Z ničeho nic na okno zaklepal Fénix, ale nejen leda jaký byl to nejvzácnější druh fénixe.
Fénix temný koukal jsem na něj s otevřenou pusou a oči překvapením vykulené.
Dojdu k oknu a otevřu mu on zakřehotá a přiletí mi na rameno já si ho pohladím a on se ke mně začne tulit.
„Co pak tady děláš," zeptám se i když vím že mi neodpoví.
Já vyndám z kufru krmení a nasypu trošku na stůl. Fénix přeletí a začne jíst. Já pořád na něj koukám nemůžu uvěřit svým očím.
Když dojí přeletí mi na rameno a zase se začne mazlit.
„Hele já ten půjdu spát nechám ti otevřené okno tak pak vyleť a leť za páníčkem," řeknu vezmu ho z ramene a dám ho na stůl.
Ještě jednou se na něj podívám a pak zalehnu do postele. Ráno jsem se probudil a ten Fénix tu pořád byl
„To si že mě děláš srandu měl si letět za panem," řeknu a Fénix mi přeletí na rameno.
Zase ho dám na stůl a jdu se převléct, když se vrátím do pokoje zase mi Fénix přeletí na rameno a já mířím dolů na snídani.
„Ahoj všichni," odpovím a oni se na mě podívají s podivením.
„Harry ty máš na rameni tem...temného fénixe?" Zeptá se Hermiona, když se vzpamatuje z prvotního šoku.
„Jak to tam říct, tak asi jo nechce odletět večer jsem nemohl usnou, tak jsem si četl a na okno zaklepal on," ukážu na fénixe a on zakřehotá. Všichni na mě pohlédnou ještě víc šokováni.
Já si Sednu ke stolu a paní Weasleyhová přede mě dá talíř se snídaní.
„Harry nevadilo by kdybych zavolal po snídani řád? Ale ty bys tam byl také?" Zeptá se mě pan Weasley a já přikývnu a dám se do jídla.
Tak kdo to uhádl? Tak doufám že se také líbila.
Vaše MIA
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...