The Maze Runner: Time To Go To Hell ✔

21.

Probudila mě ohromná rána a za ní se ozvala další. Křik lidí se nesl po celé chodbě až k nám do pokoje.

,,Co se děje?!" Vystřelila jsem do sedu a Cassie po mně.
Brenda za sebou zavřela dveře a opřela se o ně.
,,Jsou tady," zašeptala a přeběhla k naším věcem. ,,Kdo?"
,,ZLOSIN!" vykřikla a hodila nám naše batohy.
Na nic jsme nečekaly a vystřelily na nohy. Stála jsem vedle Brendy a ohlížela se kolem sebe. Cassie propalovala dveře do chodby a nehybně stála za námi.

,,Musíme utéct."

,,Kde je zbytek? Musíme najít zbytek!" vykřikla jsem a podívala se na brunetu. Brenda kývla a mávla na dveře. ,,S Jorgem jsme vymysleli únikový plán. Na konci chodby jsou dveře, potom je tam chodba, nikam neodbočujte, prostě jděte rovně. Na konci se chodba před vámi rozděluje a dáte se doleva. Jasný? Doleva! Za žádnou cenu nechoďte doprava!" Ukázala na mě prstem. ,,Jak vy? Ty nejdeš nebo co?"

,,Půjdu hned za vámi, jen pro něco musím dojít," mrkla na mě a otevřela dveře. Pevně jsem chytla ruku malé Cassie a podívala se na ní. ,,Musíš být rychlá, ano?" Blondýnka kývla.

,,Tak jo! Vzduch je zatím čistý! Sejdeme se venku!" zakřičela Brenda a zatočila doprava. Vykoukla jsem a rozhlédla se. Brenda běžela opačným směrem než byly únikové dveře. Ty byly už otevřené.

Podívala jsem se, jak Brenda běží po schodech dolů. ,,Hej!"

Otočila jsem se. Před dveřmi stál James a Aris. ,,Dělejte!" vykřikl Aris. Nechala jsem Cassie vyběhnout jako první.

Když jsem proběhla dveřmi do tmavé chodby, James zavřel dveře a všude bylo černo. James v ruce držel zapalovač, díky kterému zapálil malou lampičku.

,,Kde jsou ostatní?!" zeptala jsem se a otočila se na Arise. ,,Na cestě ven, neboj se."

,,Proč jste pro nás sakra nepřišli?" zamračila jsem se na něj. ,,Jak jsme mohli? Až teď jsme se všichni dostali sem!" vykřikl Aris.

,,Hej, ztište to. Nemusíme tu být sami," zašeptal James a prošel kolem nás. ,,Co Brenda?" ozvala se Cassie. ,,Neboj se, maličká. Ona se o sebe umí postarat. Zná to tady líp než kdokoliv jiný," mrkl na ní brunet. S Arisem se na sebe podíváme. Vezmu Cassie za ruku a stoupnu si k Jamesovi. ,,Veď nás," kývla jsem.

°°°°

Sledovala jsem každý vedlejší vchod chodby. Brenda jasně říkala, abychom nikam nezahybali. Dala na to trochu menší důraz než na odbočku vpravo na konci chodby, ale i tak jsem nechtěla vědět, co bych tam našla.

,,Měli by na nás čekat v půlce. Za chvíli tam budeme," ozval se James přede mnou. Aris něco zamumlal a podíval se na mě. Jen jsem mykla rameny a šla dál.

James se najednou zastavil a přiblížil se ke zdi na naší levé straně. ,,Co se děje?"

,,Měli čekat tady," zamumlal a prsty přejel černý křížek na zdi. Cassie se ohlédla dozadu. ,,Jdeme dál!" zavelil brunet a rozešel se dopředu.

°°°°

,,Jorgi!" zakřičel James, když jsme došli na konec chodby. Před námi se chodba rozdělovala do dvou dalších chodeb. Před rozcestím byla celá skupinka Placerů.

,,Mio!" vykřikl Thomas a s Newtem a Minhem přiběhli k nám. ,,Jste v pohodě?" Blonďák si mě a Cassie prohlédl. ,,Jsme úplně v pořádku, neboj," usmála jsem se. Newt si ulevil a promnul obličej. ,,Co vy?" Vedle mě se objevil Aris. ,,Jo, jsme všichni."

,,Kde je Brenda?" zamračil se Thomas. ,,Řekla nám, ať jdeme napřed, že nás doběhne," mykla jsem rameny a podívala se za sebe.

,,Brenda se o sebe umí postarat," promluvil za Thomasem Jorge. Usmála jsem se na něj.
,,Jdi za Pánvičkou, hm?" ušklíbla jsem se na Cass. Ta kývla a odběhla ke skupince, kde skočila Pánvičkovi přímo do náručí.

Z nenadání jsem uslyšela dunění. Rozhlédla jsem se kolem sebe. ,,Co to je?"

,,Bomby. Musíme jít," řekl James a podíval se na Jorge. Ten se nepříjemně zamračil a kývl. ,,Vstát! Vyrážíme!" zakřičel stařík a vešel do levé chodby. Placeři se podívali na Thomase. ,,Jdeme!" kývl a hodil si na rameno batoh. Všichni Placeři se následovali Thomase a Minha. Newt, já, Aris a James jsme zůstali na místě. ,,Mio," zašeptal Aris.
,,Jděte, doženu vás," řekla jsem, když jsem si všimla, jak mi krvácí zápěstí. Newt se na mě starostlivě podíval. ,,Jdi," kývla jsem. Když byli ode mě už pár kroků, otočila jsem se a vytáhla rukáv. Náplast byla celá červená.

,,Jsi v pohodě?" ozvalo se za mnou. Rychle jsem stáhla rukáv zpět a otočila se na zamračeného Jamese. ,,Všechno je fajn," zamumlala jsem a podívala se za sebe. Dunění se ozývalo čím dál tím blíž. Ze stopu nad námi začaly padat malé kamínky a prach. Na nic jsme nečekali a šli za ostatními.

Nezašli jsme ani za zatáčku, když se nad našimi hlavami prohnala žlutá koule, která narazila do zaoblené zdi. Oba jsme se zastavili a podívali se za sebe. ,,Jsou tady," zašeptala jsem. ,,Do prdele!" vykřikl James. Věděla jsem na co nadává. Zeď před námi byla na cucky a zablokovala cestu. Za sutinami jsem tlumeně slyšela Placery a Cassie. ,,Cass?!" vykřikla jsem a chtěla se dostat přes kameny. ,,Mio!" brunet mě vzal za paže a otočil mě k sobě čelem. ,,Musíme jít jinudy."

,,Není kudy! Nemůžeme se vrátit, Jamesi!" Vymanila jsem se k jeho sevření a strhla jeden kamen. Malou škvírou jsem viděla světlo. ,,Kluci?!"

,,Mio? Jste v pohodě?" zeptal se Thomas. ,,Jo, jsme v pohodě. Kde je Cassie?"

,,Mio, musíme jít!"

,,Je tady se mnou!" uslyšela jsem Newta a následně malou Cass jak řekla tiše: ,,Jsem tu."

Vydechla jsem a podívala se na Jamese. ,,Jorgi, jdeme druhou cestou, nemáme jinou možnost!" vykřikl.

,,Sejdeme se u domu, Jamesi. Dávejte na sebe pozor," řekl mužský hlas za stěnou.

,,Cassie, drž se Newta, jasný?!" ozvala jsem se. ,,Jasný!"

Odstoupila jsem od sutin a otočila se na Jamese.