31. Půjdeš se mnou na ples?

112 10 2
                                    

Otevřela jsem dveře pokoje a spatřila jsem Lily v zelených šatech a Candy, která si teď oblékala fialovou sukni.

,,Máme už jen hodinu čas." řekla Lily a vtáhla mě do místnosti.

,,A rozhodli jsme se, že tam chceme být o něco dřív," doplnila ji Candy a uhlazovala si sukni. ,,Takže přidej, Carol."

,,Holky," nadechla jsem se. ,,Já tam na zahajování nepůjdu."

,,Proč?!" zeptaly se mě obě zároveň.

,,Nemám s kým jít." vysvětlila jsem a sedla jsem si na svou postel.

,,Vždyť jdeš s Lucasem. Nebo ne?" zeptala se Candy.

,,Nejdu, podvedl mě. Ale to vám řeknu někdy jindy." usmála jsem se.

,,Carol," pohladila mě Lily. ,,To je mi líto."

Já jsem zakroutila hlavou. ,,Vlastně je dobře, že jsem mu dala sbohem."

Po půl hodině se holky odebraly do společenské místnosti. Teď byl pokoj prázdný. Lehla jsem si na svou postel a přemýšlela jsem...

V hlavě se mi přehrávaly všechny zážitky s Lucasem. Od první vycházky až po dnešní definitivní konec. Je pravda, že toho vůbec nelituji. Spíš mě mrzí, že jsem s ním zavazovala svůj čas a že jsem se kvůli němu úplně bezdůvodně pohádala s Christie. Teď se mi v hlavě vyrojila vzpomínka na naši hádku....

Aniž bych chtěla, spustily se mi z očí kapičky slz. Myslela jsem na Christie. Pak i na Remuse, který teď na plese bude tancovat s nějakou jinou. A při těchto vzpomínkách jsem brečela víc a víc... A brečela bych takhle asi do nekonečna, než by se ozvalo zabušení na okno.

Vstala jsem z postele a celá od slz jsem okno otevřela. Na koštěti tam seděl Sirius. Byl ve společenském obleku a večerní vánek mu cuchal dlouhé černé vlasy.

,,Můžu?" otázal se a ukázal rukou do našeho pokoje.

Místo odpovědi jsem jen přikývla.

,,Ještě to stihneme." usmál se na mě, když stál u nás v pokoji.

,,Co stihneme?" nechápala jsem a rukou jsem si utírala slzy.

,,No ples." řekl to takovým tónem hlasu, jako by mi tohle mělo automaticky dojít.

,,Já tam nejdu." zarazila jsem ho. ,,Vždyť ani-"

,,Neplakej," usmál se na mě, když mi z očí začaly téct další slzy. ,,Nestojí ti za to."

,,Já nebrečím kvůli Lucasovi." vysvětlila jsem mu.

,,A kvůli komu?"

,,To nestojí za řeč." řekla jsem.

,,Když myslíš," pokrčil rameny. ,,No každopádně chci, abys na ten ples šla. Kdybych ti to neřekl, šla bys teď normálně na ples s Lucasem. Asi je to moje vina, že nejdeš na-"

,,Kdybys mi to neřekl, tak bych šla teď na ples s podvodníkem. Jsem ráda, že jsi mi to řekl." řekla jsem potichu.

,,Musíš jít na ten ples!"

,,Řekni mi jediný důvod proč-"

,,Christie, Lily, Candy, James, já, všichni profesoři, vlastně celý hrad, celý vesmír," pak se odmlčel a šeptem dodal: ,,A taky Remus."

,,Siriusi-"

,,Caroline Lillardová, půjdeš se mnou dnes na ples?" zeptal se mě.

,,Mám na výběr?" zeptala jsem se já.

,,Ne, nemáš. Takže se uprav, obleč si ty šaty," řekl a ukázal na červené šaty, které ležely na mé posteli. ,,A já na tebe čekám ve společenské místnosti."

Když pak oknem vyletěl ven, kouzly jsem si upravila make-up tak, aby nebylo poznat, že jsem brečela. Následně jsem si oblékla své šaty. Seděly mi úplně přesně. Vzala jsem si boty na podpatku a svůj účes jsem jen trošku upravila, aby nebyl tak rozcuchaný. Naposledy jsem se podívala do zrcadla. Přiznávám, že mi to slušelo. A pak jsem pravou nohou vykročila z pokoje.

Po schodech do společenské místnosti jsem šla až s přehnanou opatrností. Dlouhé šaty a boty na podpatku nejsou zrovna nejlepší kombinace ke scházení schodů. Šaty jsem si přidržovala tak, abych viděla kam šlapu a pustila jsem je teprve, když jsem došla do společenky.

,,Páni," usmál se Sirius. ,,Sluší ti to."

Pak mi hlavou přelétla rychlá nebezpečná myšlenka. ,,Jdeme tam jako kamarádi. Je ti to jasný?"

,,Neboj," zakoulel očima. Pak mi nabídl své rámě. ,,Jako kamarádi." dodal.

Já jsem přikývla a chytila se ho. Pak jsme společně vyšli ze společenské místnosti.

Na chodbách bylo příjemně chladno. Co však příjemné nebylo, byly pohledy ostatních holek, které se dívaly na mě. A pak jsem si vzpomněla...

,,Siriusi?"

,,Ano?"

,,Co ta tvoje neznámá z Mrzimoru?"

,,Ty jsi důležitější," řekl naprosto klidně a já už jsem se ho na víc podrobností radši nevyptávala.

Čím víc jsme se blížili k Velké síni, tím méně bylo slyšet klapání mých podpatků, neboť se ze síně linula krásná melodie a bylo slyšet štěbetání nedočkavých studentů.

V davu před Velkou síní jsem zahlédla ryšavou dívku ve smaragdově zelených šatech. Lily stála vedle Jamese a povídali si.

,,Snad to James nepokazí." zašeptal mi Sirius do ucha.

,,Dneska si dá podle mě záležet na tom, aby neudělal nějakou pitomost." zašeptal jsem mu do ucha já.

Kousek od nich stála Candy a držela se za ruku s Maxem, který si povídal s nějakým jiným párem. A o něco dál stál Remus ve společenském obleku a vedle něj blonďatá dívka, která na sobě měla krásné tmavě modré šaty. Když si Remus všiml, že se na ně dívám, usmál se na mě a pak té dívce naznačil, ať se otočí. Dívka se otočila...

Byla to Christie. Dívala se na mě s omluvným pohledem v očích. Pak se ke mně rozeběhla a pevně mě objala. I já jsem ji objala tak, jako bych ji už nikdy neměla pustit.

,,Carol, promiň. Já jsem nechtěla-" začala se omlouvat.

,,Neomlouvej se. Já se ti omlouvám za to, že jsem ti nevěřila." omluvila jsem se já.

,,V čem jsi mi nevěřila?" nechápala a dívala se na mě zmateným pohledem.

,,V tom, že má jinou."

,,A má snad?"

,,Carol mu dneska dala pěkný kopačky." pochválil mě Sirius.

,,Cože?!" vyjekla Christie.

,,A taky mu dala do nosu." přikyvoval.

,,Vážně?" zeptala se mě Christie a nespouštěla ze mě oči.

,,Už to tak bude. A nelituji toho." řekla jsem.

,,To je skvělý!" vyjekla znovu a ještě jednou mě objala. ,,Já a Remus tu jsme jen jako kamarádi." zašeptal mi do ucha.

,,Christie!" zasmála jsem se. Ta stará dobrá Christie je zpátky. ,,Já a Sirius taky." zašeptala jsem já.

,,Každopádně ti to sluší, Christie." usmála jsem se na ni.

,,Tobě víc." usmála se ona a prohlížela si mé šaty.

,,Nejvíc to samozřejmě sluší mně." řekl Sirius.

Obě dvě jsme se na něj podívaly pohledem "to ego tě nikdy neopustí, že?" Sirius se jen ušklíbl a ukázal na dveře do Velké síně, které se otevřely.

ᴍᴜ̊ᴊ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ s ᴘᴏʙᴇʀᴛʏKde žijí příběhy. Začni objevovat