just friends

neboj

,,Ahoj" řekla jsem. Stál přede mnou zničený Paťo. Nemůžu takové něco dopouštět. Sama ho ničím... tedy pletky, vše. Už víc ne.

,,Ani mně nepozveš dál?" Zeptal se s psíma očima.

,,Nevěříš mi. Je mi to líto" řekla jsem, ale jen jsem chtěla podrejpnout přitom jsem přesně věděla co udělám. Z hloubky jsem měla chuť ho objat z celé síly, chudák kluk by se ještě udusil...

,,Věřím, Lejko" vyfoukl vzduch a usmál se, přitom když mi tak hezky řekl mi mráz proběhl přes tělo.  ,,Tak já asi půjdu." Dodal a ukázal prstem. Otočil se a hned jak mi byl zády jsem se pustila dveří a vrhla se mu kolem zad. Sevřela jsem ho v pevném objetí a tvář zabořila do jeho mikiny. Teploučko, bezpečí, co jsem já bez něho...

,,Nechci tě trápit. Ode mně víš jen pravdu." Zašeptala jsem. Stáli jsme na chodbě, já k tomu bosá on promrzlý tiše oddavajíc našim tlukotem srdcí. ,,Lubim tě."

,,Fakt?" Zeptal se a mírně se otočil ke mně. Já pokývala hlavou, která byla zabořená ještě v látce jeho mikiny. ,,Je to tvůj život... " Téhdy jsem se od něho odtáhla a on se otočil spět ke mně. Zaleskli se nám oči a já se mu rychle přisála k rtům. Umlčela jsem ho. Držela mu tvář a darovala mu ty nejhezčí bozky které jsem doufala, že ucítí. Spolupracoval, hýbal s mími rty, vášnivý boj s jazyky, a moje ruce už na lemu a na zipu. Jeho ruce na mé hrudi pod tričkem a pusajíc dovnitř. Za naších chvilek jsem cítila to teplo v hrudníku, a tak jsem se občas pousmála, on si to všiml a zuby si moje rty znovu přitáhl.

,,Pššt, holky jsou tu" šeptala jsem když jsme se dostali už do dveří.

,,Kurva, jaký holky" koukl na mně.

,,Kámošky, pošichu" koukla jsem výhružně a pak mu znovu dala pusu. Neodolal a tak se neptal, ale stala se menší nehoda. Když se tam odehrávalo to co odehrávalo, chtěla jsem zavřít dveře a jak jsem tam šmátrala rukou shodila jsem máminu lampu. Praask, koukla jsem na Paťa a společně jsme se zasmáli. Doprdele, doufám, že to holky neslyšely. Pak mám průser. Dál polibky, vše, och jak mi chyběl, jak ho moc chci... zavřela jsem dveře rychle pak zamknula ty od druhého pokoje a položil mně na postel. Rychle jsem mu davala dole věci, od mikiny, přes týlko pak jsem se dostala k opasku a on mi jediným pohybem sundal tričko a já si shodila kalhotky. Rychle jsem se ale znovu přisála teď ale na jeho chutňoučký krk a začala jsem mu dělat cestičku. Pak jsem spojila naše rty a sundala ho pod sebe. Líbilo se mu to, minule jsme se hádali, že jsem slabá no prosímtě na tohle jsem silná dost. Pusy po hrudníku, dotyky, mírné vzdychy.

,,Dej mi důvod, abych ti věřil" zašeptal mi do ouška. Přeju si ho... usmála jsem se a znovu utišila.

,,I tisíc, jen mi to dovol."

Sedla jsem si na něho a pomalu začala šouchat. Jak to víme, jak to známe jak to milujeme. Týram ho. Řízní, hoří po tom. Chytil mi bok a já už chtěla něco... když mně vzal pod sebe nečakaně. Rozpálené tělá, které čekají jen na to jediné. Co se dnes vůbec uděje? Hladil mi bříško, hruď... rukou se držel na mém pravem boku a hleděl mi na tělo zatímco mně hladil. Propletl si jednu nohu se mnou a já si užívala naše vzájemné dotyky. Já mu ukazováčkem prouzdala po hrudi a s úžasem koukala, kdo je při mně. Štěstím mi srdce skoro puklo.

,,Víš, že vypadáš jako japonek?" Prohodil nečekaně a já se na něho koukla a tiše jsme se zasmáli. ,,Ale stejně hezká." Usmál se. Uměl mi vyčarovat úsměv. I kdyby se dnešní noc nestalo TO, ale je konečně při mně, věří mi a já můžu s klidem usnout v jeho náručí. Pohladila jsem mu krk a přitáhla ho k sobě. Položila jsem mu hlavu na sebe a hladila ho. Svoje ruce mi držel na boku a hladil mi stehno. Byli jsme přikrytí a pomaloučku jsme usnuli. Přeju si jen, aby už nebylo těch lidí co nám to nepřejí... kteří se snaží rozbít to silné pouto kamarádství...

