VA - Východ slunce 2

9. Zatracené návštěvy! 2/2

"Natašo" zavrčela Viktorie nepřátelsky a Rose sebou překvapeně trhla.
Taša jí, ale ignorovala a usmála se na Rose. "Rose slyšela jsem od Christiana co se stalo a Lissa ti vzkazuje, že se oba vrátí pozdě v noci jelikož Christian jí vzal do zdejší restaurace."
"Dobře" řekla Rose a znepokojeně pohlédla na Viky která si nepřátelsky přeměřovala Tašu.
"Rose je mi to líto, ale už musím jít za chvíli odjíždím a ještě nemám sbaleno." povzdechla a pohlédla na Dimitrije. "Bráško ty se o ní postarej. Mamce vše řeknu, ale bejt tebou připravím Rose na naší trhlou rodinku." zasmála se a zamířila ke dveřím. Dimitrij za ní šel a něco jí rusky říkal. Rose se posadila vedle Taši a prohodila s ní pár zdvořilostí.
"Ahoj Viky." řekla než bouchli dveře.
"Promiň Tašo nevím co zas Viktorii je." přišel do místnosti Dimitri a usadil se v křesle..
"Já jí chápu to je v pořádku." usmála se Taša a pohlédla na Rose. "Rose něco jsem ti přinesla." řekla a vytáhla z kabelky malou krabičku.
Rose si jí s úsměvem vzala a otevřela jí. V krabičce byli podlouhlé stříbrné náušnice s kamínky. "Děkuju Tašo to jsi nemusela." usmála se Rose.
"Našla jsem je ve staré krabici a na mně jsou moc výrazné. Všimla jsem si, že Lissa nosí spíš zlato a k tobě se hodí." usmála se na ní Taša.
"Vážně děkuju." poděkovala Rose šťastně. "Ráda bych tu s vámi si popovídala, ale jsem unavená a ještě bych měla vybalit pár věcí." pousmála se Rose a zvedla se z pohovky.
"Rose jsi v pořádku?" zeptal se jí starostlivě. "Lissa říkala, že je možné,že..." začal Dimitrij.
"Nezačínej zas." skočila mu Rose do řeči. "Jsem v pořádku ještě zvládnu vybalit pár krabic. Pak si lehnu na gauč a budu koukat v pokoji na filmy neboj se. Už mně vytáčí jak se mnou všichni mluví jak s chromou." rozčilovala se Rose. "Koukej se věnovat Taše. Pokud odejde dřiv než za půl hodiny tak si mně nepřej." vyhrkla.
"Dobře" vydechl.
Taša se pobaveně zasmála a pohlédla na Rose. "Neboj Rose. Slyšela jsem, že ti nebylo dobře. Věřím, že ti musí vadit jak všichni si dělají starosti, ale nikdo to nemyslí zle." usmála se Taša.
"Já vím." odešla Rose po schodech nahoru.

Uběhla asi půl hodina, když si Rose zapla televizi a lehla si na pohovku. Koukala se na nějaké DVD s filmem který neznala a ani si neuvědomovala, že ve skutečnosti film nevnímá. Přemýšlela o Viky a jejím chování k Taše taky o Dimitrijově rodině, Lisse, Christianovi, Daškovovi a především o Dimitrijovi. Nevědomky prsty svírala přívěšek a druhou rukou se držela za pas. Slyšela kroky, ale na druhou stranu je ignorovala. Všimla si Dimitrije, který k ní přešel a vypnul televizi sedl si na kraj pohovky na které ležela a pohladil jí po vlasech.
"Rose co se děje?" zeptal se starostlivě.
"Nevím" přiznala. "Je mi divně... Bolí mně představa, že by se ti v Rusku něco mohlo stát. Nikdy jsem se o takové věci nezajímala, ale po tom co jsi zas se mnou bojím se, že se mi vše jen zdá." zašeptala.
"Rose..." vydechl. "Nic se mi nestane. Chytíme Viktora Daškova a vrátíme se domů. Nedělej si starosti vše bude v pořádku." pohladil jí po vlasech.
"Věřím ti." zašeptala a posadila se.
Dimitrij jí obejmul a políbil do vlasů. "Víš co spravíme ti náladu." usmál se.
Rose na něj nechápavě pohlédla a sledovala jak se postavil a vyšel z místnosti a když se po chvíli vrátil donesl nákupní taštičku. Rose si jí od něj vzala a podezíravě se na něj usmála. Otevřela jí a vytáhla z ní pěnu do koupele a zasmála se. "Děkuju, netušila jsem, že jsi poslouchal jak jsem v koupelně nadávala." smála se.
"To by slyšel i hluchej Rose." zvedl jí prstem bradu a pohlédl jí do očí. "Navíc je to způsob jak tě donutit si občas i odpočinout." usmál se.
Rose odložila lahvičku s pěnou na stolek a vstala z pohovky. "Počkej tady hned jsem zpátky." usmála se.

