45.Zamyslím se

871 28 0
                                    

"Nemáte za co děkovat. To já vás, respektive zranil. Omlouvám se." Snape mi úsměv oplatí.

"Ale teď fakt už musíme do Bradavic nebo mi omluvíte že nemám esej?" Podívám se na Snapea.

"Zamyslím se." Zatváří se zamyšleně. "Ne! Vím, že to všechno umíš, ale k ostatním by to bylo nefér." Zamračím se na něj

"Tak musíme jít. Jo! Lily, jak to bude?" Podívám se na Lily.

"Pokud budu moct, ráda bych šla zpátky do Bradavic." Usměje se na mě.

"Já budu moc rád, když půjdeš." Oplatím jí úsměv.

"Tak můžeme vyrazit?" Natáhnu k nim ruku.

"Můžeme," řekne Snape a Lily najednou. chytnou mě za ruku.

"Ahoj otče," řeknu a zatočí se s námi svět. Objevíme se v mých komnatách. Mě se zamotá hlava a spadnu na zem. Hned se ke mně skloní Lily a Snape.

"Jsi v pořádku?" Zeptá se mě Lily.

"Budu, pokud mi podáte lektvar z druhého šuplíku ve stolu." Snape se zvedne a jde ke stolu. Otevře šuplík a tam najde dva lektvary.

"Jaký?" Zeptá se mě.

"Ten ..." Nedořekl jsem to a omdlel.

"Tak jaký mu mám dát?" Zeptá se Snape Lily.

"Myslím že ten modrý. Ty jsi tu lepší lektvarista." Odpoví mu Lily. Snape otevře flakónek a přičichne.

"Doufám, že to bude on." Řekne a přistoupí ke mně. Přiloží mi otevřený flakónek ke rtům a vylije obsah.

"Ustup, dám ho do postele." Řekne a zvedne mě do náruče. Když mě dal do postele vrátil se do obýváku za Lily.

Mocná KrevKde žijí příběhy. Začni objevovat