Najednou jsme se vzbudili obadva na silnej buchot na mé dveře.

,,Leo!!" Matně jsem si vybavovala Terčin hlas. Paťo zdvihl svou hlavu z mojí hrudě a rozespatě na mně koukl. Pak sme se uvědomili a rychle vypadli z postele.

,,A-ano?" Zakřičela jsem.

,,Otevři! Proč ses zamkla?"

,,Uhm" koukla jsem na Paťa, který se oblíkal a já si rychlo vzala tričko a přehodila přes sebe. Ukázala jsem Paťovi prstem přes ústa. Přikývl. ,,No chrápali jste a já neuměla zaspat." Vymýšlela jsem si stejně to není dostatečný důvod, proč se zamykám. Na Paťa se to nemůže prozradit, když už by se i zjistilo, že jsem zamilovaná... ale musíme si zachovat čistý štít. Koukla jsem na Paťa a otevřela mírně dveře, aby neviděla do pokoje.

,,Vypadáš jak bosorka, snad jsi zas nebrečela" koukla na mně a já na ni. ,,Dělám si srandu, vypadáš lépe než poslední dny. Snad jsme tě rozveselili dostatečně" usmála se. Já dala svou pravačku za záda a ukázala tajně Paťovi like, že je vše ok.

,,Jo,moc děkuju jen méně chrápejte" naoko jsem se zasmála. Kousíček jakoby mi nevěřila, že je vše jak to vidí. Mírně nakukovala a já zatvárala dveře. Úsměv se mi nevytratil z rtů.

,,Já nechrápu, viď" zasmála se taky,, no nic, my už půjdeme jsme se nasnídali a nakoupili ti pár věcí." Za ní se objevili ostatní holky a já zamkla dveře na Paťa. Snad mi odpustí těch 5 minut. Obejmuli jsme se s holkami a naštěstí se nic nestalo. Uff, to bylo o chlup. Tereza mi určo neuvěřila, všimla jsem si, že střepy skleněné lampy byli odpratané. Ach, doufám, že nic jim nedopne. Byli to rozumné holky, bude to ok.

,,Konečně vypadli" řekl Paťo a rozcuchal mi i teď rozcuchanou hlavu.

,,Oni se nasáčkovali já je nezvala" pokrčila jsem rameny,,ale jsem za ně ráda."

,,Usmívej se" zvedl si fusekle ze země,, mám to rád."

,,Usmívám, ale musím mít důvod" ukázala jsem zoubky. Daval jsi je na nohy jednu už mněl a já se do něho pustila a svalila na postel.

,,Těšíš se? Jeden týden na nejromantičtějším místě na světě" položila jsem si na něho hlavu a koukala mu do očí, když jsi svou hlavu podepíral o ruku.

,,S účou si užiju" usmál se. Já na něho koukla. ,,Fajná je, užil jsem si to kafe s ní." Rejpe.

,,Byla jsem tam i já" řekla jsem uraženě.

,,Vážně? Nevšim jsem si. Měla jsi se k nám ozvat, bylas v stejné kavárně??" Koukl překvapeně. Já mlčela.

,,Jo."

,,Ten tvůj uraženej xicht haha" zasmál se a převalil mně a začal štěklit. Já samozřejmně začala pištět a křičet. Uvařila jsem mu špagety, něco lehkého a užili jsme si den.

Na další jsme se znovu probouzely spolu ale už jsme odešli do školy.

Ve škole byla i úča a Paťo s Vero mi vyprávěli příběhy, které se staly na hodinách a já je s radostí poslouchala. Úča že prý má nápadníka a po škole se náhlí na obědy nebo co. A Paťovi se vyspovídala. No jo, i úča má svoje problémy. Paťo je dobrý psycholog. To bylo zvláštní, měl tolik starostí, pomáhal, byl jak Vero... Vero se dnes taky chovala úplně šťastne, řekla bych že i náladu do spěvu měla. Samí vtípky, legrácky... možná dnes ke mně zajde. Vše bylo jako ve správných kolejích, vše bylo parádní. Došla jsem domů udělala si večeři něco se naučila. Zapla telku osprchovala a vzala si pyžamo. Dnes se chtěl Paťo zabavit s kluky, tak jsem si zopla vlasy to vysokého drdolu jak jsem to zvykla ostatně dělat, když jsem sama byla. Vzala jsem si zmrzku z lednice a zapla film, když už byla tma a najednou někdo zazvonil u dveří. Paťo? Co se mohlo stát?

Otevřela jsem dveře ale nestál v nich Patrik.

Krvavá tvář, slzy v očích... Vero.