7. První pocity

684 22 0
                                    

Vyšly jsme z hradu a já poprvé uviděla něco jiného než vnitřek. Je to takové jaké jsem si to představovala prostě krásné.
Naše kroky mířily k zapovězenému lesu a já z toho neměla vůbec dobrý pocit. ,, Rose proč jdeme do toho lesa když tam je vstup zakázán?" Nervózně jsem se zeptala. Ne že bych měla strach z toho co tam žije ale spíš ze školního trestu. ,, neboj Liv nejdeme do lesa ale za Hagridem. To je učitel péče o kouzelné tvory." A ukázala na velkého statného muže který stál u takové schátrale hájenky. Kolem něho stálo už pár žáku našeho ročníku. Péči o kouzelné tvory máme společně s Mrzimorem. Takže ti tady také jsou.
Po příchodu k hájence jsme se postavily přímo před Hagrida a čekaly na ostatní. ,, hele první hodina v tomhle roce a hned je tu Scamanderová." Usmál se přes tmavé vousy. ,, no už to tak bude. Na tyhle hodiny se těším nejvíce." A úsměv jsem opětovala.
Hagrid si takhle začal povídat i s ostatnimi studenty a já viděla Rose jak protáči očima a radši postoupila trochu dopředu. Nejdříve jsem nechápala. Tak jsem se otočila a uviděla jsem přicházet Jamese s jeho kamarády. Jak rychle jsem se na ně podívala tak rychle jsem se otočila zpět.
,, to si mi nemohla říct že je stejný ročník?"
,, nedošlo mi to." Řekla Rose a radši už se neotáčela. Hagrid si všimnul našich výrazů a začal mluvit. ,, jak vás tak poslouchám tak nemáte moc radost z mladého Pottera."
,, je to můj bratranec mně nic nedělá ale tady se snaží něco na Liv." A mrkla na mě.
,, připomína mi jeho dědu. Taky se jmenoval James a to stejné zkoušel na Lily. I když mu to po všem tom snažení vyšlo. To byla komedie." Zasmál se Hagrid při vzpomínce.
James s jeho partou došli a holky kolem nás z toho skoro nedýchaly. Přišlo mi to vtipné a tak jsem se zasmála. ,, něco vtipného princezno?"
,, ale radši nic Jamesánku." Rychle jsem odpověděla otočila se a prokroutila oči.
Ještě jednou mi řekne princezno tak ho asi kopnu na místo kde se mu to fakt líbit nebude.
,, tak dečka ste tady všichni tak se deme podívat na to co nás v dnešní hodině čeká." Hagrid šel za Hájenku a my všichni šli za ním. Jsem strašně zvědavá co tam na nás bude čekat.
Stáli jsme několik metrů za hájenkou a Hagrid před nás postavil krabici. ,, tak děcka dneska si povíme něco o Hrabácích. Jendoho tady dokonce mám." Poklepal na bednu a dále pokračoval. ,, pokud máte něco třpytivého nebo lesklého tak to schovejte do hábitů nebo brašen."
Všichni začali sundávat řetízky a podobné věci. Já tohle naštěstí nenosím. Není to kvůli toho že by se mi to nelíbilo ale v kufříku mám taky jednoho hrabáka.
,, tak pár základních věcí. Hrabák je britský tvor. Je mírumilovný to nemusíte mít strach jenom má prostě zálibu v lesklých věcech. Žijí v doupětech asi cca 6 stop pod zemí. V jednom vrhu mívají šest až osm mláďat." Řekl Hagrid a vypadal že už chce otevřít krabici. Nedalo mi to a musela jsem dodat. ,, jestli mohu dodat tak je to černé chundelaté stvoření podobné na krtka. Stejně totiž jako krtek má protáhlý čumák a vyhrabává si chodbičky v zemi. V žádných případech i přes to jak je přítulný by se neměl chovat doma."
,, jsem rád že je tu někdo kdo těm zvířatům také rozumí. Doufám že víte vše základní. Pokud chcete něco více otevřete si knihy. Teď se ale pustíme rovnou na věc. Ukážeme si hrabáka v praxi." Pronesl a pomalu otevřel krabici.
Hrabák vyskočil a lezl Hagridovy po ruce.
Musím uznat že mám roztomilejšího hrabáka.
,, ták děcka kdo mi pomůže s malou ukázkou." Řekl a všichni udělali pár kroků dozadu. Já jsem nebyla proti a šla jsem rovnou za Hagridem. Z kapsy jsem vytáhla jeden galeon a hodně pevně ho stiskla aby ho hrabák nepostřehnul. ,, asi ti nemusím říkat co máš dělat že?" Otázal se Hagrid a já zakroutila hlavou. Postavila jsem se dva metry před Hagrida natáhla ruku a pomalu ji rozevřela.
Po pár sekundách jsem viděla rychlou reakci Hrabáka, který se rozběhl směrem ke galeonu. Stihla jsem ho schovat a hrabáka si chytla do rukou. Jako malé rozkošne miminko. ,, tak děcka a teď vy. Vemte něco lesklého a pojďte taky."
Nikomu se moc do toho nechtělo ale pak se pomalu odvážili.
Hodina prbíhala v klidu a každý si zkusil to co jsem předvedla.

