ᴍᴜ̊ᴊ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ s ᴘᴏʙᴇʀᴛʏ

21. Podkopnuté nohy

Caroline

,,A teď odsud budeme muset opatrně odejít tak, aby se za námi hned nerozběhli." pošeptala mi do ucha Candy, když jsme se chystaly vrátit do našeho pokoje.

,,Takže na tři se zvedneme a největší rychlostí poběžíme." rozkázala jsem. Candy přikývla a Lily s ní.

,,Jedna," Candy začala počítat. ,,Dva," pokračovala. ,,T-"

,,Ahoj Caroline, můžu s tebou mluvit?"

Prudce jsem se otočila. Za mnou stál vysoký, blonďatý kluk a jeho světle hnědé oči se na mě dívaly. Byl to Lucas Andresen.

,,No, vlastně...ehm...teď a-asi ne." odpověděla jsem mu a zoufale jsem se podívala na holky.

,,A-aha a jindy?"

,,A-asi jo."

,,Tak se ještě domluvíme." mile se na mě usmál a odešel.

Pak mě Candy chytla za ramena a začla se mnou třást. ,,Holka, on po tobě jede." řekla.

,,Ale-já-"

,,To je skvělý!" vypískla Candy a pořád se mnou třásla.

,,No nejsi z toho moc nadšená." poznamenal Remus.

,,Hm..." broukla jsem a podívala jsem se na něj. On se na mě díval taky.

,,Je to Christie?" zeptala se nás pak Lily a ukázala na dvě postavy stojící před vstupem do Velké síně.

,,A Black?" divila se Candy.

Obě měly pravdu. Christie i Sirius k nám přišli a sedli si.

,,Já je zdržím a vy utečete do pokoje. Tam se pak potkáme a vymyslíme plán jak na ně. Black vyřadil mě, ale já i jeho." pošeptala nám blondýnka a okem pozorovala Siriuse, který teď šeptal něco klukům.

,,Takže zase na tři?" zeptala se Lily. Já, Christie a Candy jsme přikývli.

,,Jedna," začala šeptem počítat Candy. ,,Dva," pokračovala a Lily vedle mě se už pomalu začala zvedat. ,,Tři!"

V tu ránu jsme se všechny tři zvedly od stolu a rychlou chůzí se vydaly pryč z Velké síně. Všechno vycházelo podle plánu, dokud se James nerozhodl, že půjde za námi.

,,Hlavně nenápadně," řekla jsem. ,,Když se rozeběhneme, začne utíkat i on."

,,Já se obětuju." rozhodla se Candy.

,,Co?!" vypískla Lily.

,,Neblbni," řekla jsem a otočila se. James vypadal dost odhodlaně. ,,Prostě poběžíme..." jen co jsme to dořekla, holky vedle mě se rozeběhly a já hned za nimi. James se rozhodl stejně.

A tak jsme jako idioti běželi hradem až do naší společenské místnosti. Naštěstí se obraz stihl zavřít dřív než James doběhl, takže jsme měly asi tři sekundy náskok.

,,Fuuu," vydechla jsem když jsme dorazily do společnské místnosti.

Chtěla jsme říct, že už je to v pohodě, jenže v tu chvíli vešel do místnosti i James.

,,Honem!" zakřičela jsme místo toho a kolem party vyděšených druháků jsem běžela směrem ke schodům do ložnic.

Když už jsem byla skoro před schody vedoucími přímo do dívčích ložnic, ozvalo se: ,,Mám tě, Pottere!"

Otočila jsme se dolů, abych viděla co se děje. Lily stála o pár schodů níž než já, James byl rozpláclý na chodech a Candy, která stála nad ním, se vítězně usmívala.