Další sen... ,,Prosím, neopouštěj mně. Prosím, zůstaň se mnou. Budu se každou noc modlit za tvoje štěstí. Zář měsíčního světla mně požehná, abych byl tvůj strážný anděl dokud se moje křídla nezlámou. Glorii na tvé hlavince pokřtím polibkem z třpitu svého srdce.. i když mně odmítneš, budu hrdě stát vedle tebe a respektovat každý tvůj drobounký krůček. Prosím, přijmi mně..."
*
Vzbudila jsem se v teplounké postely bez něho... kam zmizel? Divný pocit.. vzala jsem se za srdce. Bojím se..
,,Paťko?" Ozvala jsem se. Žádná odpověď. Ach ne.. kde je. Snad se mu nic nestalo, vlastně, co se to minulý den stalo?? Nepamatuju si nic, pár jizev od křoví na rameně, nic vážnýho... ale kde je on? Proč mi neodpovídá?
Odhrnula jsem peřinu a vyskočila na studenou podlahu. Brr... slunce už svítilo a já si schmatla oblečení. Nevím, jak jsem se dostala do bezpečí, ale asi mně přenesl na rukou...
Chytla jsem se stěny, protože se přede mnou kus zahmlívalo... hledala jsem ho. Se strachem v srdci. ,,Paťko, kde jsi.." Šeptala jsem. Po malýh krůčcích jsem se dostala do kuchyňky kde nebyl. Pak jsem se koukla do jiných pokojů, až nakonec jsem ho našla na balkoně. Kouřil, tedy moc nad něčím přemýšlel.
Pomaly jsem k němu podešla a zakryla ho pulovinkou deky, kterou jsem si zakrývala záda. Koukl na mně a drobně usmál.
,,Dík" pronesl a popotáhl si ještě až popel udusil v popelníku.
,,Děje se něco?" Zeptala jsem se. Koukl na mně, tedy se odtrhl od svého výhledu na město.
,,Jsi krásná, víš to?" Řekl sladce a po mně přešlo lechtání.
,,Já to vím!" Zvolala jsem sebevědomě pro srandu a on se na mně koukl překvapeně. ,,Se ti líbim né?" Vyplazila jsem jazyk a téhdy mně prudce chytil a dal sladkou pusu. Chuď cigarety jsem nevnímala, měl chuť mentolu stejně, já byla překvapená. Teď ta pusa byla intenzivnější než kterákoliv co mi kdy dal... proč jsem najednou cítila jeho tlukot srdce jakoby byl prudší, teplejší, hřejivější? Co ty sny co mám? Co ty zážitky... co tahle chata? Ne, není možný aby... najednou mi chytil hlavu a přivinul na hruď. Měla jsem vyděšený pohled, nerozuměla jsem tomu. Co se tu děje. Hladil mi hlavu a nechtěl pustit.
,,Nedám tě nikomu, jsi moje chapeš??" Tlačil mně k sobě. Zrazu jsem něco ucítila ve vlasech a pak mi to steklo po líčku... prší? Ne, plakal... mírně jsem se pohla a obtočila kolem něho svoje ruce. ,,Nevím jak si tě strážit, ale nechci tě stratit, prosím Lejko... to mi nedělej, lásko." Vzlykal a jeho slzy stékali po mé tváři. Mlčela jsem. Srdce mi bilo jako o závod. Cítila jsem toho jeho, taky jako šílené.
,,Tak buď můj" zašeptala jsem a on stichl.
,,Budu s tebou, tajný vztah. Moje lásko." Hladil mně tvrději mně mačkal k sobě a daval pusy do vlásků pak na ličko a pak mi zahleděl do očí nasledně mi dal pusu na rty. Rýchlý spád... ale cítila jsem už něco nového, lepšího....
*
Z onoho místa se nám nechtělo. Ale bohužel jsme neuměli nic jinýho udělat, já si musela opravovat známky, protože moje zvýšená absence byla taky špatná. Při Paťovi jsem se zapoměla zapodívat s učením. On to měl už někde, hlavně ať skončí školu. Dobře tiško. Nebudu to rozebírat, prostě jsem neuměla myslet na to, že tady už ti dva nebudou... že to vše jednou byla realita teď je to už sen... ale vždyť o čem mluvím? Kamarádi navěky! Nasrát, nic nekončí...noaco že nebudou se mnou v té budově.
Tedy jsme se vrátili... znovu vstávat do školy...znovu se drvit, předměty opravivat... Ze vtipu jsem si dala i své nerdovní brýle ať vypadám vzdělaně.
,,Leo, u mně si to nevyžehlíte jen tak, že změníte šatník" řekla Gombová. Matikářka. Bože, cihlu jí do hlavy.
*
,,No co zlato? Poučená?" Chytl mně za ruku a vtáhl mně, přitom mně přivítal polibkem.
,,Hmm" vychutnavala jsem si jeho rty,,dostala jsem jedna z matiky, tvrdá práce za tím hmm" líbala jsem ho. Chytl mi zadek a zasičel.
,,Ten tvůj zadeček" vtiskl mi další pusu.
,,Je tvůj."
,,Přestaň bo se vzruším"
,,Podle mně už jsi" projela jsem mu po ryflích a on se odtáhl kousek. Usmál se. ,,Co je, snad nelituješ, že tu nemáš postel" podešla jsem k němu blíž.
,,Můžem to dělat všude, nejen v postely vždyť sama víš, čeho jsme schopní" zahrabal se mi ve vlasech.
,,Snad nechces hmm" libala jsem ho.
,,Jo" souhlasil a řekl ať se vypytam z hodiny a mam dojít do šatny. Udělala jsem jak mi řekl, výhovorka, že mně bolí žaludek a došla jsem dolů. V žaludku jsem ale měla kus strach, co když nás někdo uvidí. Sešla jsem dolů schody a čekala ho. Klepala jsem opatkem o stěnu až se objevil za zatáčkou a hezky sexisticky se na mně usmál. Jeho holliwoodskej úsměv, ach tála jsem.
,,Ahoj puso" políbil mně a odtáhli do jedné mezery mezi skříňkami. Kousek jsme se odhalili a pak mi zadek zvedl do vzduchu, já se kolem jeho obmotala nožkami a dal ho do mně, přitom mě tišil polibky. Těžké vzdechy, rázem jsem zapoměla, že jsme ve škole... vlásky jsem si dávala na jednu stranu, líbala jsem ho a on přirážel a vzdechal mi do ustoček. Tak moc jsme po sobě toužili. Šeptal mi do ouška chci tě, chci tě a já se oddavala euforii. Ručky kolem jeho krku a on mi mačkal zadek. Slast, rozkoš...
,,Už budu" zavdechala jsem a on přikývl. Rozuměli jsme si, oba nastejno většinou... pozorný a já taky. Kdo se lubi tak jako my... myslím, že nikdo. Hezky jsme dokončili prácičku a dal mně dolu.
,,Moje lásko..." vtiskl mi pusu do vlásku jak jsme se vraceli do tříd. Zvonilo na hodinu a pamatuju si čistě a jasně, jak se mu pohybovali rty do slov: ,,M.I.L.U.J.U T.Ě."
YOU ARE READING
just friends
RomanceVítám vás u povídky, která doprovází naše přátelství... a tak se ptám: dokáží hádky rozdělit i skutečně silné přátelství?