Po této hodině jsme vyrazili na přeměňvání. To proběhlo v klidu. Nic moc jsme zatím nedělali jenom spíše teorie. To stejné pak v obraně proti černé magii. Nakonec nás čekaly lektvary a tam už se konečně něco dělo. Profesor nám ukázal pár druhů lektvarů a nakonec nám dal úkol abychom jeden z nich připravili.
V celku zábavná hodina.
Po téhle hodině konečně nastal oběd. ,, jsem mega moc hladová." Řekla jsem Rose. ,, je mi to jasné. Tvé kručící břicho musí slyšet az v Prasinkách." Zasmála se a já taky.

Došly jsme s Rose do velké síně kde už seděla hromada studentů. Pauzu na oběd mají všichni takměr ve stejnou dobu.
Posadily jsme se na stejné místo jako na snídani. Já jsem si rychle naložila jídlo a začala jíst.
,, vidím že se ti tady zatím líbí. A to jsem moc ráda." Usmála se Rose a také si naložila jídlo.
,, jo líbí se mi tady hodně. Je to tu lepší než na minulé škole."
,, co je tady třeba lepší?" Zajímala se Rose. ,, celkově asi všechno. Učitelé, jejich přístup, prostory téhlé školy, vzhled a především lidé. Jediná věc mi tady chybí ale nechci na ní vzpomínat." A úsměv mi zklesl. ,, chtěla jsem se zeptat co ale radši to nebudeme rozebírat. Až budeš mít dostatek sil na to mi to říct tak klidně přijď a povídej." Usmála se rose a chytla mě za ruku.
V tu chvíli vylezl větvík a zase začal tancovat. Ví že mám pak vždy dobrou náladu. Musela jsem se zase začít smát.
Oběd jsem měla už snězený a tak jsem se rozhlížela po místnosti. Uviděla jsem přicházejícího Tea ale ještě předtím jsem uviděla Andyho a kluky. Seděli pár metrů od nás. Nenápadně jsem se podívala jejich směrem a pak si přisedl Teo.
,, ségra mám tu pro tebe balíček od mamky." Postavil ho předemně. ,, prosím rozbal si ho hned a nekoukej po klucích." Zasmál se a odešel zpět k havraspárskému stolu.
Trochu jsem se začervenala a pak začala rozbalovat balíček.
Rozvázala jsem šňůrku a začala sundávat obal. Vevnitř je dopis a kniha. Otevřela jsem dopis. Ahoj Olivie jsem moc šťastná že jsi Nebelvír. S tatínkem jsme na tebe pyšní. Doufám že už sis našla nějaké kamarády. Nezamiluj se hned do prvního kluka, který projde kolem. Posílám ti tvoji knihu péče o tvory. Doporučuji ti aby si dala kufr i s knihou Hagridovy. On se ti o ně postará a ty nebudeš mít zbytečné problémy. S láskou mamka.
Po dočtení jsem dopis schovala do batohu a pomalu se zvedala že půjdu pro kufr a pak za Hagridem.
,, Liv kam jdeš?" Chytla mě Rose.
,, jdu za Hagridem si něco vyřídit."
,, tak pak za mnou přijď na famfrpálové hřiště." Usmála se a mrkla na mě. ,, proč tam?"
,, to ti povím pak." Řekla a pokračovala v jídle.
Já jsem se zvedla a zamířila přímo do pokoje.

Nehynoucí láska (HP)Kde žijí příběhy. Začni objevovat