VA - Východ slunce 2

6. Zabydlování

"Tak tohle je váš dům." odemkla Mia jeden z nejhezčích domků.
"Vážně nespletla ses?" vyhrkla Rose a vešla za ní dovnitř. "Vaše věci z Akademie jsou na chodbě o patro víš. Vybalte si a odpočiňte si zítra vás královna očekává při zasedání rady Royal a několika přizvaných morojů. Rose, Belikove vaše předepsané oblečení vám nechám poslat. Teď mě omluvte musím jít." pronesla Mia a odešla dřív než kdokoliv stačil něco říct.
"Ta tu práci bere nějak vážně." prohlásil Christian.
"Jo to jo..." souhlasila Rose omámeně.
"Tak se jdem podívat na pokoje ne?" zadívala se na Rose Lissa.
"Jasně" zasmála se Rose a šla za Lissou. Prošli obovýkem a vydali se po schodech nahoru. Nahoře Rose uviděla spoustu krabic s jejich věcma stojícími na chodbě. Vešla za Lissou do první ložnice a rozhlídla se. Byla vymalována bílou barvou a dvě stěny světle žlutou. Uprostřed byla velká dřevěná manželská postel z ořechového dřeva s nebesy a ve zbytku místnosti byla nejrůznější elektronika a nábytek ze stejného dřeva jako postel.
"To je můj pokoj." usmála se Lissa a pohlédla na obraz se znakem Dragomírů na stěně.
"Bude, ale vypadat líp až v něm bude někdo bydlet." prohlásila Rose a usmála se na Lissu.
"Vypadá to, že každý pokoj má i vlastní koupelnu." rozhlédla se Lissa po koupelně a nechala Rose aby si jí také prohlédla. Prošli ještě dva pokoje a knihovnu pak vešli do posledního pokoje a Rose se jen usmála. "Tady budu bydlet já s Dimitrijem." prohlásila. Byl trochu tmavší než ty nesnesitelně světlé předchozí pokoje. Vše bylo sladěné do černo-bílých kombinací s vyjímkou dvou stěn které byli vymalované na tyrkysově zelenou skoro až modrou s namalovanými černými molnijskými značkami.
"Vypadá moc hezky." přitakala a usmála se.
Nábytek byl postaven podobně jako u Lissy a byla tam stejná velká postel s nebesy až na to, že vše bylo z černého dřeva. Doplňky byli arabského stylu což Rose trochu překvapilo. Koupelna byla tmavě fialová a po dlaždičkách se táhly spletité vzorce. Rose připomínali zvláštní molnijské značky, které nikdy neviděla. Vrátila zpět do ložnice a usmála se na Lissu. "Měli bychom si vybalit." usmála se Rose.
"To měli" usmála se Lissa a šla s Rose na chodbu.
"Ty krabice budeme přebírat věčně." povzdychla Rose.
"Je pravda, že je mohli aspoň označit." přiznala Lissa. "Mohlo to bejt, ale horší." namítla
Rose vytáhla z krabice šaty od Adriana které byli zmačkané a v ten moment připomínali spíš kus starého hadru. "Alespoň mám výmluvu proč si ty šaty nevzít na sebe." zasmála se.
"Nevím jak by se Dimitrij tvářil, kdyby Adrian použil nějakou svou poznámku a on zjistil, že jsou od něho." vyprskla smíchy Lissa.
"Nejhorší je, že Dimitrij nemá žádné věci všechny poslali jeho rodině." zašeptala Rose.
"Zase mu je můžou poslat." usmála se Lissa.
Rose se zatočila hlava a rychle se chytla zábradlí od schodů. "Rose!" vyhrkla Lissa a přešla k ní. "Co se děje?" ptala se.
"Nic jen se mi zamotala hlava budu v pořádku. Jsem ještě pořád trochu unavená." pousmála se. "Hej! To máme vybalovat sami?!" zakřičela a sešla schody dolů. "Děláte si srandu?!" vyhrkla.
Christian i Dimitrij seděli na pohovce a vypadali, že se skvěle baví. Rose takhle moc často Dimitrije neviděla tak uvolněného.
"Koukejte nám pomoc! Krabice čekají!" zařvala Rose znova.
Dimitrij rychle vstal a šel za ní. Christian však něco naštvaně brblal. "Rozdělili jste už aspoň pokoje?" zeptal se Chris znuděně.
"Jasně" usmála se na něj Lissa a vrazila mu do ruky její krabici. "Dej to támhle. To je náš pokoj." ukázala ke dveřím a usmála se.
"Rose měla by sis lehnout." prohlásila Lissa a Dimitrij automaticky skočil k Rose.
"Jsem v pohodě." odporovala a chtěla vzít krabici, ale Dimitrij jí ji vytrhl z rukou.
"Rose před chvíli jsi málem omdlela."probodla jí pohledem Lissa.
"Vážně?" pohlédl překvapeně Dimitrij na Rose.
"Jen se mi zamotala hlava." namítala. "Jsem v pohodě. Nic mi není vážně." pohlédla na Dimitrije. "Lisso já prohlédnu tu velkou krabici." ukázala na jednu z větších krabic.
"Ani náhodou půjdeš do postele jsi unavená. Moc jsi toho nenaspala." chytil jí Dimitrij za loket a táhl k pokoji kam Lissa ukázala.
"Jdi si lehnout. Já roztřídím krabice a ty je pak jen vybalíš." usmála se na ní Lissa.
Rose pohlédla na Dimitrije a zamračila se. "Má cenu vzdorovat?" zkusila to znova.
"Ne" řekl jednoduše.
"Dobře jdu si lehnout!" vykřikla a šla do ložnice. Plácla sebou do velké měkké postele a jen tak zírala na nebesa. Chvíli jen tak bez hnutí ležela a pak se znovu postavila. Začala vybalovat svou cestovku a dávat věci do skříně.
Po chvíli jí Dimitrij vytrhl z ruky její mikinu a otočil jí k sobě.
Rose lechce nadskočila a pak se na ně podívala. "Viděsil si mě. Neslyšela jsem tě přijít." vyhrkla.
"Máš ležet!" řekl přísně.
Rose v jeho očích viděla, že si o ní dělá starosti. "Nebaví mě to." přiznala.
"Rozo,Rozo... Co mám s tebou dělat?" pohlédl jí do očí a v jeho hlase zaznělo zoufalství.
"Já bych věděla." namítla s úsměvem a chtěla ho políbit, ale on jí jen držel za boky od sebe co nejdál.
"Tak jsem to nemyslel a ty to víš." sjel jí přísným pohledem, ale v očích se mu zalesklo pobavení.
"Šmarjá... Vyhrál jsi spokojený?" odkráčela naštvaně k postely a lehla si.
"Rose nechovej se jak malá. Ještě nejsi úplně v pořádku a moc jsi toho nenaspala."
"Nepředhazuj mi, že jsem malá."procedila skrz zuby.
"Nejsi jsi dospělá, ale teď se tak prostě chováš." řekl a přešel k posteli na které ležela.
"Vadí mi když mi předhazuješ, že jsem mladší." zašeptala
Dimitrij si sedl na postel vedle ní a pohladil jí po vlasech. "Já vím za to se ti omlouvám." vydechl. "Nejsi dítě jsi dospělá a i když to tak asi vypadá chovám se k tobě jen tak, že mám o tebe starost. Nechci, aby se ti něco stalo Rozo." poslední větu skoro zašeptal.
"Já vím" zašeptala unaveně. "Miluju tě." vydechla.
"Já tebe taky Rozo." políbil jí lehce na rty. Dimitrij vstal z postele a mířil ke dveřím.
"Nechoď" vydechla Rose.
Dimitrij se otočil a dlouze se na ní zadíval. Přešel zpět k posteli a lehl si k ní. "Zůstanu" řekl klidně.
Rose se nadzvedla a přitulila k Dimitrijovi. "Chci takhle s tebou zůstat na vždy." usmála se. "Nechceš" zašeptal jí do ucha.
"Proč bych neměla?" zeptala se nechápavě.
"Rose znám tě brzo by ses začala nudit a chtěla bys víc než jen ležet." zasmál se přidušeně a Rose slyšela jeho přízvuk o něco silněji než obyčejně.
"Máš pravdu, ale v našem pokoji bych navždy vydržela." zasmála se.
"O tom nepochybuji." smál se dál. "Spi Miláčku." zašeptal jí do ucha a Rose sebou trochu trhla.
"Neboj" zasmála se a zívla. Byla příšerně unavená a cítila jak usíná. Jako by sama Dimitrijova přítomnost jí nutila ke spánku. Cítila jak jí hladí po vlasech a trochu silněji si jí přitáhl blíž k sobě. Nepatrně se usmála a pak se začala propadat do černoty spánku.

