Cool

25 | Až po uši

Všichni na mě zírali. Vnímal jsem jejich pohledy, které mi neumožnovaly se se vším dost rychle vyrovnat. Čelil jsem pozornosti, o kterou jsem nestál. Na místě, které jsem nečekal. A tak náhle, že jsem měl problém vše zpracovat.

„Jdeme," zamumlal jsem směrem ke Kylovi, kterého jsem zatáhl za předloktí. Nenechal se dlouho pobízet a brzy jsme vypadli ze školní budovy.

Všechno jsem nechal za sebou. To, jak jsem byl dlouho přehlížen. Pohledy, které mě vyprovázely, když jsem mizel. Všechna ta tajemství.

„Co to kurva bylo?" vyrazil ze sebe Kyle. Vlasy mu padaly do obličeje a dodávaly mu podmračený vzhled. Ale ve skutečnosti byl zmatený. A nejistý. Stejně jako já.

„Všechno ti vysvětlím," vydechl jsem jako v transu. Nebyl jsem schopný to zpracovat, když jsem začal vyprávět. Když jsem v těch pár minutách, co nám zbývaly do zvonění, líčil vše, co se stalo. Stavidla mých tajností byla protržena, už jsem to nemohl dál skrývat. Nebylo možné dál tajit to, co se stalo očividným.

A když jsem hleděl do očí svého nejlepšího přítele, nesetkal jsem se s odsouzením, kterého jsem se tak bál. Byl jsem svědkem toho, jak se postupně uklidňoval, čím víc toho věděl. Každé mé slovo mu jen osvětlovalo dosud nepoznané. A když jsem skončil, ušklíbl se.

„Věděl jsem to," prohlásil, když kývl ke škole a naznačil mi, že bychom měli jít.

„Co?" zeptal jsem se. Byl jsem zmatený. Čekal jsem, že bude zuřit, takový byl vždy. Měl horkou hlavou.

„Že nejsi jen na holky."

***
Den se mi vlekl, jako by ani neměl konce. Stále na mě někdo zíral. A já nebyl schopný poznat, jestli jsem byl rád, nebo jestli mě to děsilo. Jasná byla jediná věc. Když se vším vystoupil na povrch Jason, musel jsem i já. A tak jsem se postupně připravoval na to, že jsem musel vše oznámit rodičům.

Byl jsem to já, kdo se rozhodl, že nechce tajit. Ale byl jsem to taky já, kdo se nejvíc bál pravdy. I když mě Kyle podpořil, od matky a otce jsem nemusel čekat to samé.

Pana Cool jsem zbytek dne neviděl. A upřímně jsem za to byl rád. Netušil jsem, co jsem mohl dělat a jak jsem na něj měl reagovat. Bylo to snad oficiální? Chodili jsme spolu? Nebo ne?

Kylova podpora mi dodala sebevědomí, které jsem potřeboval. Stále ho nebylo dost, ale přece jenom nějaká zbyla. A tak když jsem přišel domů, posadil jsem se s matkou ke stolu. Oznámil jsem jí, že jí musím říct něco důležitého. Bohužel vypadala, že spěchala.

„Co se děje, Same?" nutila mě k nelehkému doznání.

Musel jsem to ze sebe vychrlit. Rychle, ale uváženě. Tak, abych příliš neranil její city, ale abych zároveň nelhal. Kdy se pro mě pravda stala tak těžkou? Úzké obočí měla vysoko povytažené, když jsem začal:

„Mami, tohle se asi nebude dobře poslouchat. Ale začal jsem si něco s klukem." Bylo to tak málo slov. Pouhá hrstka stačila k tomu, abych vše vyjádřil. A přesto znamenala tak moc. Nejen pro mě, ale i pro ni. Byl jsem zatím jejich jediné dítě. I když se pokoušeli o další, úspěch nebyl zaručen. Mohl jsem být tedy jejich jedinou nadějí na potomstvo. A náhle jsem přišel s něčím takovým.

Hrnek s kávou, který svírala v ruce, náhle opět položila na desku stolu. „Cože?"

Proč jsem se cítil jako odsouzenec? Proč jsem začínal litovat toho, že jsem se dostal do něčeho, co ukázalo mou přirozenost? „Omlouvám se, mami," začal jsem ze sebe chrlit, „nechtěl jsem s tím přijít tak najednou. Ale poznal jsem kluka, který... prostě mi sedne. A něco se mezi námi stalo. Přitahuje mě, ale přitahují mě i holky. Myslím, že bych ti to měl říct." Sklopil jsem oči. Jak jen bych se na ni mohl dívat, když jsem se doznával k tomu, co jsem sám nechápal? Jason Glover byl někdo docela jiný než já. Přesto se mezi námi staly věci, které se vymykaly kontrole. Bylo načase vyjevit pravdu.

„Miluješ ho?"

Ta dvě osamělá slova se vznášela v prostoru, než jsem se jal odpovědět: „Nevím, mami. Nevím teď nic. Ale líbí se mi." Co víc jsem mohl říct? Co víc jsem mohl vyjádřit, aby mě neodsoudila? A bylo vůbec něco?

„Promluvím si o tom s otcem."

Nebyla nadšená, věděl jsem, že nebude. Ale už jsem na to neměl. Nemohl jsem nechat vlastní krev, aby nevěděla, co se se mnou dělo, když to už poznala celá škola.

Byl jsem v tom až po uši.