Nehynoucí láska (HP)

20. Tohle bude zajímavé

Celý další den jsem na něho nemohla přestat myslet. Neustále jsem se usmívala a nic mě nedokázalo rozhodit. Společně s Rose jsme se vydali na snídani. Obě dvě jsme byly šťastně a to bylo super.

Vešly jsme spolu do velké síně. Rose si šla sednout a mě zastavil Andy. ,, jsem rád že konečně vypadáš šťastně. A pro příště víš že mi můžeš říct všechno.'' Usmál se na mě. ,, Andy teď už vím že ti fakt můžu říct všechno. Někdy ani nemusím nic říkat a ty to poznáš sám.'' Taky jsem se usmála a objala ho. Uviděla jsem Jamesův zhnusený obličej a tak jsem se usmála ještě víc. Ani on to nedokáže pokazit.

Šla jsem za Rose na naše místo. Jenže Rose tady nebyla a tak jsem se rozhlížela a hledala ji po celé mistnosti. Nakonec jsem její zrzavé vlasy uviděla u zmijozelského stolu. Stála tam s nějakým blonďákem. V tu chvíli jsem pochopila proč je tak neskutečně šťastna.

===============================================================================

Po namáhavém dopoledním vyučovaní jsem si to jen tak lehce vykračovala po škole. Nic se tady stále nezměnilo. Kam jsem se podívala tam stál někdo buď z Kruvalu a nebo Krásnohůlek. Bylo mi to ale nějak jedno. Došla jsem do společenky kde seděli snad všichni z Nebelvíru a po chvilce přišla i profesorka. Posadila jsem se vedle Rose a profesorka začala mluvit.

,, Takže studenti jak už jsem letos povídala tak se bude konat ples. Bude se konat za týden přesně. A proč? Aby jsme udrželi tradici. Pokaždé když se sejdeme jako trojice evropských škol koná se ples aby se udržely společenské návyky a vy jste se něco naučili. Je to i kvůli turnaje ale ten byl přesunut. O tomhle budu stejně mluvit jen s nejstarším ročníkem. Byla má povinnost vám to říct a tak chlapci. Radím vám pozvat dívku po, které toužíte co nejdříve. Znala jsem takové kteří čekali moc dlouhou. Přeji vám příjemný zbytek dne.'' Profesorka odešla a všichni se o tom začali bavit. Já jsem chytla Rose za ruku a vyběhla ven ze společenky.

Byly jsme už dost daleko a Rose skoro nepopadala dech. ,, Liv co to teď mělo znamenat?'' Řekla když popadla dech. ,, Promiň Rose ale musela jsem rychle vypadnout. Nechci aby mě James pozval. Jo je to super kluk ale já mu nechci ublížit. Vím že to tak nemusí vypadat jak s ním mluvím ale je to tak.'' Sklopila jsem hlavu a koukala do země. ,, Tobě se líbí James?'' Vykřikla a já ji zakryla ústa. ,, Jako je pěkný to ne že ne ale není to kluk se kterým bych chtěla být. Normálně by mi nedělalo problém mu říct že s ním nepůjdu ale já nechci mu zlomit srdce a pak ho nechat Melanii.'' Zašklebila jsem se když jsem musela říct její jméno. Rose se zasmála a podívala se mi přímo do očí. ,, Neboj Liv to nějak půjde. Já teď běžím za Cristianem a uvidím jak to dopadne.'' Usmála se a běžela pryč. Nestihla jsem se ji ani zeptat kdo je Cristian.

Jenže co teď budu dělat já. Zamyslela jsem se a procházela po škole. Asi bych mohla zajít se podívat na mé milované zvířatka. A tak jsem se vydala za Hagridem.

================================================================================

Vzala jsem do ruky kufr odemkla ho a opatrně vytáhla mládě švédského krátkonosého draka. Jeho vajíčko jsem našla letos ve Švédsku na dovolené. Nemohla jsem ho tam jen tak nechat ležet to by bylo necitlivé. V klidu jsem ho nakrmila ošetřila ho protože vypadal zraněně a trochu si ho prostudovala. Všechno jsem zapsala do knihy abych to nezapomněla. Mezitím se mi Hagrid staral o moje Bodloše. Povídali jsme si a řešili o čem se budeme učit další hodinu. Vždy se mi s Hagridem dobře povídá. Je to moc hodný člověk.

Po dvou hodinách jsem se vydala zase do hradu. Po cestě jsem viděla mnoho kluků s kytkami jak žádají holky o to aby s nimi šly na ples. Přemýšlela jsem kdo by mě tam mohl pozvat a od koho bych to pozvání fakt chtěla. Jako první mě napadl Marco. To by bylo super ale připomíná mi to ples v Americe a to není dobré. Radši nad tím nebudu přemýšlet a jdu si lehnout. Stejně už nemám co dělat.