VA - Východ slunce 2

5. Pokyny

Letěli asi hodinu Janine si šla sednout dozadu následována Ibrahimem a později i Albertou, která se jí snažila uklidnit. Rose stále seděla vedle Dimitrije a poslouchala Stanovi a Markovi narážky. Samozřejmě Adrian nezůstal pozadu. Bavila se s Lissou a Christianem a snažila se je ignorovat. "Jdu na záchod." řekla, ale místo na toalety zapadla do kuchyňky za nimi.
Dimitrij si toho všimnul. "Donesu ještě něco k pití." kývnul k prázné flašce s pitím a šel do kuchyňky za Rose.
Rose se rozhlédla po kuchyňce a posadila se na úzkou linku. Povzdechla si a opřela se o umělou stěnu.
"Nechtěla si jít na záchod?" zeptal se jí Dimitrij a pobaveně se na ní díval.
"Chtěla jsem být chvíli sama a oddechnout si." jemně se usmála a opřela si hlavu o stěnu.
"Jestli chceš tak půjdu..."pravil a už se otáčel k odchodu.
"Ale já nechci aby jsi někam šel." namítla a on jí obdařil jedním z jeho vzácných úsměvů.
Přešel k ní a podruhé se usmál, ale jen tak napůl. "Není bezpečné sedět na lince v letadle." podíval se nesouhlasně na linku a postavil se přímo před ní.
"Je to jediná věc na které se tady dá sedět." namítla a naklonila se k němu trochu blíž. "Máma zuří." zasmála se smutně.
"To jsme čekali." vydechl. "Jsi v pořádku Rose? Přídeš mi utahaná." pohlédl na ní starostlivě.
"Jsem unavená." přiznala. "Budu v pohodě moc jsme toho nenaspali." zívla a začala lízt z linky.
Dimitrij jí pomohl a jemně jí políbil. "Jakmile dorazíme ke dvoru vše rychle vyřešíme a půjdeš si lehnout." rozhodl a podepřel jí. Chtěl jí odvést do předu, ale Rose ho rukou zastavila.
"To že jsem unavená neznamená, že jsem chromá a nebo blbá." vzdorovala.
"Já vím...Pojď než ostatní se po nás budou schánět." políbil jí do vlasů. Rychle vzal krabici džusu a pomohl jí přejít zpět k ostatním.
"Co jí je?" vyhrkla Lissa.
"Je jen unavená bude v pořádku." vysvětlil Dimitrij a pomohl jí se posadit.
"Neboj se Lisso je to i tím letadlem." uklidňovala jí Rose. Rose položila hlavu Dimitrijovi na rameno a po chvíli usnula.

