ᴍᴜ̊ᴊ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ s ᴘᴏʙᴇʀᴛʏ

15. Nedává to smysl

,,Jsi v pohodě?" zeptal se mě Sirius když jsme oba dva seděli v Hagridově hájence a lano, které nám půjčil, položil na stůl před námi. Všechen nábytek tu byl nejmíň dvakrát větší než normální, není se čemu divit když je i Hagrid větší než normální člověk. Ale přišlo mi to tu celkem útulné.

,,Jsem." odpověděla jsem mu a hlavu jsem si položila do dlaní. Ještě pořád to nechápu... Najednou se před vámi v lese objeví pět lidí v černých kápích. Přímo před vámi mučí vašeho spolužáka a pak i vás. Nejhorší na tom ale je, že zabili nevinné zvíře. Prostě jen tak.

,,No," odkašlal si. ,,Nevypadáš na to. Přijdeš mi...vystresovaná." podíval se na mě.

,,No neříkej." tak on si všiml.

,,Hele i já jsem z toho v šoku." řekl po chvíli. ,,Ale ty musíš být víc. Vždyť tě chtěli zab... No jo, posedlost čistou krví."

,,Vidíš, na tohle jsem skoro zapomněla. Teď mám hlavu plnou toho hipogryfa. Nevinné zvíře a oni ho prostě jen tak ze srandy-" po tváři se mi začlo kutálet několik slz.

Sirius mě poplácal po zádech. Nebylo to žádné milé poplácání, spíš do mě bušil jako kdyby mi něco zaskočilo.

,,Ty teda umíš utěšit." trochu jsem se pousmála.

,,No víš, nikdo není dokonalý," řekl.

Co? Ne. To nemyslí vážně.

,,Ani ty nejsi dokonalý?" musela jsem se zeptat.

,,No možná i já mám-" nedořekl to, protože se otevřely dveře a vkročila profesorka McGonagallová. Díky ní jsem nikdy neslyšela říct Siriuse Blacka, že má své chyby.

,,Co se stalo?" zeptala se profesorka a dívala se na nás. Museli jsme po tom běhu vypadat asi vážně strašně, protože strašný byl její výraz v obličeji když se na nás dívala.

,,No říkali, že v lese byli nějací lidi-" začal místo nás Hagrid, který teď zavíral dveře.

,,Nebyli to jen nějací lidi" nadechl se Sirius. ,,Museli to být přívrženci Voldemorta."

Jen co to dořekl všechno utichlo. Profesorka možná přestala i dýchat. Všichni jsme se po sobě dívali. Říct nahlas jméno vy-víte-koho...

,,Pane Blacku, neměl byste-"

,,Ale já se ho nebojím, paní profesorko." obořil se na ni Sirius. ,,Vždyť je to jen jméno."

Profesorce se na tváři opět objevil zděšený výraz. Sirius už jí chtěl začít vysvětlovat proč by se ho měla přestat bát jako ostatní, ale já jsem mu to zatrhla.

,,Přestaň, nebo nám dá další trest a Nebelvír připraví o nejmíň padesát bodů." sykla jsem na něj šeptem.

Sirius si jen odfrkl, protočil očima a ruce si překřížil na prsou. Pak se profesorka otočila na mě a čekala na rozumné vysvětlení celé situace.

,,No Sirius má pravdu. Museli to být nějací lidé kteří se připojují k Vol-," pak jsem si to rozmyslela. ,,Vy-víte-komu. Bylo jich tam pět a všichni měli černé pláště. Bylo jim zhruba tolik jako nám. A prostě se tam najednou objevili a přímo před námi zabili toho Hipogryfa, kterého jsme šli hledat a-"

,,Tohle je nesmysl." poznamenala profesorka.

,,Není. A na mě i na Carol použili Cruciatus." řekl Sirius to důležité.

,,Ano, jistě. Stoupenci vy-víte-koho se jen tak objeví v lese, zabijí hipogryfa a použijí na vás jednu z kleteb, které se nepromíjí." zkoumala si nás přes svoje brýle.

,,Ano, takhle to bylo." řekla jsem a Sirius vedle mě přikyvoval.

,,Nezlobte se, ale tohle nedává žádný smysl." řekla nám McGonagallová.

