Další den mezi mnou a Beth panovalo takové napětí, že by se dalo nakrájet a namazat máslem. Kdekoliv jsme se viděly, louply jsme po sobě přimhouřenýma očima a nadzvedly bradu, abychom byly pomyslně výš než ta druhá. Ve skutečnosti byla samozřejmě vyšší ona, protože po škole dupala v botách na deseticentimetrových podpatcích, zatímco já jsem se chodbami šourala ve starých, prošlapaných teniskách, co jsem je používala jako přezůvky.
Každopádně.
Kalendář ukazoval 23. ledna, tím pádem zbývalo ještě 21 dní k tomu, aby se mi podařilo dostatečně zaujmout Camerona na to, aby 14. února věnoval svou valentýnku mně, a ne Beth.
„Teda, co vy dvě mezi sebou zase máte?" zeptala se Amber o třetí přestávce, zrovna když jsme se s Beth každá opíraly o svoji skříňku a propalovaly tu druhou neohroženým pohledem, jako bychom byly v nějakém starém zrnitém westernu.
Nervózně jsem zamrkala. „Cože? Kdo my?"
„No ty a Beth! Podívej se, jak na tebe čumí!" Pohodila rukou jejím směrem. Lisa vedle ní přitakala.
Pokusila jsem se o přirozené uchechtnutí. „Já a Beth? My mezi sebou nemáme nic," a dál jsem se chechtala, ale nejspíš to neznělo moc přesvědčivě, protože mě holky skenovaly nechápavým pohledem.
Proto jsem si okašlala, omluvila se s tím, že musím na záchod, a odlítla pryč.
Nic netuší. Že jo? Že jo?
Až do oběda jsem byla jako na trní a čekala, jestli Beth znovu něco neprovede. Ale dělala jenom samé obvyklé věci jako upravování se ve zrcátku, klábosení s populárními lidmi a focení selfíček na záchodech, přesně v těch místech, kde si normální holky chtějí umýt ruce. Jo, přesně tak.
Takže jsem školu přečkala a štrádovala domů.
Babička Lori a Rebeca spolu byly v kuchyni, a když jsem tam nakoukla, stala jsem se svědkem toho, jak ty dvě hopsají kolem sporáku, usmívají se jako dva měsíčky na hnoji a listujou nějakou rozpadající se tlustou bichlí.
„Čau Skip!" křikla vesele moje ségra.
„Ahoj pusinko." Babička otevřela náruč, došla ke mně a zmáčkla můj pas ve svém neadekvátně pevném objetí. Hned mě ovanul její parfém, co se nejspíš jmenuje Senior Universal a používají ho všichni důchodci na světě. „S tvojí sestřičkou vaříme podle naší rodinné kuchařky. Mám ji po svojí babičce, která ji má po svojí babičce, která ji má po svojí babičce, která ji napsala, když byla náměsíčná."
„A teď je moje!" nechala se slyšet Rebeca u plotny. „Lidi ve škole říkali, že jsem pošah, když chci rozjet vlastní restauraci. Ale tady je spousta hustých receptů! S tím na stopro zaboduju a všem vytřu pr- teda zrak!"
Babička Lori přešla zpátky k ní, strčila prst do čalamády v hrnci a ochutnala. Pak na ni ukázala palec nahoru a Bebeca spustila radostný taneček. Uchechtla jsem se a odebrala se k sobě, abych si mohla zapsat do deníčku předešlý den.
Jenže zhruba po hodině se u mě v pokoji objevila ségra a posadila se rovnou na můj polštář.
Opovaž se si prdnout.
„Hele, Skip," začala trochu nesměle a já jsem se na ni od psacího stolu obrátila. „Potřebovala bych... no... radu."
Moje obočí vyletělo nahoru jako nějaká raketa. Radu? Rebeca? Ode mě?
Že by mě přece jenom moje mladší sestra vnímala jako svůj vzor?
Vřele jsem vycenila zuby. „Povídej."
Rebeca se zavrtěla. „Víš, jak jsem ti říkala o tom klukovi, co za mě dělá úkoly. Jmenuje se Spike a pořád za mnou chodí a..."
Páni, že by ode mě chtěla radu ohledně vztahů, protože si myslí, že se vyznám v klucích?
„...Nevíš, jak se ho mám zbavit? Mně to vůbec nejde a ty v tom válíš, protože i když se ti líbí Šampón, tak s ním furt nejsi. Evidentně ho musíš něčím fakt silně odpuzovat, víš co. Jak to děláš, Skip?" Podepřela si rukou bradu a čekala na odpověď.
Chvíli jsem na ni čučela. Pak jsem zamrkala. A dál jsem na ni čučela.
...Tak počkat.
„Jak jako silně odpuzovat?!" vyjela jsem na ni a v mžiku stála na nohou.
Rebeca taky vylítla do stoje a dala si dlaně před obličej: „Jenom jsem chtěla radu-"
„Ven!"
„Ale jak ho mám odehnat-"
„Ven!" Oběma rukama jsem se jí zapřela do zad a tlačila ji ze dveří.
„Vždyť ty a Šampón-" Prásk!
Nedivila bych se, kdybych ji dveřmi praštila do nosu, ale hlavní bylo, že už neoxidovala u mě v pokoji a nevykládala mi o tom, jak mi to nevychází s Cameronem.
Pche! Náhodou, v posledních dnech mezi sebou máme docela fajnovej vztah. Nebo tak něco...
Že jo?
_______
Tak jo, vážení, moje zásoby kapitol se krátí. Dala jsem si totiž něco jako pauzičku s tímhle příběhem a možná se mi podařilo trochu ztratit nit. 😅
Což znamená, že teď na to musím znovu pořádně najet. 🙃
...A vedle toho smolit seminárku do školy. 😆
ČTEŠ
Komplikace 2✔
Humor„No a... co máš dneska po škole v plánu?" vypadlo z té holky najednou a moje oči se vypoulily z důlků, jako se člověk vyklání z okna. „Já jen že v rámci kroužku focení, kam chodím, se od čtyř pořádá výstava fotek." Vycenila na Camerona zuby. „Bude t...