Když se přemístím do příčné ulice tak se za mnou objeví můj Fénix, kterému jsem ještě nevymyslel jméno. Najdu obchod se zvířaty a jdu dovnitř.
„Dobrý den, co si budete přát mladý muži?" Zeptá se mě a koukne se na mě a pak na fénixe.
„Vy...vy máte tem-temného fénixe?" Já přikývnu
„Mohla byste mi ho na chvíli pohlídat porozhlédnu se po krámku, jestli můžu." Řeknu a podívám se na prodavačku.
„Jistě pane můžete se jít podívat a ráda vám temného fénixe pohlídám." Odpoví a já jí ho podám a jdu se podívat po obchodě.
Úplně vzadu jsem slyšel syčení tak jsem šel za ním a našel jsem nádhernou hnědou Kobru královskou ta se vyhřívala na sluníčku a něco si pro sebe říkala.
„Ahoj nechtěla bys být můj mazlíček?" Zeptám se a ona se na mě podívá.
„Á hadí jazzzyk velmi zajímavé moc ráda budu tvůj mazzzlíček, pokud ssse ke mně budeššš chovat hezzzzky," zasyčí a doplazí se blíž ke sklu.
„Tak dobrá jdu za prodavačkou a hned jsem zpátky," zasyčím na zpátek a jdu za prodavačkou.
„Rád bych si vzal tu kobru Královskou prosím." Řeknu a usměji se na ní ona přikývne a já jí ukáží jakou.
Vyjdeme z obchodu s kobrou v ruce a temným fénixem na rameni se přemístíme zpátky do doupěte.
Tak doufám že jsem někoho překvapila a také doufám že se vám kapitola líbila.
Vaše MIA
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...
