VA - Východ slunce 2

16. Nabité dopoledne

O týden později:

Rose se ráno vzbudila v Dimitrijově náručí a jen se pro sebe usmála. Ještě spal. Nechtěla ho budit, ale držel jí pevně a ona slíbila Katje, že s ní půjde do města. "Dimitriji vstávej!" zašeptala mu do ucha a zatřásla mu lehce rukou.
"Rose je sobota! Můžeme spát jak dlouho se nám zachce." otevřel pomalu oči.
"Ty ano, ale já jdu s Ekatarinou na trh vzpomínáš?" zašeptala a pohladila ho po paži, kterou si jí u sebe držel.
"Zase? Naposledy jsem tě viděl ve dne předevčírem a to jsme jenom obědvali." namítl a přitiskl jí k sobě ještě blíž.
"Já ti taky nevyčítám, že pořád jsi pryč a s ostatními strážci chystáš past na Daškova. Navíc ti nevyčítám ani to, že mě odmítáš vzít sebou!" vyštěkla Rose a vytrhla se z jeho obětí.
"Rose víš, že kdybych mohl tak bych..." začal Dimitrij.
"Víš co nechci to slyšet!" vyštěkla a vstala. Rychle si vzala věci a zamkla se v koupelně. V klidu se převlékla a upravila. Pak jen uraženě vyšla z koupelny a vyletěla ze dveří, aby se s Dimitrijem dál nemusela hádat. Nesnášela hádky s ním, ale podle ní přeháněl tu starost o ní. Navíc část jí věděla, že si dělá starosti oprávněně. "Čau Katjo" pozdravila, když viděla Katju jak krmí malou Anyu.
"Dobré ráno Rose. Asi se tu zdržíme musím se ještě převléct a Anushka odmítá jíst." otočila se na Rose.
"Jen jdi se převlíct já tu s Annou zůstanu a dohlédnu, aby to snědla." usmála se Rose.
"Díky Rose. Sice neumí anglicky, ale jak jsem viděla i bez toho se zvládnete dohodnout." usmála se Katarina a zmizela ve dveřích.
Rose si přisunula židli vedle Anyi a s úsměvem na ní promluvila. "Teď to sníš ano?" ukázala na misku.
"Nět!" protestovala Anya a odstrčila misku s jídlem.
"Da!" přisunula misku s cereáliemi k Anně. "Víš co počkej." vstala Rose a otevřela lednici. Vyndala karamelovou polevu a trochu jí na cereliálije vylila. "Lepší?" pohlédla na malou která si už strkala lžíci s konflejky do pusy.
Anya se usmála. "Děkuju" řekla anglicky.
"Ale pššt!" přiložila si Rose prst ke rtům.
Anya na pokyn toho, že rozumí kývla a usmála se. Rose si vzala taky misku s konflejky a nasnídala se s Annou. Po snídani přišla Katja.
Láskyplně pohlédla na Anyu a zasmála se. "Jak se ti to povedlo do ní dostat?" pohlédla na Rose překvapeně Ekaterina.
"To víš má mě ráda." usmála se Rose.
Katja něco řekla Anně, která někam odběhla a pohlédla na Rose. "Tak jdeme?" usmála se.
"Jasně." kývla Rose a šla za ní ke dveřím.

