4.Magie

1.2K 37 1
                                    

H

„Prosím následujte mě."

Došli jsme do kruhové místnosti s rituálním znakem na zemi, kde už čekali další tři skřeti.

„Mohu vás poprosit abyste si změnil osobu? Vaše magie bude lépe reagovat na změny a poprosím vás abyste si stoupl na znak a mi započneme odblokování." Řekl hlavní skřet.

A

Přeměnil jsem se na mojí novou osobu a stoupl jsem si přibližně doprostřed znaku. Skřeti začali odříkávat nějaké zaklínadla kterým jsem nerozuměl. Zprvu se nic nedělo, když mě náhle udeřila obrovská bolest, která mě po chvíli hodila do mdlob.

......................................................................................................................................................

Pomalu jsem otevřel oči, tělo mě už nebolelo, ale za to mi bylo velmi zle.

„Už jste se probudil, to rád vidím, už jsme si mysleli že se neprobudíte." Zasmál se Gringl když přišel do svojí kanceláře, kde jsem ležel na gauči. Posadil jsem se a rozhlídl se po místnosti.

„Jak dlouho jsem byl mimo?" Optal jsem se, když jsem uviděl za okny tmu.

„Něco okolo osmi hodin, jestli by vám to nevadilo, tu ještě chvíli být, rád bych vyřídil to dědictví." Ukázal papíry na stole.

„Jo jistě, jen, neměl byste lektvar na nevolnost? Není mi nějak dobře." Skřet se na mě podíval a zavolal lékouzelníka.

„Je neobvyklé že vám je zle, mohu se na vás podívat?" Zeptal se lékouzelník. Jen jsem přikývl a kouzelník na mě poslal několik kouzel.

„Všechno je v pořádku, asi se vám uvolnilo více magie, než jsme čekali, zde máte lektvar, kdyby nezabral dejte mi vědět." Podal mi lektvar a já ho se slovy díku vzal.

„Už je mi lépe děkuji." Odložil jsem prázdný flakonek a lékouzelník odešel. Povzdechl jsem si a podíval se na připravené dokumenty.

„Pustíme se do vyřizování záležitostí. Předám vám šest prstenů lordů, buď si je dáte na jeden prst a oni se sloučí anebo každý zvlášť je to na vás." Dal přede mě šest krabiček s prsteny.

„Jak jsem správně počítal jsem potomek osmi rodů, které chybí?" Podíval jsem se na prsteny a prsteny všech zakladatelů jsem si dal na jeden prsteníček. Spojili se do jednoho, jak řekl skřet a vytvořili znak Bradavic. Prsten se rozzářil zlatým světlem, který se rozdělil do čtyř barev a v záři své barvy stáli zakladatelé Bradavické školy čar a kouzel.

„Zdravíme Adriane Riddle, já jsem Godrik Nebelvír a rád bych tě s mými přáteli pozval k nám do sídla kde tě naučíme co umíme." Řekl zakladatel s červenou září.

„Až zde skončíš dostav se k tobě domů a mi tě přemístíme k nám kde se ještě domluvíme, jak to bude probíhat." Pokračovala zakladatelka s modrou září za sebou.

„Zatím se měj hezky, a dávej pozor komu věříš." Varoval mě ten se zelenou. Od poslední se žlutou září jsem se dočkal jen úsměvu a všichni i se svou září zmizeli.


Podíval jsem se na Griphooka jestli je viděl taky a stačil mi jeho udivený pohled, že je viděl taky ale stejnak jsem se zeptal pro jistotu.

„Viděl jste je taky," zeptal jsem se a Griphook jenom přikývl.

pak se vzpamatoval a zeptal se mě, jestli mužem na to odblokování magie já přitakal, že ano a šli jsme do prázdné kruhové místnosti. Na zemi byl namalovaný bílou barvou rituální znak. Griphook mi řekl abych si stoupl doprostřed kruhu a já tak udělal.

Griphook mi vysvětlil, jak to bude probíhat, pak se k nám připojily další dva skřeti a mohly jsme začít. První skřet řekl nějaké zaklínadlo, kterému jsem nerozuměl a mě do celého tělo udeřila obrovská bolest. Tou bolestí jsem se zhroutil na zem a začal jsem křičet normálně nekřičím, ale tohle byla obrovská bolest.

Po chvíli se přidal další skřet a pak ten poslední. Já jsem se kroutil bolestí a křičel, dokud mě nevysvobodilo bezvědomí.

Probral jsem se na měkkém gauči a bolelo mě celé tělo. Pomalu jsem se posadil a rozhlížel se po místnosti. Nic jsem tam neznal a najednou se otevřely dveře a do místnosti vešel Griphook.

„Á už jste se probral pane Riddle jak se cítíte?" Řekl mi skřet.

„No bolí mě celý tělo ale jinak asi v pořádku. Říkejte mi prosím Adriane," odpovím na jeho otázku.

„Tak tedy pane Adriane, jak jsme zjistily mezi tím, co jste byl v bezvědomí, že z vašich trezoru zmizelo plno peněz a věcí," řekne mi skřet se podivím kdo by mi bral peníze a věci.

Tak se zeptám Griphooka.

„Kdo by mi bral peníze a věci?"

„Jak jsme zjistily, tak to byl Albus Brumbál dával z vašich trezorů peníze do trezorů Fénixova řádu a Wesleyhovým můžete je zažalovat, jestli budete chtít. A ještě jedna věc vaše hůlka patřila Harry Potterovi ne Adrianovi Riddle takže si skočte ještě koupit novou hůlku. A pokud ještě něco nepotřebujete tak už můžete jít."

„Ano hnedka půjdu jenom jedna otázka dozví se to někdo?" Zeptám se Griphooka na otázku, která mě zajímala už od začátku.

„Ne nikdo se to nedozví, pokud mi to nedovolíte vy. Dávám skřetovu přísahu." Odpoví Griphook na mou otázku.

„Tak děkuju a já už půjdu," rozloučím se se skřetem a odejdu z Gringottovy banky a šel jsem k Ollivanderovi pro hůlku.


Mocná KrevKde žijí příběhy. Začni objevovat