13. Vzpomínky

96 2 0
                                    

Dimitrij vedl Rose za město a odmítal jí říct kam jdou po nějaké době začali jít do kopce. Rose si několikrát vyslechla otázku jestli jí není špatně a pak pochopila kam jí Dimitrij vedl.
Rose s Dimitrijem stáli na kopci za Baiou a Rose se tak naskytl výhled na západem slunce osvícenou Baiu. Neskutečně se jí to líbilo a jen jí poklesla čelist. "Jak... Jak jsi to tady našel?" vydechla.
"Když jsem byl malý ukázala mi to tu babička Jeva." usmál se "Myslel jsem, že by ti to mohlo zlepšit náladu."
"Myslel jsi správně." usmála se. Rose se posadila do trávy a sledovala jak za Baiou zapadá slunce. Když už slunce nebylo skoro vidět Dimitrij se posadil k ní. "Je to nádhera." zašeptala a spokojeně se o něj opřela. Když slunce zapadlo úplně pořád seděli v trávě. Pozorovali jak se Baia postupně rozsvěcí a ožívá nočním životem. Bylo jim dobře a užívali si své blízkosti.
"Měli by jsme jít." zašeptal Dimitrij Rose do vlasů.
"Ještě chvíli" škemrala Rose.
"Dobře" pousmál se a otočil si jí k sobě a po tmě jí hleděl do očí.
"Můžu tě o něco požádat?"
"Ovšem" usmál se Dimitrij na Rose.
"Polib mě." zašeptala.
Jen se usmál a přitiskl své rty na její. Jednou rukou jí vjel do vlasů a druhou si jí k sobě tiskl.
Rose spokojeně vzdychla a oplácela mu polibek. Když se od ní Dimitrij odtáhl a postavil se nespokojeně zaskučela. S jeho pomocí se postavila a šli pomalu zpět k domu Belikových.

Když se vrátili pozdravili se s ostatními a Rose odešla do pokoje. Dimitrij ještě zůstal dole. Rose přešla k oknu a zadívala se ven. Vůbec nevnímala co se venku děje jen dala prostor svým myšlenkám. Bundu si stáhla, když přišli takže jí v tílku bylo trochu chladno. Chlad jí přišel, ale strašně uklidňující. Chvíli přemýšlela o Lissině chování a dost jí to štvalo. Nechápala proč jí Lissa něco tají. Nechápala co se s ní samotnou děje. Občas měla pocit, že je někdo s ní i ve chvílích kdy byla sama. Hlavně za poslední týden se jí ten pocit vracel čím dál častěji. "Kéž bych mohla mluvit znovu s Ashou." povzdechla si v duchu. "Chtěla bych vědět co bylo pravdy na tom co jsem viděla. Chci vědět co mělo znamenat to co mi ukázala! A pak je tu ta záležitost s Daškovem. Musíme ho najít a zneškodnit nemůžu dovolit, aby Lisse ublížil. Nemůžu ho nechat, aby ublížil těm co mám ráda." zcela jí pohltili myšlenky a tak si nevšimla Dimitrije, který k ní ze zadu přistoupil a objal jí kolem ramen. Rose sebou trochu trhla a pak se jen usmála.
"Nad čím přemýšlíš Rozo?" zeptal se jí klidně.
"Nad vším možným." otočila se v jeho obětí a položila mu hlavu na hruď. Rose po chvíli vzpamatovala a hodila se do normálu.
"Tak já tě nechám přemýšlet." řekl klidně a odstoupil o Rose asi o pět kroků, když ho zastavila.
"To ať tě ani nenapadne!" vyhrkla a chytla ho za paži. S úsměvem mu začala stahovat tričko a líbat ho na hruď.
Dimitrij od ní zas odstoupil a káravě se na ní zadíval. "Máš být v posteli a ležet."
"O co se asi tak snažím?" usmála se. "Pokud vím při sexu většinou člověk je v posteli a z velké části se i leží." namítla.
Dimitrij se na ní zamračil a zakroutil hlavou. "Víš, že takhle jsem to nemyslel." vydechl.
"A ty víš, že už jsem v pořádku." přešla k němu trochu blíž a sundala si tílko. Zůstala před ním stát jen v džínách a černé podprsence. Dimitrij na sucho polkl a ona věděla, že má vyhráno.
"Rose mohl by někdo přijít." zkusil to znovu.
Rose jen přešla ke dveřím a zamkla je. Přešla zpět k němu a zahleděla se mu do očí. Chtěl to stejně jako ona. Viděla to v jeho očích. Chvíli na něj upřeně hleděla a pak už se, ale Dimitrij vzdal a políbil jí. Líbali se dlouho. Rose ani nevěděla jak se dostala na postel a už vůbec netušila kdy přišla o kalhoty. Jediné co jí zajímalo byl Dimitrij. Cítila jak jí celou váhou přitlačil víc k posteli a vášnivě jí políbil. V tu chvíli ucítila jak jí projel elektrický výboj jako vždy, když byla u Dimitrije až nebezpečně blízko. Po celém těle cítila jeho dotyky a nedokázala určit kde končí ona a začíná on. Dokonce oba nebili ani schopní slyšet tiché zaklepání a pořád se věnovali jen sobě. Rose se cítila jako by každou vteřinu měla explodovat radostí. V Dimitrijových očích viděla tolik úžasných emocí a divokosti. Dimitrij se na chvíli odtáhnul a upřeně se na ní díval. "Miluju tě a už nikdy nedopustím, aby se ti něco stalo! To ti slibuju..." vydechl a znovu jí políbil. Jediné na co se, ale Rose zmohla bylo tiché "Miluju tě." mezi polibky.