Byli na tržišti asi hodinu, když Rose uslyšela dětský smích a někoho jak na ní volá. "Tetya Roza" uslyšela za sebou známí hlásek. Rose se otočila a uviděla před sebou Anushku.
"Čto vy tut delaete Anushka?" zeptala se Rose rusky. Byla to jedna z mála vět, které se za uplynulí týden naučila.
Anna udělala gesto, aby se k ní Rose sehnula."My sobiraemsya, čtoby pohitiť vás tetya Roza!" zašeptala Anushka a přitom se trošku hihňala.
"Kto my?" ptala se Rose a uvažovala jak správně sestavit další otázku. Narovnala se a snažila se pochopit to co jí Anya říká.
"Tetya Roza to já jsem tě spolu s Anushkou přišel unést." zasmál se jí do ucha Dimitrij.
Rose sebou trhla a otočila se. Chvíli překvapeně na něj zírala a pak zamrkala. "A co když se budu bránit?" usmála se.
"Tak mi tě donutíme." zasmál se Dimitrij jen tak na půl. "Anya mi řekla co měla k snídani. Katje by se to asi nelíbilo." usmál se a přitáhl si Rose k sobě blíž.
"Zrádkyně" procedila skrz zuby.
"Ona za to nemůže slíbil jsem jí za to zmrzlinu a jí napadlo, že by jsi mohla jít s náma." vysvětlil.
"Jí a nebo tebe?" zasmála se Rose a vykroutila se z jeho obětí.
"Oba" přiznal a mrknul na Annu. "Pojď Katje jsem to už řekl." vzal Rose za ruku a spolu s malou Anyou jí táhli kam si přes město.
Po pár minutách chůze se dostali před krámek vypadající jako cukrárna. Když vešli dovnitř Rose jen vyvalila oči. Za pultem (Který mimochodem byl snad největší co kdy viděla.) byli různé druhy sladkostí. Bonbóny, čokolády, lízátka, želatina, dortíky, zmrzlina,... Rose obdivuhodně sledovala Anyu, která už automaticky ukazovala na většinu věcí.
"Vyber si něco" pohlédl Dimitrij na Rose a bylo vidět, že ho tím zíráním dostatečně pobavila.
"Rada bych, ale já se v tom upřímně nevyznám." zasmála se. "Nechám to na tobě."
"Dobře, jděte si s Anyou sednout já to donesu." usmál se a přeložil to Anye do ruštiny.
Rose si s Anyou sedli a čekali. Po chvíli přišel Dimitrij se třemi zmrzlinami. Rose si od něj dvě vzala a jednu podala Anye. Podívala se na svou porci a měla co dělat, aby neupadla. "Myslíš si vážně, že to celé sním?" ukázala na svou zmrzlinu.
Dimitrij se zasmál a pohlédl na Anyu, která už do sebe cpala porci jen o něco málo menší než měla Rose. "Rose znám tě dlouho. Navíc to ty jsi mi kdysi říkala, že zmrzliny není nikdy dost."
"To je pravda. To jsem, ale neviděla ruský porce." zasmála se. Ochutnala zmrzlinu a skoro až nemohla uvěřit jak je dobrá. Snědla jí snad ještě rychleji než Anya. "Musím uznat, že máte dobrou zmrzlinu." usmála se.
"Přeci sis nemyslela, že bych tě nechal sníst něco co by nebylo dobré." zasmál se.
"Občas mě až moc rozmazluješ." zasmála se Rose.

