Pohled Severuse Snapea
Dojdeme do kanceláře.
"Posaď se, čaj, bonbón?" Já se posadím.
"Nechci." Brumbál se na mě usměje.
"Takže Severusi víš, proč jsem tě sem vzal?"
"Určitě ne abyste mi nabízel čaj a bonbón." Řekne sarkasticky.
"Ne to opravdu ne. Vzal jsem tě sem abych ti něco řekl." Podívám se na Brumbála.
"Spusťte poslouchám." Zašklebím se na něj.
"Za prvé bych ti chtěl říct, že Fénixi se do hlavy člověka nedostanou." Já se na něj udiveně podívám.
"Jak to myslíte?"
"Tak jak to říkám Fénix se do hlavy člověka nedokáže dostat ani temný Fénix, jak má Harry."
"Ale jak to že mě se do hlavy dostal?" Zamýšlím se.
"Zatím nevím, jak se mu to povedlo. Ale teď k té druhé věci, jak jsi se dostal do Harryho pokojů."
"Svěřil mi heslo."
"Tak to se dostáváme k třetí otázce. Tobě na tom chlapci záleží?"
"Brumbále musím vás opravit chlapec to není už dávno." Rozčílil jsem se a postavil na nohy.
"Takže záleží," řekne Brumbál a usměje se na mě.
"No a co tak mi na něm záleží. Když mě nenávidí a svěří mi heslo do jeho komnat." Zhroutí se zpátky do křesla.
"To je v pořádku Severusi. Ale teď se zvedni a pojď se mnou do Harryho pokojů, když máš to povolení." Zvedne se a jde ke dveřím já jdu za ním.
Dojdeme ke dveřím od Harryho pokojů a pomyslel jsem na Lily a dotknul jsem se kamene. Komnaty se otevřely. Já vejdu dovnitř, ale Brumbál nemůže projít skrz dveře.
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...
