zkusím otevřít oči, ale jako kdyby byly ze železa. zkusím to po druhé a tentokrát se mi to povede. Pokusím si sednout, ale mim tělem projde bolest. Syknu bolesti a dvě silné ruce mě zatlačí zpátky do peřin.
"Ani se nehni," rozkáže povědomí hlas.
"Kde to jsem?" Zeptám se.
"Jsi v sídle. Vypustil jsi magii a tvoje tělo to nevydrželo." Řekne znova ten hlas. Podívám se na muže, který mluvil, ale vůbec ho nepoznávám.
"Můžu se zeptat? Kdo jste?" Muž se na mě podívá jako na blázna a snaží se mi dostat do hlavy.
"Prosím povol nitrobranu. Potřebuji zjistit co se stalo špatně." Povolím nitrobranu a ve své hlavě ucítím cizího člověka. Moje magie se začne hned bránit a snaží se vetřelce vyhodit. Po pár minutách se muž narovná a nad něčím usilovně přemýšlí.
"Tvoje mysl je pomotaná. Buď se to vrátí zpátky samo nebo ti budeme muset pomoci." Začne nahlas přemýšlet.
"Dobrá jsem Severus Snape. Ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích." Já se na něj pozorně podívám a paměť se mi začne vracet. Vzpomenu si, jak mě mí příbuzný vychovávaly. Jak k nám přilétali sovy. Na den, kdy jsem od Hagrida zjistil že jsem kouzelník.
Na první den školy, která je jako obrovský hrad. Na Rona s Hermionou. Na dopis od Gringottovy banky. Na zakladatele. A jako poslední si vzpomenu na dopis od Brumbála a jak jsem se snažil jít co nejdál od sídla. Oči se mi rozšíří úžasem, co jsem všechno zažil.
"Jak tak vidím už jsi si vzpomněl. Proč si tedy vypustil magii?"
"Přišel mi dopis od Brumbála."
ČTEŠ
Mocná Krev
FantasyNic není tak jak se na první pohled zdá. Pravda se skrývá hluboko pod vrstvou lži, intryk a bolesti. Ti kterým uvěříte vás lehce srazí na kolena. Toto je můj příběh jak jsem kdysi věřil nesprávným lidem. Naštěstí tu byli tací co mi pomohli a vyzvedl...
