The Maze Runner: Time To Go To Hell ✔

5.

Thomasi? zašeptala jsem a čekala. Po pár minutách ticha jsem se napojila na Arise.
Zkouší to vůbec?

Jasně že jo. Jen všichni se na něj koukaj jak blbci, zasmál se a já s ním.

Tak ať to zkouší dál. Mám strach, že ZLOSIN za chvíli udeří.

Unaveně jsem vyšla z laborek a šla na jídlo.
Co laborky?

Subjekty A2 a A3 se dobře vyvíjejí - podle nich, informovala jsem Arise.
Tohle děláme už pár dnů. On ví něco jiného než já a navzájem si říkáme vše.
Stejně by mě zajímalo, kdo jsou ty jednotlivé subjekty.

Mě taky a nehorázně mě vytáčí jim tak říkat.
Zahla jsem za roh a uviděla Jansona.
,,Prý byly dnes dobré výsledky!" zastavil mě. ,,To ano," kývla jsem. Janson si mě začal prohlížet od hlavy k patě. ,,Děje se něco?" Falešně se na něj usměju. ,,Ne ne, nic," zakroutí hlavou. Já si dám ruce do kapes svého bílého kabátu z laborek a kývnu. O chvíli později procházím kolem něj.

Thomas si musí pohnout s tou jeho frasnou prdelí! zavrčím Arisovi a vtrhnu do jídelny.

***

Tommy? zkusím znovu, protože jsem ucítila, jak se někdo snaží k někomu dostat. Unaveně jsem si lehla na postel a koukala do zdi.

M-Mio? po dlouhé době uslyším jeho hlas a mám chuť křičet a radovat se jak blbá.
Nezblázni se z něj, ozve se Aris se smíchem.
Ticho buď, telepaticky na něj vypláznu jazyk a ukončím spojení.

Mio?!
Já tě slyším, Thomasi, zasmála jsem se.
S úsměvem na tváři jsem se koukala do stropu.

Ty žiješ! zaradoval se.
Mě se jen tak nezbavíte!
Vzala jsem si k sobě tablet a najela na kamery. Projela jsem všechny, co byly v jejich místnosti. Musela jsem se smát. Až na pár jedinců, všichni seděli nebo stáli u Thomase a netrpělivě čekali. Aris se tomu smál a kluci se na něj nechápavě dívali.

Ty grinde jeden! Kde si celou dobu byl?! Snažila jsem se tě kontaktovat celý ty dva týdny! křičela jsem na něj a nakonec se zasmála.

Promiň! Já se o tom pokoušel taky, ale nemohl jsem ani k tobě, ani k Terese. Potom se tu ukázalo, že Aris umí to samý a ještě jedna holka Rachel. Ale ta je mrtvá, zaplavil mě informacemi.

Já vím, Tommy. Vím všechno a právě proto mě musíš poslouchat.

Vylíčila jsem mu všechno, co potřeboval. Takže to, jak jsem přežila, seznámila se se všemi a tak dále, jsem vynechala.

Jsme pořád v ZLOSINu, Thomasi, tímto jsem ukončila můj dlouhý proslov.
Když se dlouho nic neozývalo, začala jsem se bát.
Ty ses ještě neviděl s Teresou?

N-Ne. Nechápu to. Vždyť nás brali lidi a neměli na sobě žádný nápis! Slibovali nám lepší budoucnost a takovýhle plopáky!
Cítila jsem se špatně. Jen z toho důvodu, že tam teď nemůžu být s nimi.

Tak co? ozve se Aris.

Bože, to je tak divný slyšet i tebe, zabrblá Thomas. S Arisem se zasmějeme.

Na to si časem zvykneš. Ale musím tě varovat, Aris je ještě víc ukecanější než Chuck! zasmála jsem se.
Nikdo neodpověděl.
Thomasi?

Tak to musí být něco špatně, uchechtne se.
Nemám páru, kdo je Chuck, ale urazilo mě to i tak! Aris se naoko urazil. To nás s Thomasem rozesmálo.

Chyběl si mi, Tommy, zašeptám jen Thomasovi a nechám ho cítit, jak moc jsem ráda a smutná z toho všeho.
Ty mně taky, řekne a udělá to samé.

Najedou někdo zaklepe na dveře. ,,Dále!"
Dovnitř vleze můj bodyguard. ,,Porada!" zavrčí.
Já s povzdechem vstanu a vyjdu z pokoje ven.

Nikdo se mi už neozval. Můžu jen tipovat, co asi dělají. Povídají si.

Než jsem vešla do kanceláře, Aris s námi navázal spojení, přesně podle plánu.
Co to meleš? Proč bych to nikomu neměl říkat?! Thomas byl vzteky bez sebe.
Newt bude štěstím bez sebe až se to dozví!
Jeho jméno mě bodlo do srdce.

Prostě se to nikdo nesmí dozvědět, Thomasi. Věř mi, že chci, aby to Newt a zbytek Placerů věděl, ale nemůžeme riskovat. Prosím, slib mi to.
Sebevědomě jsem vešla do kanceláře, kde už seděli všichni hlavní doktoři z každého oboru.

Slibuju.