Na druhé ráno jsem se vzbudila v hřejivém objetí. Moc se mi líbilo, odavala jsem se jeho nádychům a následným výdychům, ale na druhé straně mně to i moc překvapilo. Paťo ráno vstával povětšinou na druhé straně postele. Zřídka mně vydržel objímat po celou noc, měl někdy moc živé sny.
Proto jsem si tady užívala v pravém smyslu slova. A sice se mi nechtělo od něho postavit, ale chtěla jsem mu udělat menší překvápko. Ostatně tohle mu dělám furt. Vešla jsem do kuchyně pomalounky, potom co jsem si dala tričko přes hruď a připravila jsem nám snídani. Vybrala jsem si formičky na vejce a udělala volská oka v tvaru srdíček. Ani nevím co mně to napadlo, prostě jsem byla kousek moc happy tak snad mu udělám radost. Možná na to nemám právo, ale je tu víc věcí, co bychom neměli dělat. Tohle nám neuškodí.
Broukala jsem si písničku od Ellie Goulding a připravovala to moje slavné jídlo. Dala jsem ty věci na tácku a chystala se jít, když mi Paťo skřížil cestu, a kdyby mi nechytl ruce, asi bych to jídlo pustila na zem. Překvapil mně sladkou pusou.
,,To je pro mně?" Odtrhl se ode mně a koukl na to jídlo.
,,Pro nás" byla jsem červená.
,,Počkej pomůžu" usmál se a vzal mi to. Odnesl to do pokoje, pokývl hlavou abych si sedla do postele a položil to na mně.
,,Tvar srdce?" Sedl si ke mně a já přikývla hlavou. ,,Jak milunký."
,,Doufám, že se líbí, máš štěstí, že nakupuju v Topshopu" zasmála jsem se. Najedli jsme se dělali blbůstky, smáli se bavili... koukla jsem ven oknem. Bylo nádherné počasí... všiml si toho, že se koukám jinam, chvilku stichl a pak pronesl.
,,Kolem pátý zazvoň u mně."
,,Co, proč?" Koukla jsem na něho překvapeně.
,,Pšt" mrklna mně,, jen zazvoň."
Přikývla jsem, že rozumím.
Dokončili jsme jídlo, vzali z postele, když mně z ničeho nic svalil znovu na ní vášnivou pusou.
,,Měj se zatím puso" usmál se a vyšel. Já seděla jen v tom tričku na jeho vyhřátem místečku a koukala do blba. Tak zlatunkej byl, že se mi ani nechtělo věřit. Byl moc hodnej na mně, co mně moc hřálo u srdíčka. Zaco jsem si zasloužila? Usmála jsem se a hodila spět do peřin..
Moc jsem čekala tu hodinu, když jsem měla za ním zajet. Dala jsem si voňavou koupel, udělala si vlasy a připravovala při hlasité hudbě. Vyhrávalo to na celej byt, jak jsem to zbožňovala, bylo to lepší než v sluchátkach. A co... žiju sama můžu si dělat co chci a sousedé ať si dělaj co chtějí.
Konečně nastalo půl pátý. Já se pomalounky chystala a vyšla z bytu. Pomalými krůčky se k němu vybrala. Dorazila jsem k jeho bráně a zazvonila.
,,Pojď nahoru" řekl. Co měl v plánu? Nechápala jsem. Udělala jsem jak chtěl, brala jsem výtah.
,,Pojď " vzal si klíče, kartu na bus a vzal mi ruku.
,,Počkej, nezůstavame u tebe?" Koukala jsem. Pokroutil hlavou.
,,Nech mně vést" usmíval se a já zároveň.
Šli jsme na busovou zastávku, pak busem dlouhá cesta a došli jsme k lesu, s kopcem. Stmívalo se a mně to přišlo moc povědomé.. jednou už mně takhle vedl... srdce mi bušilo o závod... vím kam mně vedl.
YOU ARE READING
just friends
RomanceVítám vás u povídky, která doprovází naše přátelství... a tak se ptám: dokáží hádky rozdělit i skutečně silné přátelství?