The Maze Runner: Time To Go To Hell ✔

26.

Úplně vyšťavená z breku jsem seděla na posteli a koukala na své ruce v mém klínu. Hlavou se mi honilo několik myšlenek a já je nemohla ukočírovat. Jak se dostanu zpět za Placery? Jak sakra přežijeme a dostaneme se někdy od ZLOSINu nadobro pryč? 

,,Nikomu to neřeknu," promluvil brunet po chvilce ticha.
Řekla jsem mu proč jsem se řezala a kdy to bylo. Chtěl to vědět a byl strašně neodbytný a já neměla sílu mu vzdorovat. Popravdě jsem mu to říct asi chtěla.

,,Děkuju," špitla jsem a lehce se usmála. ,,Jen mi slib, že už to nikdy, NIKDY, neuděláš!" Ukázal na mě prstem. Mlčela jsem. Jak jsem mohla vědět, jestli to neudělám znovu? Nemohla.

,,Slib mi, že až toho na tebe zase bude moc, řekneš mi o tom... Nebo někomu jinému. Prostě si to nenecháš pro sebe." Podívala jsem se na něj a sledovala jeho pohled. Byl vážný, ale oči měl skleněné. Zažil si to nebo někdo z jeho blízkých. ,,Co se stalo?"

,,Tohle všechno," uchechtl se. ,,Z rodičů se staly raplové a já se svojí sestrou musel jít dál. Sestra to nesla mnohem hůř než já. Snažil jsem se jí převést na jiné myšlenky, ale moc to nešlo. Bylo toho na ní moc v jejích čtrnácti letech," mykl rameny a já se zhrozila. 

Nechce mi tu právě říct, že jeho čtrnáctiletá sestra si vzala život, že ne?

Vzala jsem ho za ruce a kývla. Brunet se nadechl a pokračoval: ,,Jednou jsem se probral sám v posteli. Nemohl jsem jí najít. Byla v koupelně ve vaně... Celá od krve."

Sledovala jsem, jak mu z očí padají první slzy. Na nic jsem nečekala o objala ho kolem krku. Jeho paže se ovinuly kolem mého pasu a tentokrát on byl ten, co potřeboval všechny pocity vypustit ven.

Představa najít někoho, i neznámého člověka, ležet v kaluži krve, protože už víc toho nesnesl je děsivá. Nedokážu si představit, že bych tohle zažila já. Že by Cassie přežila tohle všechno jen aby se z toho potom zhroutila a vzala si život. 

Žijeme ve světě, který nás jenom kosí nohy a nepřináší nic dobrého. 

,,Musíme jít," promluvil James a odtáhl se ode mě. Pozorovala jsem, jak vstal a došel do skříně pro věci. Bylo na něm vidět, že se nechal unést a lituje toho. Já ne. Aspoň jsme se nějak poznali a když teď o něm vím víc, než kdokoli jiný, nenechám ho odejít. 

°°°°°

Mlčky jsme procházeli prázdnou chodbou. Sešli jsme schody a viděli spící lidi. Někteří leželi na zemi, baru nebo byli opření i zeď a další lidi kolem sebe. James mi naznačil, ať jsem potichu a šel jako první. 

Opatrně jsme obcházeli každého člověka a mířili k východu, když někdo za námi začal hlasitě tleskat. Škubli jsme sebou a podívali se za sebe. Marcus se opíral o bar a usmíval se. 

,,Jak jste si užili párty?" zeptal se přestal tleskat. Mlčela jsem. Moc dobře věděl, jak to dopadlo a jak jsme si to "užili."

,,Co chceš, Marcusi?" zavrčel James za mnou. Blonďák přesunul pohled na mě a nepřestal se na mě koukat. Beze slova došel ke mně a prohlédl si mě. ,,Divím se, že jsi přežila noc," zamumlal a natahoval ruku ke mně. ,,O čem to meleš?" ozval se za mnou James. Marucovu ruku jsem od sebe odtáhla a podívala se na něj. ,,Ale nic," usmál se. 

Zapřemýšlela jsem se. Diví se, že jsem přežila noc. Rozhodně to nebude kvůli tomu, čeho jsem se musela napít, abych se sem dostala. Tak co by mě přimělo nepřežít do rána?