Když bylo po všem tak spolu asi na hodinu usnuli, ale pak se vzbudili a povídali si. Rose si hrála s Dimitrijovou rukou a vzpomínala na některé chvilky na Akademii. "Nebo pamatuješ jak jsi mně učil v tělocvičně a trochu jsme odbočili od výuky?" zasmála se.
Dimitrij se zamračil, ale pak se zasmál. "Myslíš po tom lyžáku. Dva dny po tom co jsem ti řekl, že s Tašou neodjedu." usmál se.
"Jo přesně to myslím." usmála se.
Rose vešla do tělocvičny a rozhlédla se po Dimitrijovi. Nikde nebyl. Zmateně se rozhlížela. Nikdy nepřišel na hodinu pozdě. Rose hleděla do stěny a přemýšlela kde vězí, když jí něčí ruce objali kolem pasu. Rose jen usmála a otočila hlavu. "Kde jsi byl?" zeptala se hned a Dimitrij jí pustil.
"Mluvil jsem s vaší ředitelkou." řekl vyrovnaně.
"Proč?" nechápala Rose.
"O víkendu pojedeš s Tašou, Lissou a Christianem do Missouly. Budu totiž potřebovat někoho kdo mi je pomůže ohlídat. Teda jede ještě Stan." obdařil jí jedním z jeho neobyčejných úsměvů a políbil jí.
"Nevím jak jsi Kirovou obměkčil, ale ani to nechci vědět." řekla a pak už se jen věnovali boji.
Dimitrij Rose vysvětlil nějakou novou techniku boje a pak jí trénovali. Rose ho chtěla kopnout, ale on její nohu odrazil tak silně až upadla na žíněnku. Zrovna se stavěla na nohy, když jí povalil znovu a přidržel jí tak, že jí držel za obě zápěstí a celou váhou těla jí držel na žíněnce.
"Kdybych byl Strigoj už bys byla mrtvá." skonstatoval přísně.
"Mám štěstí, že jím nejsi." zasmála se, ale Dimitrij jí jen probodl pohledem.
"Máš pravdu." vydechl a Rose se mu zahleděla do očí. Pak se Dimitrij zatvářil překvapeně jako by jsi uvědomil v jaké jsou pozici až v tuto chvíli. Věděl co Rose chce a chtěl to taky. Sklonil hlavu a políbil jí...

