10. Strach

608 17 0
                                    

,, Liv, Liv, Liv." Slyšela jsem jak na mě někdo mluví. ,, co je?." Ospale jsem řekla. ,, vstávej nebo nestihneme první hodinu."
Po téhle větě jsem hodně rychle vstala. Nevím proč jsem spala tak dlouho. Neměla jsem žádný hrozný sen. Bylo to prostě divné.
Jako klasicky jsem šla hned do koupelny a nějakým způsobem se upravila. Mamka mě naučila jedno kouzlo které mi pomáhá si upravit vlasy. Když ho řeknu udělá mi účes na který zrovna myslím. Velice praktická věc. Tentokrát jsem tedy myslela na dva prodloužené francouzské copy. A jak jsem myslela tak se i stalo. Jeden je prodloužený červeně a druhý žlutě. Prostě jako Nebelvír.
Pak už jsem si jenom vzala batoh a šly jsme s Rose na snídani.

,, dneska je tady celkem dost lidí."
,, protože jsme nešly tak brzo jako včera. Každý si rád pospí." Řekla Rose a naložila si jídlo na talíř.
Já moc hlad nemám protože se mi svírá žaludek z toho odpoledního létání. ,, Liv proč nejíš?" S plnou pusou se zeptala Rose. ,, mám moc sevřený žaludek z toho odpoledne. Nejde to."
,, klid bude to dobrý."
,, myslíš že tam budeme jenom my dva?" Nervózně jsem se zeptala. ,, to nevím. Na hřišti je každý den někdo ale třeba jo."
,, no v to doufám. Kdyby se mi stal nějaký trapas nechci aby to někdo viděl." Zasmála jsem se a dala si aspoň nějaké ovoce.
Přišli i kluci a posadili se vedle nás. Nejdříve si povídali mezi sebou a tak jsem napsala vzkaz pro bráchu na lístek a podala ho Větvíkovy. Potřebuji totiž nějaké věci a on je má ve svém kufru.
Větvík tedy běžel a já ho sledovala. Vypadá moc vtipně když běhá.
,, holky co máte dneska v plánu?" Zeptal se zvědavě Steve. Podívala jsem se na Rose a pohledem ji naznačila ať neříká pravdu. ,, no víš ehm... budu s Albusem." Řekla a vydechla si. Viděla jsem jak James protočil oči a podíval se ke zmijozelskému stolu. ,, a co ty princezno?"
,, já no... půjdu do knihovny." První věc co mě napadla.
,, a můžu studovat s tebou?"
,, ale já nejdu studovat. Jdu si jen pro jednu knihu."
,, tak to máš pak čas ne?" Zeptal se jako kdyby mě chtěl někam pozvat. ,, no právě nemám potom jdu s Hagridem připravit tvory na nějaké jeho další hodiny." Větší blbost mě napadnout nemohla. James sklopil svůj laškovní úsměv. ,, a co máte v plánu vy?"
,, no nevím co tady zkoušel James ale my jdeme odpoledne na hřiště trénovat."
,, abych opravil Chrise tak on s Jamesem jdou trénovat a my s Markem budeme na tribunách. Já osobně si budu dodělávat úkoly."
Začala se mi totálně třást ruka v představě že mě tam uvidí. Ještě jsem si vzpomněla co říkala rose o Andym. Že když se jedná o holky tak se s Jamesem nemají moc v lásce. Tak to bude hodně špatný.
Podívala jsem se na Rose a gestem ruky ji ukázala že jdeme.
Zvedly jsme se a svižným krokem odešly z velké síně.

,, tak to není možné. To nedopadne dobře." Chytla jsem se za hlavu a sklopila ji. ,, neboj to se zvládne budu tam s tebou. Kouzla nám kdyžtak pomůžou." Poplácala mě po zádech a společně jsme vyrazily na lektvary.
Hodina jako každá jiná. Celé dopoledne probíhalo v celku stejně. Žádná hodina ničím vyjímečná. Dneska jsme péči o kouzelné tvory neměli jenom bylinkářství. To mě nijak moc nebaví. Prostě kytky a tak.
V jedné jednoduche větě. Výuka dnes nebyla ničím zajímavá a tak jsem ráda že teď už půjdeme na oběd. ,, přijde mi že Neville to chvílema moc prožívá. Jsou to jen bylinky."
,, taťka říká že to prožíval i když tady studoval." Řekla Rose a začaly jsme se smát. Zase jsme se posadily na naše místo a probíhalo to stejně jako na snídani. Kdyby Rose mohla tak sní i ten stůl. Já zase nic nechtěla. Žaludek se mi svíral ještě více jak ráno a byla jsem celá rozklepaná. ,, Rose asi za půl hodiny budu muset zase na koště. Já to asi nedám."
,, Liv ty to zvládneš. Jenom si věř. Budeš tam mít Andyho ten ti pomůže." Usmála se a dále do sebe házela jídlo. ,, víš co ty tady dále papej a já se jdu převléct." Řekla jsem a vytáhla si z hábitu Větvíka. ,, prosím pohlídej mi ho. Nemá moc rád létání." Zasmála jsem se a on se zašklebil. Rozběhla jsem se z velké síně a ve dveřích málem srazila Albuse.  ,, ahoj Albíku." Křikla jsem za ním a běžela dál.
Mám ještě hodně času já vím ale i tak. Chci tam být radši dřív.

Nehynoucí láska (HP)Kde žijí příběhy. Začni objevovat