just friends

příprava

Jak ten kluk uměl líbat... když se jeho rty dotýkaly mého těla, moje srdce bylo na pokraji puknutí, klepala jsem se od vzrušení. Ach ty choutky... chci ho se vším. Já se obmotala kolem něho a konečky prstů mu hrabala ve vlasech a vracela jeho nežné vášnivé a zároveň prudké pusy. Jsem se kus odtrhla a líbala jeho chutnej krk a tahala kus za vlasy a on vášnivě zasténal. Dal mně do své postele a sám si svlékl mikinu, pak tričko a já mu rychle pomohla s opaskem a boxerkami. Hned pak mi rozepl moje oblečení a jeho ruka sklzla na můj pas hned jak mně znovu obdaroval polibkem a druhou mi hladil rameno a líco.

Rychle jsem si rozepla kalhoty a kalhotky odhodila na zem a on mně nepřestával líbat, byl v nás moc velký chtíč.

Jemně mně sundal na záda a prstem mi přejel přes rty a hleděl mi do očí. Jsem snad v nebi? Tak hluboké, tajemné oči skrívající těžký silný příbeh. Seber si mně. Vem, chyť, nepusť...

Položil jsi ho na mou a jemně se obtřel. Ach to vzrušení, srdce mi plesá, plíce mi ztěží fungují... zvedla jsem pánvu abych byla k němu blíž a pak se pustila do peřin.

Najednou se přisál znovu na mé rty, pusal mně ke krku a rukami mi mačkal prsa.

,,Ah" vzdychala jsem, já mu hladila hruď pak jsem mu rucemi zajela na záda a jemně zmáčkla jeho zadek. Můžem? Odzněla němá otázka. Přitiskl se rty a vešel do mně.

Prohla jsem se kousek, zatnula pěsti a pak  uvolnila, těžce vydýchla a pak se pustila spět na polřtář. Ten nádherný pocit mít ho ve mně. Že aspoň na okamžik můžem být jednou osobností. Začal se ve mně pohyboval a já si ho užívala. Ruce jsem měla na jeho zádech a zarývala jsem se mu nechty do kůže. Přirážel ještě rychleji a naše vzdychy zaplnili celou místnost. Drali se z nás na povrch, ale taky mně tlumil pusami. Můžu za to, že je úžasnej?

,,Rychleji" sikla jsem z vášně a on samozřejmně zrychlil. Hlavou jsem se mu zabořila do krku, pak pánví přirážela proti němu až silně zasténal. Usmála jsem se pro sebe ale vlna orgasmu mi to nedovolila na dlouho.

,,Aach" ty pocity roztřepení, impulz po celém těle, ještě jsem pokračovala dál dokud nevyvrcholil. Jeho blažený pohled. Pak si dal svou hlavu na mou hruď a dal ho ze mně ven. Zakryla jsem nás a hladila mu hlavu zatímco jsme obadva ještě těžce dýchali.

,,Lubim tě" zaleskli se mi oči.

,,Ja tebe taky" pohl hlavou a usnuly jsme.

*

Blížil se výlet a já se začla předem připravovat. Trička, mikiny, kalhoty.... kozmetická taštička, nemohla jsem se dočkat. Týden na takovém místě, to si pořádně užijeme. Snad se nic nestane a bude to v pořádku. Vše musí být dokonalé.

Chodila jsem zas nějakou dobu do školy, do výletu zbýval pouhý týden, ale já už měla sbaleno. Nachytala jsem pár známek, ještě bylo před Valentínem. Byla jsem moc šťastná, s Paťom se nám jakoby posílilo přátelství ještě víc. Nosil jen úsměvy, které jsem opětovala. Holky ze školy se na něho ale moc začali vyptávat.

,,Je zadaný?"

,,Určo joo, nemůže být tak dlouho single." Ozývali se kolem mně konspirační teorie o jeho stavu. Dlouho? Vážně?

,,Jak blízko jste si?" Odzněla u mně i tahle otázka.

,,Jsme nejlepší kámoši, nic víc" odkašlala jsem si a usmála.

,,Je to ubohý a trapný, že u něho nemáš šanci" zasmála se za mnou ta naše namyšlená. Měla jsem jí chuť vrazit.

,,Kamarádství je víc než vztah. I tak mám k němu blíž než hocikterá z vás" vstala jsem a odešla než řeknu pitomost. Ty naše hádky jsem znala se školou. I holky z nižších ročníků za mnou chodili se na něho vyptávat. On to nebral nijak. Byl skoro furt se mnou.

Jedného odpoledne jsem však musela jít nakoupit tak jsem zašla do obchodu oproti. Jsem si vzala velkej košík a naložila pár věcí co mi doma scházelo, protože lednička zívala skoro prázdnotou. Mně to tak vyhovovalo stejně jsem nakupovala samí bagety a doma jsem vařila jen s Patrikem.

Nějakou vodu, pečivo, máslo, mlíko na granko, a balíček čaje. Zaplatila jsem u pokladny a vracela se domů v náhlém setmění. Venku občasně svítili světla a já držela dvě tašky plné nákupu. Najednou jsem ale pustila tašky k zemi a někdo mně prudce hodil o zeď. Já stihla jako kámen jsem tam stála při zdi přitlačená neznámou osobou v kapuci. Ztěžka jsem dýchala koukala jsem se na něho ale do tváře jsem mu neviděla. Byla tma, panebože, zabije mně.

,,Ty tušíš vůbec kdo jsem??"