"No ani netušíš jak jsi se tehdy tvářila." zasmál se a přitáhl si její obličej za bradu blíž.
"Víš jak jsem byla rozhozená z toho jak jsi na mě ležel?" zasmála se.
Dimitrij chvíli váhal, ale pak jí políbil. Když se od sebe odtrhli začali se pomalu oblékat a až po chvíli zjistili, že už je 10 hodin.
"Za jak dlouho vyrazíme s Anyou do té jeskyně?" ptala se a přitom na sebe navlíkla džíny.
"Asi tak za 20 minut pokud nebudeš zdržovat." zasmál se. Rose si oblékla triko a mikinu. Vyšli z pokoje a sešly do kuchyně. V kuchyni, ale seděla jen nějaká babička. Jeva.
Jeva se pomalu otočila a probodla Rose s Dimitrijem pohledem. Rose to trochu nahánělo hrůzu už věděla po kom se Dimitrij umí tvářit tak nepřátelsky, když chce. Jeva něco Dimitrijovi řekla rusky a on se jen zasmál.
"Dobré ráno." vysoukala ze sebe Rose po chvíli.
"Dobré" řekla Jeva a pokračovala v rozmluvě s Dimitrijem.
"Jen pokud bude Rose souhlasit." namítl Dimitrij anglicky.
"Ovšem" řekla Jeva a střelila svým ostrým pohledem k Rose. "Rose nemohla by jste se u mně zítra v pokoji s Dimkou zastavit?" zeptala se klidně.
"Ráda" pokusila se o úsměv Rose.
"Promiň babi, ale už musíme s Rose jít. Slíbil jsem malé Anně, že s ní půjdeme ven." řekl Dimitrij.
"Dobře" povzdychla Jeva.
Dimitrij spolu s Rose prošel do obýváků, kde seděla Anya na gauči a čekala. Seskočila z pohovky a řekla rusky něco Dimitrijovi. "Ptá se jestli už konečně můžeme vyrazit." usmál se na Rose. Rose jen usmála a šla s nimi ven.

Asi po půl hodině chůze lesem Dimitrij ukázal na jeskyni mezi stromy. Rose jeho a Anyu následovala. Anna se stihla mezi tím Rose ptát na nejrůznější blbosti přes Dimitrije, který tlumočil. Když stály před jeskyní Rose jen ohromeně koukala na to jak už z venčí vypadala ta jeskyně nějak zvláštně. Dimitrij s Anyou šli normálně dovnitř. Rose šla pomalu za nimi a když prošla temným úsekem jeskyně zatajil se jí dech. Dimitrij vzal sebou baterku, která poskytovala trochu světla. Na stěnách jeskyně se třpytili modrozelené kameny. Nebylo jich moc, ale i přes to jich bylo dost na to, aby dokázali omámit svou krásou každého.
"To je nádhera." vydechla Rose a lehce se prstem dotkla jednoho z kamínků.
Anya přistoupila k Rose a vzala jí za ruku. "Pojď" řekla anglicky a vedla jí někam do zadního prostoru jeskyně. Rose šla za Anyou a zastavila se až u stěny jeskyně, kde byly na stěnách vyryté molnijské značky. Teda vypadalo to jako molnijské značky. Bylo to, ale zvláštní jako by byly vyryté a zároveň i nakreslené zlatou barvou.
"Co je to?" zeptala se Rose se zájmem.
"Molnijské značky... babička mi vyprávěla, že dávno se jich používalo hodně a ne jen na tetování." vysvětlil Dimitrij.
"To jsem nevěděla." vydechla Rose a sledovala zlatou linii jedné ze značek.
"Taky jak bys mohla jsou už dlouho nepoužívané tak 500 let minimálně." usmál se a Anya začala něco rusky říkat.
"Anya chce vědět jestli se ti líbí kameny v jeskyni." přeložil Dimitrij.
Rose občas něco ruského pochytila, ale u Anny byl problém, že byla malá a trochu šišlala. Usmála se a zvedla Anyu ze země a posadila si jí na ruku jako jí předtím držel Dimitrij. "Ano a moc." usmála se Rose a počkala až Dimitrij přeloží to co řekla.
Anya něco zažvatlala rusky a dala Rose pusu na tvář. Dimitrij se zasmál jak málo kdy a něco Anně řekl.
Rose byla překvapená, ale pak se na Anyu usmála. "Musíš někdy přemluvit mamku, aby jste někdy přijeli na návštěvu ke dvoru." pohladila Anushku po vláscích.
"Da!" usmála se Anya, když jí to Dimitrij přeložil.
Dimitrij přešel ke zdi a jeden z uvolněných krystalků ulomil. Dal si ho do kapsy a pak se otočil na Rose. "Teto Rose musíme už jít, aby jsi se stihla připravit na večer." zasmál se a Anya ho se zájmem sledovala.
"Ovšem strýčku." zasmála se Rose a položila Anyu na zem.