Rose se probudila a otevřela oči v místnosti byla tma. Jediným zdrojem světla bylo světlo z ulice. Cítila, že jí stále drží Dimitrijovi ruce kolem pasu. Opatrně otočila hlavu a viděla jak prudce otevřel oči. "Promiň nechtěla jsem tě vzbudit." omlouvala se.
"Nespal jsem, jen jsem přemýšlel." odvětil ledově klidně a natáhl se, aby rozsvítil lampičku na nočním stolku.
"A o čem pak?" zajímala se Rose.
"O tobě" odpověděl prostě.
Rose se prudce posadila a pohlédla na něj. "Vážně?" zatvářila se překvapeně.
Zasmál se a pobaveně na ní zíral. Prudce vzal Rose za ruce a povalil jí na postel tak, aby byl nad ní. "Uvědomil jsem si, že dokud Lissa s Christianem budou tady studovat moc práce mít nebudeme. Tedy samozřejmě až se vyřeší ta záležitost s Daškovem." byl u ní tak blízko, že při mluvení se skoro jeho rty dotýkali jejích.
"Hmm... budem si muset najít něco na práci nebo se zblázníme nudou." zasmála se a strčila do něj. Teď ležel Dimitrij a ona se nad ním skláněla. "Já osobně bych pár návrhů měla." políbila ho. Chvíli se líbali, ale pak se zas přetočili a Dimitrij se odtáhnul.
"Zítra musíme na zasedání a musíme být odpočatí." namítl.
"Fajn" řekla ostře a vstala z postele. "Jdu se převlíct v džínách se mi spát nechce."
"Lissa ti támhle dala krabici.Říkala že by jsi v ní měla mít něco na spaní." ukázal na krabici na stole.
Rose vzala krabici s vzala jí sebou do koupelny. Otevřela jí a uviděla v ní její nové oblečení které dostala od Lissy k narozeninám. Hned na vrchu ležela aquamodrá saténová noční košilka s černými krajkami a na ní hozený papír s nápisem To asi budeš chtít! Usmála se a převlékla se.