Když se Rose vrátila do pokoje Dimitrij ležel na posteli a četl si jeden z jeho westernových románů. Rose přinesla flaškou červeného vína a dvě skleničky. Zavřel knížku a položil jí na noční stolek. Zadíval se na Rose která si mezitím sedla na postel a vzal si od ní skleničku s vínem. "Na co si připíjíme?" zeptal se s úsměvem.
"Nevím to je jedno." zasmála se Rose. "Tak třeba na nás." smála se a přiťukla si s ním.

"Chceš mě opít?" smála se Rose když už jí doléval čtvrtou skleničku.
Dimitrij jí vzal z ruky skleničku a položil jí na noční stolek. "Ne" řekl prostě. "Chtěla si vědět něco o mé rodině tak se ptej." usmál se.
"Kolik máš sourozenců?" ptala se.
"Čtyři sestry. Nejstarší je Irina ta je o rok a půl starší než já, pak je Ekaterina ta je o dva roky mladší. Viktorii už znáš tý je 20 a poslední je Larisa té je 16." usmál se.
"A zkratky?"
"Irině se dá říkat Ira, Ekaterina... Katerina,Katja nebo Katusha. Viktorie je rusky Viktorya a zkráceně Vita, ale z nějakého důvodu nenávidí když jí někdo říká rusky má radši své jméno v angličtině. Larisa se zkracuje na Lalya, Larochka, ale můžeš použít i anglickou zkratku Lara." odpověděl.
Rose se natáhla pro svojí skleničku vína a napila se. "No teď budu rozumět alespoň jménům." zasmála se.
"Možná bys ještě měla vidět, že kromě Dimka se moje jméno může zkrátit na Dima nebo Dimochka." konstatoval.
Rose vybuchla smíchy a rychle vrátila skleničku na noční stolek. Lehla si na záda a jen se dál smála.
"Čemu se směješ?" zeptal se a sklonil se nad ní, aby se jí mohl podívat do tváře.
"Ničemu jen jsem si na něco vzpomněla." smála se dál.
"A na co pak?" sklonil se k ní ještě blíž.
"Na to kouzlo chtíče jak jsi mi říkal Rozo a já z toho byla úplně nadraná. Ještě na to jak ti poprvé řekla Taša Dimko a já začala žárlit. A na to jak jsem byla v sedmém nebi, když jsem tě po týdnech viděla jako Strigoje a říkal jsi mi Rozo." usmála se.
"Já si vzpomínám jak jsi bouchala na moje dveře a když jsem otevřel tak ses na mně vrhla. Ještě si vzpomínám jak jsem se tě dotknul a pak už jsem se nekontroloval ani já až na to, že to ty jsi byla celá pryč z toho, že jsem neměl tričko." zasmál se a lehce jí políbil. Bylo to jen lehké otření rtů tak nepatrné, že ho Rose sotva cítila.
"Já si to pamatuju jinak. To ty jsi mně z těch šatů dostal rychleji než jsem se do nich oblékla a i ze všeho ostatního." zašeptala a odstrčila ho. "Je tu horko otevřel bys prosím okno?" pohlédla na něj prosebně.
"Venku je ještě větší teplo Rose." zasmál se jen tak na půl.
Rose si začala rozepínat košili a stáhla jí ze sebe. Naklonila se pro skleničku s vínem když jí zastavila Dimitrijova ruka. "Co zas?" vyštěkla a chtěla odstrčit jeho ruku, která jí bránila vzít skleničku.
"Už máš dost! Zítra musíme pracovat." řekl a dopil za ní skleničku. Když položil sklenici zpátky na stolek Rose ho vášnivě políbila. "Rose co to děláš?" zeptal se mezi polibky.
"Nic" vydechla a odtáhla se. Zvedla se z postele a zapadla do koupelny. Rychle se převlíkla do pyžama teda do miniaturní noční košilky. Tentokrát si vytáhla rudě červenou, která se zužovala pod prsy. Vrátila se zpět do pokoje a sledovala Dimitrije jak už v kalhotách od pyžama s někým telefonoval a vypadal rozhozeně. Mluvil rusky takže nerozuměla, ale tón jeho hlasu jí napovídal, že nejde o nic dobrého. "Kdo to byl?" zeptala se když zavěsil.
"Jen Vita chtěla se rozloučit a pak mi vynadala." vydechl a pak se na Rose podíval jako by si jí až v tu chvíli všiml. "Rozo, Rozo,..." zašeptal políbil jí. Jakoby na Viky při tom úplně zapomněl.
Rose si ho k sobě přitáhla a oplácela mu polibek. Začala couvat k posteli, ale uklouzla po podlaze. Dimitrij jí pohotově zachytil tak že jí oběma rukama chytil za boky a nepustil jí dokud neležela na posteli. "Zítra musíme celý den pracovat..." zašeptala Rose mezi polibky.
"To musíme celý týden." odtáhl se Dimitrij.
"Máš pravdu hold zítra budeme unavenější." řekla a zas se k němu přitáhla.
"Jseš si jistá? Můžeme počkat třeba..." začal se navrhovat, ale to ho Rose prstem umlčela.
"Od zítřka musíme pracovat a nikdo neví jaké to bude v Rusku. Chci aby jsme využili poslední chvíle co máme na nějakou dobu jen pro sebe." hádala se Rose.
Dimitrij jí místo odpovědi políbil a začal jí vyhrnovat košili na spaní. Rose mu vjela rukou do vlasu a druhou si ho k sobě přitahovala tak silně až mu zarývala nehty do zad. Dimitrij jí sundal košili a políbil jí na krk. Rose ho, ale zastavila a přitiskla svoje rty na ty jeho...