,,Ten chlap," promluvila jsem. ,,Jaký?"

,,Ten chlap, co se mě snažil odtáhnout odtud," zavrčela jsem a byla připravená mu dát facku. James byl ale rychlejší. Stoupl si přede mě a vrazil Marcusovi pěstí. ,,Co si kurva chtěl udělat?!" zakřičel na něj. O kousek jsem couvla dozadu, abych ještě nedostala lokem do nosu. Rozhlédla jsem se kolem nás. Nikdo se neprobudil, spali jako zabití. 

,,No tak, Jamesi. Vždyť víš, co se děje, když přijde někdo nový v tomhle věku. Obzvlášť, když je od ZLOSINu," uchechtl se Marcus a promnul si obličej. ,,O čem to mluví?" zeptala jsem se. James se na mě neotočil. Místo toho vzal Marcuse za košili a dal mu ještě jednu do tváře. ,,Jamesi!" vykřikla jsem. Oba se do sebe pustili a začali se prát. ,,Nechte toho, frase!" zakřičela jsem ještě jednou a snažila se najít něco, co by je od sebe odtrhlo. Na zemi ležela baseballová pálka a za barem stáli pěkně seřazené flašky s alkoholem. Vzala jsem pálku do obou rukou a jedním tahem jsem rozbila všechny lahve v první polici.

,,Co jsi to provedla?!" ozval se za mnou Marcus. Podívala jsem se na něj a opřela si pálku na rameno. ,,Budete už držet svoji frasnou hubu nebo mám pokračovat?" Oba dva dali ruce nahoru a mlčeli. ,,Fajn," kývla jsem a došla k nim. ,,Teď chci vědět, proč mě ten chlap měl unést. Pokud neodpovíš, lahve nebude jediné, co tahle pálka pozná." Přesunula jsem oči k Marcusovy rozkroku a usmála se. James se zasmál a já na něj ukázala. ,,Ty mlč. S tebou si to vyřídím potom!"

,,Všichni ví, že ZLOSINu utekla skupinka mladých lidí. Všichni ví, že se jen tak nevzdají a budou se vás snažit najít, co to jen půjde. Plus... Máte nesmírně velkou cenu pro nás lidi, kteří žijí mezi Erupcí a čekají na smrt," vysvětlil mi Marcus. ,,Ten chlápek tě měl vzít zpátky k tvé rodince a já měl dostat svůj podíl dohody."

,,Oni nejsou moje rodina," zavrčela jsem. Marcus začal dělat kroky ke mně a usmíval se od ucha k uchu. ,,Ale ano, jsou. Aspoň jeden z těch hajzlů je." Zmateně jsem pozorovala Marcuse, že jsem si ani neuvědomila, že couvám dozadu, dokud jsem nebyla namáčklá na zdi. 

,,Jason udělá cokoliv, aby tě měl zpátky v té jeho domácí kleci, kde tě držel od malička," zamumlal blonďák. Zadržela jsem dech. Ruce se mi začaly potit a já se nemohla nadechnout. ,,Neříkej mi, že ti to nikdo neřekl," ušklíbl se. 

,,Lžeš. Jason není- Nemůže být-"

,,Víš, kde je pravda, Mio." Marcus se dotkl mé tváře a donutil mě se na něj koukat. ,,Nech jí být, Marcusi!" ozval se James.

,,Tohle by mi neudělal," špitla jsem.

,,Ale ano. Však se to stalo! Má tě jako laboratorní myš!" uchechtl se Marcus a zakroutil hlavou. ,,Nečekal jsem, že budu první, kdo ti to řekne... Jason je tvůj otec, Mio," promluvil blonďák a zamračil se. ,,Ale myslím si, že část tebe to už věděla od té doby, co na vás začali dělat testy."

Zavřela jsem oči. Slzy se prodraly ven. Semkla jsem rty do úzké linky a zhluboka se nadechla. Marcus se ode mě oddálil a já u sebe ucítila Jamese. 

,,Hej! Mluv se mnou!" naléhal. Když mě chytl za ruce, otevřela jsem své ubrečené oči. Mlčela jsem a přitáhla bruneta do objetí. 

Jason je opravdu můj otec...