The Maze Runner: Time To Go To Hell ✔

31.

Zabalená do spacáku jsem spala vedle Cassie a Thomase. Od té doby, co jsme vyběhli do Spáleniště, jsem měla tak lehký spánek, že mě probudil i Minho, který se pořád otáčel ze strany na stranu. Potřebovala jsem se vyspat! Kousnutí mi sžíralo celé rameno, že jsem ho pomalu přestala cítit. A když už jsem konečně zabrala, uslyšela jsem křik a trhnutí. Rapl zvedl do vzduchu Cassie a druhý mě táhl po tvrdé půdě dál od skupinky. 

,,Mio!" vykřikl Newt a všichni se okamžitě zvedli. ,,Cassie, kopni ho!" zakřičela jsem na blondýnku kousek ode mě. ,,Střel je!" 

,,Nemůžu!" zavrčel Jorge. Rapl pustil mojí nohu a jedním pohybem mě zvedl a přitáhl k sobě. ,,Pán bude rád!" zašeptal mi do ucha a olízl mi krk. Zvedl se mi žaludek. ,,Tu malou nechce, ale můžeme si jí dát jako odměnu!" zakřičel rapl, který držel Cassie tak pevně kolem hrudi, že přestávala dýchat. ,,Tak to ani náhodou!" zavrčela jsem. Loktem jsem rapla vrazila do břicha a otočila se na něj. Ten mě chytl za rameno a já pod velkou bolestí šla na kolena. 

,,Tak ho už u všech grindů zastřel!" uslyšela jsem Newta. Lekla jsem se, když od skupiny vyšla rána. Ta bohužel netrefila ani jednoho rapla. ,,Moje!" zasyčel mi do ucha rapl. Vyšvihl mě zpátky na nohy a vzal mě pod krkem. 

,,Nechte tu holku být. Chcete mě, vezměte si mě. Váš pán nechce tu holku," promluvila jsem a snažila se povolit raplův stisk. ,,Tebe předáme pánovi a s tou holkou si budeme hrát," zašeptal mi do ucha. ,,A co vám pán slíbil, hm? Lék?" zeptala jsem se. ,,Žádný není a nebude! ZLOSIN nic nemá a až tam přijdete i se mnou, zabije vás," zabručela jsem. Stisk na mém krku zesílil. ,,Lžeš."

,,Jsem jeho dcera, proboha! Vím, co se tam děje!" Podívala jsem se na Cassie, která plakala a snažila se dostat pryč. Podívala jsem na na skupinu přede mnou. Jorge, Thomas, Brenda a Newt měli namířeno na nás a čekali. Věděli, že nemůžou vystřelit, dokud nebudou raplové klidní a nebudou se hýbat. A oni se hýbali a nezastavili. Koukla jsem se na Jamese. Ten rukou klepal na stranu stehna a koukal se mi do očí. Zbraň. 

,,Cassie! Hlavička!" vykřikla jsem. Blondýnka se pořádně rozpřáhla a trefila rapla do nosu. Ten vykřikl a já tak mohla raplovi dupnout na nohu, vzít zbraň do ruky a bouchnout ho do hlavy. Hned jak mě pustil, odstoupila jsem od něj a kopla ho do břicha. Jedna střela se ozvala za mými zády a Cassiin křik naznačoval, že první rapl je dole. Naštvaně jsem došla k tomu druhému, sedla na něj a namířila na jeho hlavu zbraň. 

,,Lék je nadosah, Mio. A2 a A3 jsou naděje celého lidstva," řekl muž ležící na zemi. Nezněl jako rapl, ta věta měla svým způsobem hlavu a patu. A netýkala se jezení naší kůže a zabíjení. Než jsem se vzpamatovala a zeptala se ho na detaily, Brenda k nám přišla a střelila ho. ,,Proč si to udělala?!" naštvaně jsem se podívala na brunetu. ,,Mlel kecy, Mio," mykla rameny a odešla. Newt mi pomohl na nohy. Úplně zmatená jsem do náruče vzala Cassie, která mi brečela u krku. 

Já a Thomas jsme naděje pro všechny lidi. ZLOSIN to celou dobu věděl, proto nás měli tak na blízku. Proto se otec s doktorkou Paige snažili vyhovit ve všem, co jsem chtěla. Do určité míry. 

Co když je to past? Co když je to někdo jiný a nebo vůbec nikdo? ZLOSIN udělá cokoliv, aby nás dostal zpět. Víme, já vím, toho hodně. Co když si s námi jen hrají, abychom k nim přilezli s tím, že chceme všechny zachránit a udělají nám ještě horší věci než do teď?

Ignorovala jsem všechny kolem mě, neposlouchala jsem ani Newta s Jamesem. Sledovala jsem dvě mrtvá těla a v mé hlavě byl opět bordel.