Nehynoucí láska (HP)

11. Žárlivost není můj styl

Společně jsme se s Rose vydaly na večeři. Po cestě jsme potkaly Tea, Albuse a Scorpia. Nečekala jsem že si brácha najde kamarády. Ne že bych si myslela že je divnej ale on vždy seděl jen u knih a vypadal že nic jiného nemá rád.
Dělá mi to prostě radost. Jsem za něho neskutečně šťastná. jediné v co doufám je že nikdy nebude holku balit jako James. To bych ho musela vyfackovat.
Společně jsme kráčeli do velké síně a povídali si o tom co se nám zatím stalo. Kluci jsou na tom dobře. Zatím se jim v hodinách daří a nemají problémy.
,, Teo pujčíš mi potom tvoji sovu?" Zeptala jsem se náhle. ,, jo klidně a proč?"
,, potřebuji mamce napsat že potřebuji koště."
,, to ne ty zase budeš hrát? Konečně." Usmál se.
,, no chtěla bych zase hrát ale potřebuji koště. Nebo víš co já to teď napíšu dám ti to a ty to pošleš." Řekla jsem a Teo přikývl.

Vešli jsme do velké síně. Každý jsme šli jiným směrem k jinému stolu. Hned co jsme se s Rose posadily jsem začala psát.

Ahoj mami. Konečně jsem našla důvod a čas ti napsat. Mám velkou novinu. Díky mé dobré kamarádce a jednomu chlapci jsem překonala svůj strach a znovu jsem vlezla na koště. Díky tomu jsem se dostala do týmu a jsem nová střelkyně. Proto bych měla malé přání, nemohla bych dostat zase dobré koště. Od posledně co se mi zlomilo jsem žádné neměla. Nejlepší by byl asi kulový blesk ale kdyby to nešlo tak Nimbus 2001. Mám vals moc ráda. Vaše Liv.

Dopis jsem vložila do obálky a opět ji dala větvíkovy. Ten ji šel za bráchou. Já si mezitím vzala nějaké jídlo a začala jíst.
Nic se nějakou dobu nedělo. Pak ale Rose spadla lžička z ruky a začala do mně bouchat. Nechápala jsem a tak jsem se na ní podívala a ona ukazovala na dveře. Podívala jsem se tam. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Ve dveřích stál James s nějakou holkou. Ta se mu tam omotávala kolem krku a prostě se líbali. Nejdříve mi to přišlo nechutné ale pak jsem si uvědomila že já mám aspoň klid.
,, vidím že nebyl naštvaný moc dlouho." Řekla Rose a zasmála se. ,, no a to je celkem fajn. Princezna má konečně klid." Řekla jsem a začala se smát. ,, asi vím o co mu jde."
,, já taky Rose. Myslí že budu žárlit. Ale to se nestane. Teď ti ukážu jak se to dělá v Americe."
Zvedla jsem se a šla ke dveřím. Umím udělat věci po svém . A po tom co se mi stalo na bývalé škole tak mi tohle přijde jako celkem dobrá lekce.
James myslel že jdu za ním a tak se s tou holkou přestal líbat. Já jsem se ale zastavila na konci stolu kde seděl Andy.
Sedla jsem si vedle něho. ,, ahoj Liv. Potřebuješ něco?"
,, ne jenom jsem ti ještě jednou přišla poděkovat za ten včerejšek. Takže děkuji." Řekla jsem a objala ho.
Taky mě objal a pořádně přitiskl k sobě. Viděla jsem jak se jeho kamarádi dívají a ukazují srdíčka. Trochu jsem se zasmála a potom ho pustila.
Naklonil se ke mně a zašeptal mi do ucha. ,, tohle úžasné objetí zakončilo tenhle den fantasticky." Začervenala jsem se.
Pak už jsem se s ním rozloučila zvedla se a šla pryč. Šla jsem kolem Jamese a ještě naschvál jsem řekla. ,, Ahoj Jamesi." Pak už jsem pokračovala do společenky.
Nevím proč jsem to udělala. Nikdy taková nechci být ale teď to asi jinak nešlo. Nemá se chovat jako idiot. Nejdříve to na mě zkouší. Pak mě vidí s jiným klukem a hned chce abych žárlila. To se mu ale nepovede. Nemám důvod žárlit.