Když se vrátili všichni byli v obýváku kromě Jevy a smáli se. "Co se tu děje?" zeptala se Rose.
"Nic" řekla rychle Viky.
"Vito?!" řekl Dimitrij a probodl jí pohledem.
"Jen jsme se bavili o tom jak jsem byla s Rose na útěku a ty jsi nás našel." přiznala Lissa.
Rose se rozesmála a podívala se na Dimitrije, který držel malou Anushku. "Jo živě si vzpomínám jak zoufale jsem se snažila Lissu uchránit i přes to, že jsem byla unavená a chyběla mi krev. No i když oblíbenější mám historku jak jsi mně nachytal s Jassem." zasmála se.
"Brácha tě nachytal s klukem?" vykulila oči Larisa.
"Přesněji Rose když byla v podmínce tak se sešla s jedním ze Zeklosů v jedné staré společenské místnosti. Nahlásil je školník a nechtěl jsem tehdy, aby měla průšvih. Věděl jsem, že by jí vyhodili ze školi a Vasilisa s ní má pouto. Byla by škola ho jen tak zahodit." upřesnil Dimitrij a pustil Annu na zem. Anya se jen zasmála, zamávala všem a někam odběhla.
"Přišel zrovna, když jsem přišla o košili." zasmála se Rose a sedla si na okraj pohovky. "Zrovna jsme se s Jassem líbali, když vlítnul do místnosti jak hurikán a všechno zkazil. Jesse chytnul pod krkem a vyhodil ho se slovy, že příště jestli ho se mnou tak nachytá bude ho to bolet."pokračovala Rose.
"A Zeklos vyrazil z místnosti rychlostí blesku." pobaveně Dimitrij sledoval Rose.
"A divíš se mu? Vyhrožoval jsi mu!" štěkla Rose s úsměvem. "A pak, když zmizel jsi na mě zíral." zasmála se.
"No to stačí právě jsme obědvali!" vyštěknul Adrian.
"Adriane!" probodla ho pohledem Rose.
"Jdeme s Rose na horu se osprchovat a převlíknout." řekl Dimitrij.
"Dobře, mi jdeme zpět do kuchyně naše návštěva slíbila, že pomůže s pečením." usmála se Olena.
"Spíš nám to Jeva oznámila." konstatoval Adrian znuděně.
"Trochu práce ti neublíží." zazubil se Christian.
Rose chtěla něco dodat, ale to už jí Dimitrij strkal ze dveří.
"Nezíral jsem na tebe." oznámil dotčeně, když šli po schodech.
"Zíral! Teda spíš čuměl! Měla jsem na sobě jen podprsenku a ty jsi ze mně nespustil oči!" bránila se Rose a vešla do pokoje.
"Nevím kdo se ještě uvelebil tak, abych měl lepší výhled. Navíc jsi nevypadala, že by ti to vadilo a tvářila jsi se jako by ti to bylo příjemné." vešel za ní a zavřel dveře.
Rose sebou plácla na postel a zírala do stropu. "Neříkala jsem, že mi to vadilo. Řekla jsem jen, že jsi na mně čuměl." zasmála se.
"A já říkám, že se ti to líbilo." posadil se Dimitrij na postel a předklonil se, aby se jí mohl dívat do očí.
"Líbilo se mi to. Stejně jako se mi líbilo, když nás spoutalo kouzlo chtíče. Stejně jako se mi líbí tohle." usmála se. Posadila se a políbila ho. Chvíli se líbali a pak se odtáhla. "Líbí se mi to, protože tě miluju." zašeptala. "Miluju tě už od začátku."
Dimitrij přitiskl své rty k těm jejím a lehce jí políbil. "Půjdu do sprchy." usmál se a zastrčil Rose neposlušný pramen vlasů za ucho.
"Můžu jít taky?" usmála se Rose. "S tebou" dodala
Dimitrij na ní tázavě pohlédl a zkoumal na kolik to myslela vážně. Rose stále u něj stála dost blízko a čekala na odpověď. "Rozo, Rozo..." zašeptal a políbil jí na rty.
Rose mu jeho vášnivý polibek oplácela ještě s dýškem a přitáhla si ho blíž. Bylo jí jasné, že to znamená, že vyhrála.

VA - Východ slunce 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat