11. Likvidace Siriuse Blacka

161 11 0
                                    

Caroline

Probudily mě paprsky vycházejícího slunce. Byla neděle. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že je devět. Holky ještě spaly, ale mně se nechtělo. Vstala jsem, převlékla se z pyžama a vydala se do společenské místnosti.

,,Reme? Co ty tu?" zeptala jsem se Remuse, který ležel na sedačce u krbu a četl si knížku. Kolem dokola bylo několik lahví od pití, obaly od jídla a celkově to ve společenské místnosti vypadalo jako po výbuchu.

,,No, Sirius si tam někoho přivedl a já... radši jsem chtěl být tady." usmál se na mě, sedl si a naznačil mi, abych si sedla za ním.

,,Koho si tam-" chtěla jsem se ho zeptat, jenže na schodech od chlapeckých ložnic se objevila Christie. Na sobě měla jen jedno černé tričko, které jí bylo velké. Měla rozcuchané vlasy a usmívala se jako tele.

,,Christie!" zaječela jsem na ni, až sebou trhla. ,,Co-to-máš-na-sobě?"

,,Co?" zeptala se a zívla si.

,,Kde-máš-svoje-oblečení?"

Blondýnka se podívala na sebe, do rukou chytla tričko, přičichla k němu a usmála se jako omámená. ,,On mi dal svoje tričko." řekla a došla až k nám. ,,Já ho asi miluju." usmála se znovu a sedla si vedle mě.

,,Byla jsi s Blackem?" zeptala jsem se jí.

,,Black? Myslíš Hafíčka?"

,,Tak takhle mu ještě žádná nikdy neřekla." zasmál se Remus a pozoroval nás.

,,No fajn, takže jsi s ním byla?" zeptala jsem se znovu.

,,No jo." přikývla a škytla si.

,,Do Merlinových vousů Christie, ty jsi se opila!"

,,No víš," řekla a prohrábla si vlasy. ,,Alkohol dělá divy," vypadlo z ní a zase se debilně usmála. ,,A Hafíček taky."

,,Spala jsi s ním?" vyjekla jsem na ní.

Zamyslela se a dívala se do ohně v krbu. ,,No, možná-" nedořekla to, protože jsem jí dala facku na tvář.

,,Já ho zabiju! Shodím ho z astronomky! Rozsekám ho na kousky!" nadávala jsem. ,,Nemůžeš se do něj zamilovat!" vysvětlovala jsem jí zvýšeným hlasem. V tu chvíli jsem si připadala jako kdybych byla její máma. Chápu, že je pod vlivem alkoholu, ale i tak se do něj nemůže doopravdy zamilovat.

,,Christine Whiteová, řekni, že ho nemiluješ." třásla jsem s ní za ramena a ona se na mě nepřítomně dívala. Vypadalo to spíš, jakoby se dívala skrz mě.

,,Já mám tričko Siriuse Blacka." usmála se a Remus vedle ní se začal smát.

,,Hele Remusi, to není k smíchu." sjela jsem ho pohledem. ,,Hlídej ji, já si osobně zajdu za Blackem." rozkázala jsem mu a vyšla směrem ke klučičím ložnicím.

Holky přístup ke klučičím ložnicím mají. Kluci k holčičím ne. Když se noha kluka dotkne schodů do dívčích pokojů, schody se promění ve skluzavku a začne řvát siréna. Jak to vím? No, Black už se tam párkrát pokoušel dostat. Vždy však neúspěšně.

Stála jsem před dveřmi do pokoje Pobertů a přemýšlela jsem, jestli mám zaklepat. Ruku jsem sevřela v pěst a chtěla zaklepat, jenže pak jsem si to rozmyslela. Prostě jsem jedním pohybem otevřela dveře a vletěla dovnitř jako hurikán. Smrad tu byl jak v pavilonu slonů. Nedalo se tu dýchat. Na zemi byly rozházené nejrůznější věci. Například ponožky, učebnice, kartičky z čokoládových žabek, lahve od alkoholu...
Na jedné posteli chrápal Peter (vůbec jsem si ho včera nevšimla). Na druhé byl rozvalený James. Třetí postel byla ustlaná a bylo kolem ní čisto-tam musí spávat Remus. A na čtvrté posteli spala má oběť. Opatrně jsem prošla kolem spícího Jamese a došla až k posteli Siriuse Blacka. Jen z poloviny byl přikrytý peřinou a své černé vlasy měl po celém obličeji. Nejhorší však na tom bylo to, že neměl tričko. No můžete hádat, kdo ho na sobě má...

