Nehynoucí láska (HP)

35. Sectumsempra

Zoufale jsem se pomocí levé ruky snažila doplazit ke své hůlce. Ale ať jsem se snažila sebevíce nešlo to. Marco se stále neobjevil a kroky byly čím dál tím hlasitější.
Z ničeho nic má hůlka vyletěla do vzduchu a zmizela. Nevěřila jsem vlastním očím. Co se to pro boha stalo. Tohle se normálně neděje. Kroky však utichly.

Od té chvíle co má hůlka zmizela a kroky utichly uběhlo asi 5 minut a mně to přišlo jako hodina. Ležela jsem bezmocná na zemi a čekala až se někdo objeví.
Znovu se však začaly ozývat kroky a znělo to jakoby dotyčná osoba stála ani ne 3 metry přede mnou. Koukala jsem se přímo na místo odkud šly kroky slyšet naposled. Zdálo se mi, že jsem tam na sekundu zahlédla nohu. Mezitím se zamnou začaly rozlíhat rány jakoby tam někdo vedl souboj.
Pozorovala jsem to místo,kde zněly naposled kroky, nadále, a v tom se objevil celý člověk. Shodil ze sebe plášť, který pomalu padal na zem a já pohledem od nohou až k hlavě si prohlédla celou postavu. Stál přede mnou ten člověk, kterého jsem celý den hledala. Nefalšovaný James Sirius Potter. V jeho očích se však neleskl ten jeho svůdný pohled, pro který by každá holka z Bradavic udělala první poslední.
Jeho oči byly bílé jako sníh. Jako kdyby neměl zorničky. Bylo to zvláštní až strašidelné. Nebyl však čas zkoumat jeho oči. Věděla jsem, že to co teď přijde nebude asi nic hezkého. Došla mi konečně ta věta co říkal Marco u jezera. Chce jenom, abychom se nemohli už nikdy vidět.

James pomalu zvedal hůlku a mířil ji na mě. ,, Liv! Liv?!" slyšela jsem jak se zamnou ozývá Marcův hlas, který zrovna vběhnul do stejné chodby. Neviděla jsem však na něj. Jenom jsem slyšela jak zamnou běží. Sledovala jsem Jamese, který už otevíral pusu. Z jeho úst vyšla kletba, kterou jsem nikdy v životě neslyšela. ,,Sectumsempra!" pronesl James a já ihned zavřela oči.
,, Neee!" nesl se křik chodbou a potom zazněla velká rána dopadajícího těla na zem. Otevřela jsem oči  a uviděla před sebou ležet Marca. Očividně zablokoval kletbu kterou na mě James seslal vlastním tělem.
Všude začala téct krev a já nevěděla co dělat. Marco ležel pár centimetrů přede mnou. Já však neměla hůlku a jednou rukou jsem nedokázala pokrýt všechna místa, ze kterých tekla krev. Začala jsem brečet a řvát na Jamese. ,, Co si to udělal? Proč si to udělal?"
brek stále sílil a já už byla zoufala. Viděla jsem jak James znovu natahuje hůlku a už jsem i věděla co mě čeká. Dívala jsem se mi přímo do jeho bílých očí a čekala až pronese onu kletbu.
,,Expelliarmus!!" Jamesova hůlka vyletěla a odrazila ho samotného na zem. Když dopadl uviděla jsem ředitelku McGonagallovou a Rose jak běží směrem k nám.
Ředitelka mi odpoutala nohy a hned se vrhla pomoct Marcovi. V jejím výrazu jsem však viděla, že neví co dělat. ,, paní ředitelko zachraňte ho prosím." Brečela jsem když jsem se snažila zastavit sama ty rány. ,, musíme ihned na ošetřovnu." Pronesla a všichni jsme se vydali . Pomocí kouzel vzala Marca i Jamese a Rose mi pomohla tam dojít.

Na ošetřovně se madam Pomfreyová nejdříve postarala o Marca. James ležel v bezvědomí pár lůžek vedle. Neviděla jsem co se děje. Kvůli té ruce mě madam Pomfreyová nechala taky na lůžku a celkem daleko od Marca.
,, paní ředitelko?" trošičku hlasitěji jsem pronesla, aby mě slyšela. Otočila se na mě a já rychle pokračovala. ,, bude v pořádku?"
Dříve než stihla něco říct mi odpověděla madam Pomfreyová. ,, drahoušku nemůžeme ti nic zaručit. Ztratil spoustu krve a nebýt obrazu profesora Snapea nedokázali bychom ty rány zastavit." otočila se zpátky a dál ošetřovala Marca. ,, a ještě něco." Dořekla jsem když se paní ředitelka chtěla znovu otočit. ,, co to bylo za kouzlo? To sectumsempra?" Zeptala jsem se a viděla jsem vyděšený pohled ředitelky McGonagallové.
,, to vím co je. Kvůli němu přišel strejda George o ucho." pronesla Rose a trochu se uchechtla. Očividně je zranění jejího strýce rodinná sranda.
,, slečno Scamanderová tohle kouzlo vymyslel kdysi dávno jeden z bývalých studentů a učitelů této školy. Mladý Potter je očividně stejný jako jeho otec a používá kouzla, o kterých nic neví." Přísně se podívala směrem k Jamesově posteli.
,, on ale za to nemůže. Někdo ho ovládal."
,, o čem to mluvíte slečno Scamanderová?" zmateně se na mě podívala. ,, ovládal ho Marcův táta a matka Melanii. Viděly jsme to na vlastni oči. Že jo Rose?" Rose přikývla. ,, chtěly jsme mu dát bezoár, ale nemohly jsme ho nikde najít." Vytáhla jsem bezoár z kapsy a ukázala ho ředitelce.