"Kali kde se tu bereš?"
"Jdu vás varovat." Podívám se na ostatní.
"A proč?" Zeptá se jí Snape. Když přetlumočím Kaliiny slova.
"Brumbál něco chystá. Lily neslyšela co, ale něco prostě chystá. A nějak to souvisí s vámi třemi." V tu chvíli se ozve první prásk a objeví se smrtijed po něm další a další. Když tu byly všichni tak se postavil Voldemort.
"Moji milí, zdravím vás zde. Tohle je Adrian Riddle můj syn." Ukáže na mě.
"Adriane je to tvoje." Řekne a jde si sednout do křesla.
"Zdravím, jak řekl můj otec, jsem Adrian Riddle. A hledám Belatrix Lestrangeovou." Řeknu a Belatrix přijde přede mě.
"Ty že máš být pánův syn? Musíš být mudla, necítím z tebe žádnou magii." Začala se mi posmívat.
"Já že jsem mudla? Za to zaplatíš. Crucio!" Začne se na zemi smýkat bolestí. Po pěti minutách ho ukončím.
"Ještě ti přijdu jako mudla?" Ona si vyděšeně klekne na kolena.
"Odpuste mi pane. Já to tak nemyslela. Já jen že z vás opravdu necítím žádnou magii. Omlouvám se odpuste mi to prosím." Začne se mi omlouvat.
"To že umím skrývat magii před ostatními to neznamená, že jsem mudla!" Napřáhnu na ní hůlkou a začnu jí opět mučit. Po dvaceti minutách mě zastaví otec.
"To by už stačilo. Slíbil jsi, že ji nezabiješ." Vynadá mi otec.
"Také bych ji nezabil. Celou dobu jí hlídám, aby neumřela. Mám na ní kouzlo vydržela by ještě deset minut. Což je obdivuhodné." Mávnu hůlkou a Belatrix vypadá stejně jako před mučením. Už na sobě nemá žádné jizvy ani modřiny.
Napište mi, jestli se vám takový Adrian líbí. Za mě se to moc k němu nehodí, ale když se naštve tak jo. Tak pište. 😁
S láskou MIA
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...