"Rose nemáš tady někde moje oranžový naušnice?" vešla do ložnice Lissa a při pohledu na probouzející se Rose a Dimitrije se zarazila. Rose i Dimitrij byli přikrytí přikrývkou, ale pod ní nic neměli a to Lisse docvaklo, jelikož Rose ležela na břiše a měla odhalené záda.
"Lisso si to ty?" zamumlala ospale Rose.
"Ježiši já se omlouvám myslela jsem, že už jste vzhůru. Za půl hodiny mě začíná vyučování a Christianovi za hodinu lekce v boji." vykoktala Lissa a vycouvala ze dveří.
"Sakra mi zaspali!" vyskočila Rose a rychle na sebe hodila Dimitrijovu košili. Zamkla pokoj, aby se mohli v klidu obléct. Rychle vzala ze skříně věci a hodila je do koupelny. "Jdu do sprchy!" zařvala na Dimitrije a zabouchla za sebou dveře.
Po chvíli když si vymývala šampón z vlasů se otevřely dveře od koupelny. "Rose kam si dala mojí košili?" slyšela Dimitrijův zvýšený hlas.
Rose zastavila vodu a zabalila se do ručníku. Vylezla ze sprchy a ukázala na jeho košili hozenou přes vanu. "Jdi do sprchy uvidíme se později." usmála se a políbila ho.
Dimitrij si jí přitáhl a oplácel jí polibek pak se ozval, ale Lissin hlas a bouchání na dveře od ložnice.
Rose zaskučela a vrátila se do ložnice rychle si rozčesala mokré vlasy a hodila na sebe oblečení. Odemkla Lisse a šla za ní do kuchyně.
"Vážně jste zaspali?" smál se Christian a pobaveně sledoval Rose, která do sebe nacpala sušenku a rychle se ještě napila kávy.
"Jo divým se, že nás nevzbudil budík." vydechla a sledovala Chrise s Lissou jak se loučí. Pak ona i Lissa vyšli z domu a zamířili na Lissy první vyučování.