19. Blesk do Jamese

147 11 0
                                        

,,A co máme v plánu pak?" zeptal se mě Sirius.

,,Nad tím jsem ještě nepřemýšlela." odpověděla jsme popravdě.

Když jsme si povídali, malém jsem zapomněla na to, že jsme na nějakém zápase. A tak jsem se podívala, abych věděla kdo aspoň vede. Je to padesát třicet pro Nebelvír. Jak jinak.

Všichni hráči jsou zatím živí a nikdo nevypadá zraněně. Ale říkám zatím.

,,Dvanácteráku, no tak." huhlal Sirius a díval se na poletující hráče. ,,Nečum na Evansovou a hledej zlatonku!"

,,Deset pro Zmijozel!" ozvalo se a studenti v zelených hábitech zajásali.

,,Ještě pořád máte šanci vyhrát." řekla jsem mu.

,,Hmm..." odpověděl a pořád sledoval hru.

Za několik minut se skóre změnilo na sedmdesát pro Zmijozel a padesát pro Nebelvír. Sirius vedle mě začínal malém brečet.

A co se holek týče... Carol i Candy měli ruce spjaté, jakoby se modlily. Lily je měla naopak překřížené na prsou a s přivřenýma očima sledovala postavy na košťatech.

,,Dalších deset pro Zmijozel!" ozval se komentátor. ,,Sakra Nebelvíre! Dělejte něco!" křikl.

Dokonce i já už jsem přestala doufat na vítězství Nebelvíru, ale to jsem udělala chybu.

Když to bylo devadesát pro Zmijozel a šedesát pro Nebelvír, James najednou slétl víc dolů a začal se hnát za úplně malinkatou Zlatonkou.

,,Opovaž se k němu přiblížit, Regulusi!" řekl Sirius, když se za naším chytačem řítil chytač Zmijozelu.

James pak najednou začal pomalu natahovat ruku. Regulus už mu nestačil. Když James natáhl ruku jak nejdál mohl, sevřel ji v pěst a pak zvedl nahoru. Chytil ji!

,,James Potter chytil zlatonku!" zakřičel komentátor. ,,Nebelvír vyhrává dnešní zápas dvě stě deset ku devadesáti!"

Celá nebelvírská tribuna začala křičet, jásat, výskat, skákat, tleskat i brečet radostí.

Siriovi vedle mě se štěstím rozzářily oči.

,,To je pašák ten James!" zaradoval se a poplácal mě po ramenou. Sakra, má takovou sílu, že jsem málem spadla. Naštěstí toho po chvíli nechal.

Caroline

,,Já to věděla! Věděla jsem, že vyhrajeme!" křičela Candy a začala mě objímat.

Pak mě pustila a objala i Lily. I na zrzce bylo vidět, že má z vítězství radost. Remus byl taky štěstím bez sebe a o Siriusovi ani nemluvím.

Právě vedle Siriuse jsem si všimla své blonďaté kamarádky z Havraspáru.

Kousek jsem popošla a naklonila jsem se k ní. ,,Ty jsi tu byla celou dobu?" zeptala jsem se.

,,Ne, přišla před chvílí." odpověděl mi místo ní Sirius a ona se na mě jen zasmála.

,,Už jsem se bála, že prohrajete." poplácala mě Christie po rameni.

,,Hele pojďme za nimi!" řekla Candy a všichni jsme se na její příkaz rozhodli jít dolů na hřiště.

Když jsme slezli z tribun, na hřišti už bylo několik lidí a oslavovali vítězství Nebelvíru.

Candy se hned rozběhla za Maxem a skočila mu do náruče. Kdyby na mě takhle někdo skočil, asi bych spadla. Ale Max už je nejspíš zvyklý... Pak Candy věnoval polibek.

ᴍᴜ̊ᴊ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ s ᴘᴏʙᴇʀᴛʏKde žijí příběhy. Začni objevovat