VA - Východ slunce 2

7. Viktorie

Rose si ještě vykartáčovala dlouhé tmavé vlasy a narovnala si přívěsek na krku. "To bych asi neměla. Má pravdu zítra by jsme měli být v plné síle na to zasedání." zamyslela se Rose a sledovala svůj odraz v zrcadle. Musela uznat, že vypadala přímo vražedně sexy. Rychle se ještě podívala do krabice jestli nenajde něco jiného na spaní. "Sakra!" pomyslela. V krabici byly jen další dvě podobné noční košilky, ale ještě kratší, spodní prádlo a pak nové oblečení. To oblečení teda pokud se tomu tak dalo říkat si pamatovala kupovali ho ze srandy v Paříži v butiku se spodním prádlem kde vše stálo hohromady peněz.Rychle si vyčistila zuby a naposledy pohlédla do zrcadla. Pomalu vyšla z koupelny a dávala pozor na to, aby se nepodívala na Dimitrije. Koutkem oka viděla jak na sucho polkl a trochu jí zacukali koutky.
"Rose co zas máš v plánu?" zeptal se a nepatrně kývl k její noční košilce.
Posadila se na postel a upřeně se na něj dívala. Měl na sobě jen tepláky od pyžama dost podobné těm které měl tu noc co je ovládlo kouzlo chtíče. Uvědomila si, že jediné označení co ho v tu chvíli mohlo popsat bylo 'Božsky sexy'. "Nic... Proč?" pohlédla do jeho očí. Oheň v jeho očích sílil snad každou vteřinu víc a víc. "To bych se spíš já měla ptát co máš v plánu." zadívala se na něj a snažila se popřít chtíč, který jí spaloval jako oheň.
"Neříkej, že si nenašla nic jiného na spaní?" zadíval se na ní a nasadil svůj nezúčastněný výraz.
To na něm obdivovala. Nechápala jak mohl vždy jak na povel popřít vše co cítil a nedávat to nijak znát. "Našla, ale tohle bylo asi tak nejcudnější." přiznala. "No tu samou otázku bych mohla použít taky." pohlédla na jeho svalnatou hruď a pak se rychle otočila k němu zády a lehla si. Přikryla se a dívala se do zdi a modlila se, aby rychle usnula. Lampička na stole byla však stále rozsvícená a cítila na sobě Dimitrijův pohled. Cítila jak se Dimitrij pohnul a přesunul se těsně za ní, ale pořád tak aby se jí nedotýkal. Jeho ruka jí opatrně odhrnula vlasy z krku a ucítila jak jeho rty se jí přitiskly na krk. Nezmohla se zmoci na slovo a tak jen povzdychla.
"Občas mě níčíš Rozo." vydechl když se odtáhl od jejího krku.
Rose se otočila a lehla si tak na záda. "Já tebe?"zeptala se vážně a posadila se takže mu hleděla přímo do očí.
Místo odpovědi jí políbil. Chvíli se s ním líbala, ale pak se sama odtáhla. "Vážně by jsme měli spát." usmála se. Dimitrij se zasmál a políbil jí tak, že jí došlo co bude následovat. Při tom polibku se zasmála a přitáhla si ho k sobě blíž. Pomalu si zas začala lehat na postel a nechala ho věnovat se jejímu krku. "Jestli se teď odtáhneš a řekneš, že nic nebude tak tě varuju, protože pak budeš spát na zemi." zasmála se.
"To by jsi neudělala... Leda by sis lehla ke mně." sledoval jí pobaveně a odtáhl se od ní.
"Nevěříš mi?!" zaváhala.
"Rose je pozdě." řekl na místo odpovědí a postavil se. "Jdu spát na gauč když chceš." usmál se.
Rose na něj nevěřícně hleděla a rychle se mu postavila do cesty. "Nejdeš!" řekla prostě a strčila do něj tak, aby spadl zpět na postel. Rose si na něj klekla a políbila ho. "Nikam nepůjdeš nechci spát sama." vydechla, když se od něj po chvíli odtáhla.
"Vážně?" sledoval jí pobaveně a povalil jí tak, aby byl nad ní.
Chtěl vstát ,ale ona ho zastavila. "Prosím" zakvílela a chytila ho za paži.
Usmál se a lehl si na postel. Přitáhl si k sobě Rose a políbil jí do vlasů. "Jsi sladká, když prosíš abych s tebou spal." zasmál se.
"Jsi sladkej, když chceš jít spát dobrovolně na gauč." smála se. Otočila se na břicho a opřela si bradu o Dimitrojovu hruď.
"Kdo říkal že dobrovolně?" pobaveně na ní hleděl. "Za to bys ještě musela zaplatit." s úsměvem jí políbil.
"To budu muset, ale i tak ne?" zasmála se a pak už začala usínat.

