30.prosince jsem se připravoval na boj s Albusem Brumbálem, se kterým jsem měl sraz v šest hodin večerní před bradavickými pozemky. Kdyby mě někdo nazval nervózním bylo by to slabé slovo oproti tomu, jak se cítím.
Zbývala mi hodina. Někdo by řekl spoustu času, ale mě dnešního dne čas ubýval rychleji, než teče voda v řece. Měl jsem na sobě černé sportovní ale přesto elegantní oblečení. A prohlížel jsem se v zrcadle u mě v pokoji.
"Jsi připravený Adri?" Ozval se za mými zády Severus. Přistoupil ke mně a obejmul mě ze zadu.
"Na tohle připravený nebudu asi nikdy." Odpověděl jsem a vychutnával si jeho blízkost.
"Neboj se ty to zvládneš. Brumbál je jen pošetilí blázen a neví jak si mocný." Obejme mě pevněji. Do pokoje vtrhne mamka.
"Adri máš půl hodiny. Neboj se zlato ty to zvládneš. Brumbál je slaboch."
"Sice je slaboch, ale má Merlinovu hůlku." Odporuji slovům mamky.
"Slyším dobře? Tady to vypadá že se někdo boji. Jak řek Severus i tvoje mamka Adri. Ty jsi o mnoho mocnější než nějaký blázen, který tě vyzval na kouzelnický souboj." Přijde do pokoje i můj otec.
"Ale co když mě podvede a nebude sám? Jak vám dám vědět?" Otočím se na všechny přítomný. Severus mě pustil už když přišla moje matka a teď seděl v křesle u okna.
"Budu tam s tebou. Kdyby se něco dělo ty by ses mohl bránit a já dám vědět ostatním." Řekne odhodlaně Severus.
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...