"Rose vztávej" budil jí Dimitrij
"Už jsme tam?" zamžourala Rose a pohlédla na Dimitrije.
"Sakra já usnula!" vyskočila na nohy. "Kde jsou všichni?" vyhrkla
"Čekají venku."pobaveně jí sledoval.
"Měl jsi mě zbudit hned jak jsme přistáli." vyčítala mu "Počkat my jsme tady sami?" pohlédla mu do očí.
Přitáhl si jí k sobě a lehce jí políbil na rty. "Musíme jít." řekl potichu.
"Dej mi ještě chvilku." vydechla. Chytila ho za tričko a přitáhla si ho k sobě. Hladově ho políbila. Trochu ho to zaskočilo, ale polibek jí oplácel. Myslela si, že omdlí radostí. Teprve ten polibek jí opravdu zbudil. Cítila staré známé elektrické jiskření a toho si užívala jak jen šlo.
"Ehm, Ehm..." ozvalo se po chvíli. "Země volá mojí strážkyni." zakřičela Lissa pobaveně.
"Lisso?!" odskočila Rose od Dimitrije.
"Já si říkala, že vám to nějak trvá. Máte štěstí chtěla sem pro vás jít tvoje máma." zasmála se Lissa.
"Tak to jsi hrdinka." poznamenal Dimitrij.
Když vylezli z letadla uviděla Rose Miu jak se baví s Eddiem. "Nazdar Mio!" pozdravila s úsměvem.
"Ahoj Rose! Eddie mi právě řekl novinky." usmála se. "No na rozhovor budeme mít času dost. Mám vás odvést ke královně. Ibrahime, Janine, Marku, Stane můžete jít." oznámila.
Všichni šli za Miou do budovi kde sídlila královna. Když Mia otevřela dveře místnosti na konci chodby Rose uviděla místnost ve které mluvila posledně královna s Lissou.
"Vítám vás." pronesla Taťána.
"Královno..." řekli sborově.
"Už se mi doneslo, že známí strážce Belikov je živý a zdravý. Jak je to možné? Donesly se mi zprávi o vaší smrti." pohlédla královna na Dimitrije
"Byl jsem Strigojem veličenstvo. Princezna Vasilisa mě však dokázala díky svým schopnostem navrátit mezi živé." odvětil Dimitrij.
"Nemožné!" vyhrkla královna.
"Mluví pravdu veličenstvo. Za pomoci Rose jsme ho vyléčili." promluvila Lissa váhavě.
"To je zajímavé má drahá. Takže mi trvdíte, že díky vašemu zvláštnímu daru dokážete vrátit Strigoje mezi živé?" zeptala se Taťána.
"Ano veličenstvo." odpověděla Lissa.
"Vasiliso to jen dokazuje tvou jedinečnost. Díky tobě se mezi řady našich strážců vrátil jeden z nejlepších strážců. Ráda si od tebe tento příběh poslechnu. Dostalo se mi ujištění, že je skutečně dhampýrem a nepředstavuje žádnou hrozbu. Je to pravda Vasiliso?" tázala se Královna znovu.
"Ano, nepředstavuje žádnou hrozbu. Měla bych na vás jednu prosbu veličenstvo." mluvila Lissa dál.
"Jen se všichni posaďte." ukázala královna na pohovky "Jen mluv copak máš na srdci má milá." vyzvala jí když všichni seděli.
"Přála bych si, aby se Dimitrij směl vrátit mezi strážce a chránil mého přítele Christiana Ozeru."
"To jsem nečekala myslela jsem si, že ho budeš chtít jako druhého strážce." vydechla Taťána překvapeně.
"Chci aby strážil Christiana. Christian nemá žádného strážce a to také patří mezi královské. Strážce Belikov je jeden z nejlepších a přeji si, aby chránil mého přítele. Mou strážkyní je Rose a je nejlepší strážkyní kterou si mohu přát i když bych měla mít dva strážce stačí mi jen ona. Ikdyž není ještě schváleno bojovat po boku strážců magii v případě nebezpečí se dokážu ubránit sama veličenstvo. Proto žádám aby strážce Belikov chránil Christiana Ozeru." pronesla Lissa svou žádost.
"Pokud vy i pan Ozera si to přejete vaší žádost přijímám. Má drahá pověste mi prosím jak je, ale pravý důvod vašeho rozhodnutí? Slyšela jsem, že vaše strážkyně má se strážcem Belikovem jistý vztah. Je to pravda?" zeptala se Taťána pobaveně a zadívala se na Rose.
"Ano mám s Dimitrijem vztah veličenstvo. Je to snad problém?" vyhrkla Rose ostřeji než měla.
"Jsi stále stejně temperamentní Rosemarie.Omlouvám, ale tvé chování. Určitě jste všichni unavení a tak už by jste si nejraději odpočinuli. Vasiliso pověz mi váš příběh." pohlédla na Lissu
Lissa jí vylíčila celý příběh i vztah mezi Rose a Dimitrijem.
"Vztahy mezi dhampýry nejsou obvyklé. Většinou takovéhle úlety netoleruji, ale dnes udělám vyjímku. Díky vaší odvaze vím proč jsem nemocná a že mě otrávili. Také jsem zvážila ,že díky vaší lásce měl strážce Belikov jako Strigoj duši. Jsem nemocná díky jedu a chci zajistit, aby byla Vasilisa v bezpečí. Rosemarie je její strážkyní a díky jejich poutu může Vasilisu ochraňovat lépe než kdokoliv jiný. Je mi jasné, že pokud bych rozdělila jí a strážce Belikova ohrozilo by to Vasilisino bezpečí. Kvůli těmto důvodům určuji Dimitrije Belikova strážcem prince Christiana Ozery a dostává požehnání ke vztahu se strážkyní Rosemarii Hathawayovou." pronesla Taťána a přešla k psacímu stolu kde něco podepsala a dala na to pečeť. "To jsou papíry které zajistí Vasilisino bezpečí, kdyby se mi něco stalo. Jsou mezi nimi pokyny i listiny co zajistí bezpečnost i panu Ozerovi a jejich dvoum strážcům. Díky vašemu neplánovanému příjezdu se Vasilisa může věnovat studiim od pondělka a pokud bude princ Ozera souhlasit může se účastnit výuky s ní. Pokud se vy dva nebo vaši strážci někdy rozhodnete vzít mezi papíry máte listiny které vám zajistí uskutečnění svazku." vysvětlila královna a podala Lisse papíry.
"Co prosím? Nechtěla jste náhodou zabránit svazku Lissy a Christiana za každou cenu? A já mám dovoled vztah s Dimitrijem? To nechápu!" vyhrkla Rose.
"Když člověk ví, že má zemřít přehodnotí své zásady a postavení slečno Hathawayová. Prosím vás a Vasilisu o odpuštění za to co jsem vám řekla při vaší poslední návštěvě a chci to napravit." pravila Taťána a zakašlala.
"Samozřejmě že vám odpouštíme veličenstvo a děkujeme za vaší laskavost." vložila se do rozhovoru Lissa.
"Jste velice laskavá." přitakal Dimitrij.
"Teď mně prosím omluvte a nechte mě promluvit se synovcem. " pohlédla na Adriana. "Mio ukaž jim jejich dům." řekla Taťána a vjenovala se Adrianovi.