Ráno proběhlo normálně Christian s Lissou udělali snídani takže, když se Rose s Dimitrijem vzbudili tak ucítili vůni kávy. Po snídani Rose pomáhala ještě před odchodem na zasedání vybalit pár krabic. Zrovna se Rose hrabala v krabici s jejíma knížkama, když Lissa promluvila.
"Rose je ti už dobře?" zeptala se Liss.
"Jo jsem v pořádku vážně jsem byla jen přetažená." usmála se Rose.
"Měli by jsme jít za půl hodiny to začne." usmála se Lissa a postavila se.
"Jasně" vyskočila Rose na nohy a seběhla za Lissou schody.
"Připravená čelit vlkům?" usmál se Dimitrij na Rose.
"Nevím jestli vlkům, ale mámě a radě Royal určitě." usmála se Rose a jemně ho políbila.
"Máte na straně královnu takže se proti vám otevřeně nikdy nepostaví." usmála se Lissa.
"Tím si nejsem zas tak jistá." zvážněla Rose a v tu chvíli uslyšeli klepání na dveře.
Lissa okamžitě otevřela a ve dveřích stála Mia. "Mám vás doprovodit" vypadlo z Mii
"Jasně" řekl Christian a všichni se vydali za Miou.
Procházeli zrovna zahradami když Rose uslyšela něčí radostný křik.
"Dimko!" vykřikla nějaká dhampýrka s dlouhými kudrnatými kaštanovými vlasy a rozeběhla se k Dimitrijovi. Dívka byla asi dva nebo tři roky mladší než Dimitrij. Rose od něj o krok ustoupila a trochu žárlivě sledovala jak dívka skočila Dimitrijovi kolem krku.
"Viky!" vydechl radostně a taky jí objal. V jeho očích se lesklo něco co Rose ještě nikdy neviděla byla to láska, ale jiná než cítil k ní. To jí hodně mátlo. Dimitrij se po chvíli od dívky odtáhnul a políbil jí na čelo. "Mio odveď Lissu s Christianem na zasedání. Já a Rose příjdeme za chvíli." zamumlal když se odtáhl od dívky.
Rose cítila jak se v ní všechno naplo. Bodlo jí u srdce a chtělo se jí začít křičet. "Jestli chtěl být sám s tou holkou tak proč poslal pryč jen Lissu a Chrise?" pomyslela. Pohlédla na Lissu ta jí věnovala chápaví pohled a zmizela. Pozorovala Dimitrije jak se s Viky rusky dohadoval. Jediné čemu Rose rozuměla byla první věta co ta holka řekla anglicky.
"Proč si nezavolal, že žiješ víš jaký jsme měli strach?" vyštěkla Viky.
To trochu Rose zaskočilo. Narovnala se a snažila se nedávat na jevo své emoce. Trochu rozpačitě sledovala jak se dhampýrka o něčem dohaduje po nějaké chvíli Rose uslyšela Dimitrije jak něco řekl rusky a poslední slovo co řekl bylo "Roza". Ještě rozuměla označení 'Dimka' nebo 'Strigoj' jinak ničemu. Nejvíc jí však, ale překvapilo její jméno v ruštině na konci Dimitrijova proslovu. Dívka něco řekla a pak prudce pohlédla na Rose.
Rose se dívala zmateně dívce do očí. Viděla v očích té dívky překvapení, zmatenost a k jejímu překvapení i radost.
Dívka střelila pohledem k Dimitrijovi a něco rusky řekla. Pak se na Rose zas otočila a usmála se.
Dimitrij trochu pobaveně sledoval nic nechápající Rose a konečně k ní promluvil. "Rose tohle je moje sestra Viktorie." řekl klidně a usmál se na ní.
Rose na něj překvapeně zírala a myslela si, že sebou sekne. "To je moc hezký! Já jsem, ale idiot! To se může stát jen mě, že začnu žárlit na jeho sestru!" ječela v duchu. Pak se, ale uklidnila a usmála se na Viktorii.
Viktorii se na Dimitrije podívala jako by se ho na něco ptala. Dimitrij se zasmál a nepatrně kývl hlavou. Viktorie z ničeho nic skočíla Rose kolem krku.
Rose nechápavě pohlédla koutkem oka na Dimitrije, ale taky jí obejmula i když trochu rozpačitě.
"Ráda tě poznávám Rose." odtáhla se Viky. "Už jsme si mysleli, že s bráchou není něco v pořádku." zasmála se.
"Nápodobně" usmála se Rose. "Jak není v pořádku?" ptala se pobaveně a zvědavě zároveň.
"Viktorie! Neopovažuj se jí říct jen slovo!" varoval jí Dimitrij.
"To můžeme nechat na později. Musíš mi pak říct jak si Dimku zbalila! To musí být bezva historka, protože doma byl vždy proslaven pověstí lámače dívčích srdcí." zasmála se Viky.
"Vážně, že se nepochlubil?! Myslím, že mi budeš muset povědět něco o jeho pověsti." probodla Dimitrije pohledem a pak se na Viktorii usmála.
"No to mně nepřekvapuje!" zasmála se. "Tu svojí hru na drsného strážce hraje už tři roky. Podle mně by se měl taky někdy uvolnit a bavit se. Kdyby jsi ho viděla doma nevěřila by jsi vlastním očím." odpověděla Viky.
"Vážně?!" zeptala se Rose a střelila po Dimitrijovi tázavým pohledem. "Kolik srdcí přibližně zlomil?" zajímala se Rose.
"No..." začala Viky, ale Dimitrij jí zastavil.
"Tak to by stačilo! Musíme jít Rose. Zatím Viktorie!" vzal Rose kolem pasu a táhnul jí k hlavní budově.

Před hlavní budovou Dimitrij, ale strhl Rose sebou za velký strom a zacpal jí rukou pusy aby nevykřikla.
"Co vyvádíš?!" vyhrkla zmateně.
"Chci s tebou ještě mluvit. Zasedání začíná až za 15 minut." řekl potichu.
"Co ti dělá takové starosti?" vydechla a pohladila ho po tváři.
"Rose vím, že to co budu chtít se ti nebude líbit." zašeptal vážně a lehce jí políbil. "Rose budu muset odjet." vydechl když se od ní odtáhl.