Mocná Krev

1.Proměna

Sluneční letní den a Harry James Potter se probudil ve svém skromném pokojíčku. Dneska měl narozeniny, ale žádné přání natož dárky od svých příbuzných nečekal. A komu na tom vůbec záleží? Jsem jen o rok starší, řekl si Harry v duchu, ale přitom mu to jedno rozhodně nebylo. Sedl si na parapet u okna, na kterém sedával poslední dobu velmi často. Čekal nějaký dopis od svých přátel, ale za celé léto nedostal ani jeden, a to už byla polovina prázdnin pryč.

On sám dopis nemohl poslat, protože mu jeho drahá sova Hedvika dala sbohem před pár měsíci při útoku smrtijedů. Vzpomínal, jak mu bylo s Hedvikou dobře a ani si neuvědomil že ho začínají bolet záda. Bolest se začala stupňovat a Harry si začal říkat, že je něco špatně. Rozhodl se jít podívat do koupelny, ale záda ho začala bolet víc, že spadl na zem a ztratil vědomí. Dursleyovi který dole u jídelního stolu čekali na snídani kterou jim většinou dělal Harry, uslyšeli ránu a Vernon se vydal nahoru jako slon div, že z těch schodů nespadl. Otevřel dveře do malého pokoje a začal řvát.

„CO TADY DĚLÁTE, VYPADNĚTE Z MÝHO DOMU." Harry se tím jeho řevem probudil a zkoušel si vzpomenout kdo je a kde se nachází.

„Strejdo to jsem já Harry." Odpoví Potter.

„Tak co to má bejt, co se tady valíš na zemi, už dávno máš dělat snídaní ty spratku." Když to dořekl, otočil se a šel zpátky do obýváku. Harry si oddechl.

Trošku se podivil, že ho jeho strýc nepoznal, ale zatím to nějak neřešil, vzal si věci po svém bratranci Dudleym, které mu bylo velké a šel se převléct do koupelny, v klidu se oblékl. Podíval se do zrcadla a vyděsil se, byl o deset centimetrů vyšší, měl bílé krátké vlasy, ale nejvíc co ho vyděsilo, byla velká černá křídla na jeho zádech.

„Co to jako je?" Zeptal se Harry vyděšeně, chvíli se na sebe koukal a pak se mu v hlavě ozval hlas.

„Jen se uklidni, soustřeď se na to, jak si vypadal před tím a ono by to mělo zmizet." Chvíli přemýšlel, jestli ten hlas někde už neslyšel, ale pak si řekl že asi ne. Zavřel oči a začal se soustředit na svoji minulou postavu. Otevřel oči a byl to zase starý dobrý Harry Potter, kterého znal od narození. Ze zdola uslyšel hlasy a zpoměl si, že by měl jít udělat snídani. Sešel schody a dole prošel skrz obývák, až do kuchyně, kde už čekaly Dudleyovi u jídelního stolu.

Šel do kuchyně, tam si připravil pánvičku, rozklepnul na ni tři vajíčka a dal jí na sporák, aby se vajíčka opekly, pak vyndal ještě jednu, na kterou naskládal slaninu a také ji nechal opékat. Mezi tím si vyndal talíře a dal je na linku vedle sporáku a udělal dvě kávy a jednu horkou čokoládu, které dal na jídelní stůl.

„No tak dělej, kluku." Řekl přísně strýc. Úspěšně to ignoroval a pokračoval dál.

Když byla vajíčka a slanina dostatečně opečená, naskládal je na tři talíře a dal je také na stůl. Pak si vzal kousek suchého chleba a šel do svého pokoje.

Moc se omlouvám, ale když jsem tuhle fanfikci psala, moc jsem se nepozastavovala nad tím, jakým pohledem píšu, takže na začátku to bude někdy třetí osoba a někdy Harryho/A? a abyste tomu dobře rozuměli, tak když bude někde 3 bude to třetí osoba, když H bude to pohled Harryho a když A tak pohled A? Vím, že to bude trochu blbé, ale doufám, že vás to od mého příběhu neodradí, a ještě jednou se velmi omlouvám za tento menší problém a doufám, že si i tak užijete moji fanfikci.

Vaše MIA