Když jsem se objevil před domem číslo čtyři v Zobí ulici tak jsem se musel rozdýchat abych nespadl. Když jsem se uklidnil tak jsem vyrazil ke dveřím zaklepal jsem a vstoupil.
Z obýváku se dobelhal strýc Vernon začal na mě řvát.
„Neříkal jsi, že budeš do oběda doma? Hm, Dneska se už nehneš z pokoje chápeš?" A sklopím hlavu.
„Moc se omlouvám ono se to nějak prodloužilo." Odpovím a jdu do svého pokoje, lehnu si na postel a čekám, jak mi to řekly zakladatelé. Po chvilce vyčerpáním usnu.
Pomalu jsem se začal probouzet sedl jsem si na postel a rozhlédl se po pokoji a zjistil jsem, že nejsem v Zobí ulici, ale v nějaký velký místnosti, kde nic není a hnedka mi srdce vynechá úder.
„Co když mě chytil Voldemort," proletí mi v hlavě myšlenka.
„Ale kdyby mě chytil Voldemort tak bych neležel na posteli," tak kde to jsem.
Postavím se na podlahu a jdu ke dveřím otevřu je a nakouknu do chodby tam nikdo není tak vyjdu z místnosti a jdu po schodech dolů. Projdu jedny dveře tam byl gauč a krb.
„Asi obývák," pomyslím si a jdu do dalších dveří tak je kuchyň s jídelním stolem a u něj seděly zakladatelé Bradavic, když si mě všimnou tak běží ke mně, protože padám na zem.
Když se probudím stojí u mí postele a koukají na mě.
„Ahoj Adriane určitě nás poznáváš už jsme se ti dneska jednou zjevily jsme zakladatelé Bradavic já jsem Godrik Nebelvír tady ten vedle mě je Salazar Zmijozel tyhle krásné dámy jsou Rovena a Helga. Pokud přijmeš naši nabídku budeme moc rádi tvými učiteli." Řekne Godrik a já přemýšlím.
„Pokud příjmu nebudou mě hledat?" Zeptám se.
Godrik se na mě usměje a slova se ujme Rovena.
„Tady čas není může tu uběhnou rok ale ve skutečnosti vůbec nic," řekne a taky se na mě usměje.
Tak co myslíte přijme to Harry?
Vaše MIA
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...