,,Blacku." šeptla jsem na něj, ale nic se nestalo. ,,Siriusi!" řekla jsem hlasitěji. Ani se nepohnul. Zkusila jsem mu dát facku na tvář. Pořád nic. Že by už nebyl mezi živými?

Rozhlédla jsem se po pokoji a hledala jsem jakoukoliv věc, kterou bych ho mohla praštit. Polštář! Na ustlané posteli byl polštář. Došla jsem k ní a polštář vzala. ,,Tak Siriusi připrav se..." zašeptala jsem si pro sebe a polštářem jsem ho praštila do obličeje.

,,Co-co to," vykoktal ze sebe. ,,Co tu chceš?!" koukal na mě, jako bych byla zjevení.

,,Přišla jsem tě zlikvidovat." vysvětlila jsem mu v klidu.

,,Proč?" zeptal se protáhle a sedl si.

,,Měl si s ní něco?" zeptala jsem se ho a nespouštěla jsem z něj oči.

,,Myslíš tu...Christ? No..." prohrábl si vlasy. ,,Do toho ti vlastně nic není." řekl drze.

,,Je to moje kamarádka!" zaječela jsem na něj.

,,V klidu," zděsil se a vykulil na mě oči. ,,Nic nebylo." řekl prostě, znovu si lehl a otočil se na druhou stranu.

,,Proč má na sobě tvoje tričko?" vyptávala jsem se dál.

,,Dal jsem jí ho."

,,Proč?"

,,Proč ne." řekl a otočil se ke mně.

,,Vážně nic nebylo? Nevěřím ti."

Sirius protočil očima. ,,Byla úplně na mol a já taky. Jen jsme se líbali. Toť vše a teď už jdi." znovu se otočil na druhou stranu.

,,Odejdu, až ti to uvěřím. Problém je v tom, že ti nevěřím."

,,Mu se prostě věřit nedá." zasmál se James, který se teď probudil a seděl na své posteli.

,,Díky za podporu Dvanácteráku." poděkoval mu ironicky Sirius.

,,Kde má svoje oblečení?" zeptala jsem se ho.

,,Myslím, že pod postelí." řekl a zívl si.

Podívala jsem se pod postel. Vážně tam bylo. Ale její oblečení nebylo jediné co tam bylo...

,,Máte tu strašný nepořádek. Měli byste si tu uklidit." řekla jsem.

,,Můžeš začít uklízet ty, já ti v tom nebráním." odsekl Sirius.

,,Na to zapomeň." usmála jsem se na něj sladce. ,,Přísahej, že nebylo nic víc než líbání." řekla jsem mu.

,,Přísahám." usmál se na mě.

,,Jestli přijdu na to, že jsi mi lhal, tak tě z té astronomky vážně shodím." řekla jsem mu a pomalu se blížila ke dveřím.

,,Mu by to nevadilo," řekl James. ,,Teda pokud mají v pekle hezký holky." zasmál se. ,,Hej!" vyjekl pak, protože po něm Sirius hodil polštář.

,,Sklapni Dvanácteráku." okřikl ho Sirius.

,,Až po tobě." odsekl mu James a jako malé dítě na něj vyplázl jazyk.

,,Jste strašní!" dodala jsem a zavřela dveře.

Došla jsem do společenské místnosti, kde už bylo víc lidí, ale Remus se ze svého místa nepohnul. Kdežto Christie tam nebyla.

,,Kde je?!" zeptala jsem se ho.

,,Byla zelená jak žába. Šla se nejspíš vyzvracet." odpověděl mi. ,,Co jsi udělala Siriusovi?" zeptal se mě.

,,Ještě nic, ale udělá něco podobného ještě jednou, tak poletí dolů z astronomické věže." řekla jsem a Remus se zasmál. ,,A Christie z té astronomky shodím hned po něm." dodala jsem a s jejím oblečením jsem naštvaně opustila společenskou místnost a vydala se na dívčí záchody.

ᴍᴜ̊ᴊ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ s ᴘᴏʙᴇʀᴛʏKde žijí příběhy. Začni objevovat