Teď je to ztracené. Prostě nám neuvěří. Co teď? Jak jim máme dokázat, že je to pravda?

,,Máme jména." poznamenal Sirius a McGonagallová po něm střelila vážným pohledem. Já jsem přikyvoval na znamení souhlasu. ,,Bellatrix Blacková, Malfoy a další tři ze Zmijozelu."

,,Pane Blacku, dvě jména nic neznamenají." řekla McGonagallová. ,,A teď se oba dva rychle vraťte do svých pokojů!"

Sirius vstal, hodil po profesorce ošklivý pohled a odešel z hájenky. Já jsem ho následovala, ale narozdíl od něj jsem se s profesorkou a Hagridem rozloučila.

,,Co nám na tom nevěří." nadával Sirius cestou na hrad.

,,Asi si prostě nechtějí přiznat, že se blíží zlé časy." řekla jsem smutně. Pak jsem hlavu zvedla směrem k obloze. Bylo jasno a na obloze bylo tisíce hvězd. Vlál studený vítr, který Siriovi cuchal jeho dlouhé vlasy. Já jsem naštěstí měla vlasy sepnuté do culíku.

,,Ale stejně budou muset přijmout pravdu," poznamenal a z kapsy vytáhl krabičku cigaret. ,,Možná, že když se útoků stane víc tak uvěří." dodal a z krabičky vytáhl cigaretu, kterou následně zapálil.

,,Co to děláš?!" křikla jsem na něj. ,,Uvidí tě nějaký profesor."

Sirius nad tím mávl rukou a zasmál se. ,,Za ty roky co tu jsme mě neviděli ani jednou. Jamese malém viděli, ale zvládl to nějak okecat."

Já jsem nad tím protočila očima. ,,Hele, řeknem jim co se stalo?" zeptala jsem se ho.

,,Stejně se budou ptát. A vsaď se, že o nás měli strach." zasmál se a měl pravdu.

Když jsme vešli do společenské místnosti, všimli jsme si, že u krbu na sedačce sedí Candy, Remus, Lily, James a Peter.

,,Kde jste byli tak dlouho?! Vždyť jsou skoro tři ráno!" vyjekla Lily a vrhla se mi kolem krku.

,,No," začal Sirius, když si sedl vedle Jamese. ,,Měli jsme najít zatoulaného malého hipogryfa v Zapovězeném lese. A opravdu jsme ho našli. Takže jsme se k němu přiblížili a najednou se před námi objevila Blacková, Malfoy a tři další ze Zmijozelu. Na nás oba použili Cruciatus, zabili toho hipogryfa a pak chtěli zabít zřejmě i nás, ale my jsme je zvládli omráčit a stihli jsme zdrhnout."

,,C-co?" nechápala Candy.

,,To jste si vymysleli, ne?" zasmál se James.

,,Takže už ani vy nám nevěříte?!" okřikl všechny Sirius.

,,V klidu," soucitně jsem se na něj podívala. ,,Nevěří nám to ani McGonagallová, myslí si, že jsme si to vymysleli."

,,No je to dost ujetý." prohrábla si Candy své hnědé vlasy, vstala a šla se podívat k oknu.

,,Ale je to pravda!" zdůraznil Sirius a já jsem přikyvovala.

,,Chtěli mě zabít," řekla jsem potichu. ,,Protože jsem mudlovského původu." v tom mi něco došlo. Podívala jsem se na Sirius. ,,Kdybys jí nevrazil, tak bych tu už nebyla, Siriusi. Děkuju." šeptla jsem. Sirius se na mě s úsměvem podíval.

,,Co je to zač?" zeptala se Candy a prstem ťukala na okno.

,,Co co je zač?" zvedla jsem se a vydala se k oknu za ní.

,,To jsou-" začala Lily.

,,Kentauři?" divil se James a pro jistotu si rukávem vyčistil sklíčka svých brýlí.

,,Jo. A nesou," odpověděl jim Sirius. ,,Carol, oni nesou toho hipogryfa Hagridovi."

,,Ne," vrátili se mi všechny vzpomínky z lesa. ,,Ne..." řekla jsem smutně. Otočila jsem se od okna a rukou jsem si zakryla pusu.

,,Bude to dobrý, přejde to." řekla Candy a objala mě.

,,Jsme tu pro tebe." dodala Lily a taky mě objala.