Asi po hodině už byli na cestě domů. Když vešli do domu Dimitrij se usmál na Anyu. "Anya idi babushka Jeva." usmál se.
Anya něco prohlásila a odcupitala pryč.
Rose se za ní chvíli dívala a pak se otočila zpět na Dimitrije. "Ale,ale... copak? Anya ti překáží?" zasmála se Rose a šla za ním po schodech na horu.
Dimitrij se v polovině schodů zastavil a tázavě se na ní podíval. "To je snad nezákonné chtít tě mít na chvíli pro sebe?" zeptal se suše a šel dál.
Rose ho doběhla až v pokoji a než se stačil posadit na pohovku skočila před něj a zabránila mu tak v tom. "Jistěže ne! Já jen..." namísto odpovědi se jednou nohou postavila na pohovku a políbila ho.
Dimitrij jí vjel jednou rukou do vlasů a druhou jí přidržoval tak, aby se zas mohla postavit na zem. Polibek, ale ukončil on. "V Baie se objevil včera večer Strigoj." řekl ledově klidně.
"Cože?" vyhrkla Rose. "Kde?Kdy? Co se stalo?" sypala na něj otázky.
"Uklidni se Rose! Aleksey s jeho bandou ho zabili. Patřil, ale Daškovovi a to znamená, že o nás už ví. Musíme se mít na pozoru. Katja a ty se budete střídat v ochraně Lissy. Irina a já se postaráme o Chrise a Vita s Eddiem o Adriana. Dva utajení strážci budou hlídat Baiu a Alekseyova banda taky. Až se zde objeví nový strigoj musíme zařídit, aby narazil na tebe a mě. Musíme mu dát šanci říct Viktorovi, že tu jsme všichni." vysvětlil rychle.
"Dobře..." vydechla Rose a připadala si jako by jí někdo vrazil facku.
"Strážci nám vždy zavolají na mobil, kdyby něco bylo v nepořádku. Jinak od zítřka budeš všude chodit se mnou a budeš mě doprovázet na setkání s ostatními. Získal jsem povolení od královny sice si myslí, že jsi mladá na to, aby ses zapojovala i tak, ale souhlasila." řekl a na rtech se mu objevil jeden z jeho tradičních polovičních úsměvů.
"Děkuju!" vyhrkla Rose a skočila mu kolem krku. Rychle ho políbila a zasmála se.
"Čemu pak se směješ?" zeptal se vážně.
"Jen mě utvrzuješ v tom, že jsi bůh." rozesmála se.
"Bůh?" povytáhl Dimitrij obočí.
"Jo, můj bůh." zašeptala a znovu ho políbila tentokrát to bylo, ale jiné intenzivnější. Polibek byl prosycen jen čistou láskou, vášní a touhou nic jiněho v něm ani nemělo místo. Dimitrij vjel jednou rukou Rose pod tryčko a druhou si jí přitahoval k sobě. Pak se Rose, ale odtáhla a usmála se.
Dimitrij se posadil a ona přešla k polici s knihami. Jednu s nápisem v azbuce vzala a přešla k Dimitrijovi. Usadila se mu na klíně a podala mu s úsměvem knihu. "Vždycky mě zajímalo proč to čteš. Tak se ukaž!" zasmála se.
"Ty chceš abych ti četl western?" zasmál se pobaveně.
"Jo celé volné chvíle jen čteš a já se utápím v nudě!... Takže chci vědět čemu to dáváš přednost přede mnou!" prohlásila vážně a opřela si hlavu o jeho hrudník.
Pak Dimitrij začal pomalu číst. Občas se zadrhl u slov která se špatně překládali do angličtiny, ale brzy si na to Rose zvykla.

Asi po hodině čtení, když Dimitrij zaklapl po pár kapitolách knihu se chtě nechtě Rose z něj musela zvednout, protože Olena volala, že je oběd. Všichni v klidu a pohromadě jedli, smáli se, povídali si a přátelsky se hádali. Po obědě všichni kromě Jevy, Oleny a Iriny s dětmi seděli v obýváku a jako vždy si ovšem možném povídali.
"Liss a pamatuješ na to jak jsme se učili s Christianem a Rose vlítla do místnosti, že na tréninku jí Belikov dal úkol z anatomie a ona vůbec netuší kde to hledat?" zasmál se Adrian a i ostatní vyprskli smíchy.
"No já si prozmněnu vzpomínám na tvou úžasnou schopnost zlomit královnu." prohlásil Christian.
"Hej lidi víte o tom, že ve středu jedeme na výlet?" zasmála se Viky.
"Kam?" oživla najednou Rose.
"Chtěl jsem, aby jste viděli Moskvu." usmál se Dimitrij.
Všichni se pak začali dohadovat o výletu, když se Rose zvedala a říkala něco o tom, že jde do pokoje a Dimitrij jí chtěl následovat. V tu samou chvíli, ale s hororovým pohledem upřeným na Rose vstoupila Jeva. Její oči přímo žhnuli překvapením jako by spatřila zázrak. Prohlédla si Rose a s pohledem pořád upřeným na ní promluvila. "Vasiliso mohla by jste prosím jít se mnou do mého pokoje? Musím s vámi mluvit."
"Ovšem"řekla Lissa váhavě.
Pak se Lissa zvedla a šla za Jevou. Jeva však, ale zírala na Rose a byla skoro až přitavená k zemi. Pak rychle střelila pohled k Dimitrijovi a zpátky k Rose. Rose z toho zamrazilo a instinktivně chytla Dimitrije za ruku. Pak se Jeva, ale rychle otočila a spolu s Lissou zmizela v chodbě.