just friends

znovu se potkávame

Kapuce.Temná osoba.Hned jsem si vzpomněla co se stalo Vero. Taky mi došlo kdo to je. On. To zvíře které mě chtělo zničit. Mike.

,, Musíš být opatrnější, když víš, že jsem ve městě" ozval se znovu a po mně prošel mráz. Proč se nebráním? Jsem takový slaboch? ,, Ty jsi můžeš takhle dovolovat jen dokud más za zády toho kluka." Co tím myslel? Já se třásla, těžce dýchala, nezmohla na vůbec nic. Jsem srab. Jo, jsem... ale pohyb a zabije mně.

,,Co tím myslíš?" Sikla jsem, když kousek povolil. Vycítila jsem v něm taky slabost.

,,Kdyby jsi sama, jsi už dávno mrtvá" přitlačil mi krk a já piskla.

,,Proč jsi ublížil Vero?" Drali se ze mně slova.

,,Komu?" Uviděla jsem jak se mu zaleskli zuby, ten debil se usmíval, ale hrá ze sebe blbce.

,,Moji kámošc-ce" zapištěla jsem, protože mně už dusil.

,,Myslíš té, co taky neumí, že se za tmy nemá chodit ven? Která je jako...ty?

Otevřela jsem oči dokořán.

,,Jak jsi věděl, že je to moje kámoška" hltala jsem slova, měla jsem chuť ho oplivnout.

,,Co tu vykecávame? Přišel jsem ti zdělit jednu věc. Aby sis dávala pozor na sebe a na svých blízkých. Protože já jsem všude a jedného dne to s tebou nedopadne dobře.. ta pusa se mi moc líbila. Měla jsi ho vidět, bože jsi fakt špína." Paťo. Bratříček... ten zmrd mně pustil a najednou pohladil tvář. ,,Dávej si pozor na svou krásu, jedného dne ti jí někdo může sebrat." Utekl. Najednou už mně neškrtil, už tu nebyl, ale začala jsem se bát. Ať se už nevrací, nechť mně a hlavně mím přátelům dá pokoj. Koukla jsem se na zápěstí. Ve světle pouličních lamp jsem viděla hluboké fleky od jeho stisku. Tyran. Vůl. Pomoc, nezbavím se ho...

*

Došla jsem do svého bytu a vyložila tašku na stůl. Mlíko se vylilo, tovar se poškodil.. já se už nevrátim, nechybí mi smrt. Podle mně, kdyby mně ještě jednou uvidel, zabil by mně. A co řeknu Paťovi. Zabije ho. Nebo nedejbože naopak, já nevím, třesu se, mám strach. Nemohu dopustit další oběť. Co bylo divný, Mike mně napadl sám ale Vero napadla skupinka. Takže on mněl víc lidí. A asi mně špehujou, jak jinak ví, že Vero je naše kámoška? Musím s tím nějak skoncovat, ale jak? Když ani nevím, co ode mně chce...

*

,,Spala jsi vůbec?" Zeptala se mně Patriša, když jsem od ní opisovala úkol.

,,Ani sama nevím. Možná jsem se stratila v myšlenkách, neumím rozezna .sny od myšlenek, tak a teď víš pravdu" bouchla jsem o stůl a koukla na ní. Zírala na mně tiše a pak se ozvala.

,,Vypadáš, jakobys lapila osypky. Ty a nenalíčená, to je tvůj novej trend?" Zasmála se. Myslela jsi, že mám chuť žertovat. Jsem vyhrnula rukav a ukázala jí červené zápěstí a ona vypulila oči.

,,Co-co to?" Koukala na mně nevěděla kam dřív, zda na mně nebo na ruku.

,,50 shades of grey" mrkla jsem na ni.

,,Nežertuj, kdo tě takhle dojebal?" Zbytečná otázka. Jakoby mně neznala.

,,Jsem si skoro zlomila ruku, nic víc" mrkla jsem a dál psala poznámky.

,,To vypadá, jako otisk prstů" začla a já na ni koukla a už mlčela. Jeden jedinej pohled, ještěže rozumí.

*

,,Cos dělala včera?" Zeptala se Vero, když vedle mně seděla na chodbě.

,,Nic zvláštního. Šla jsem nakupovat a.." zatnula jsem si pěsti ,,koukala televizi, víš, bydlím jakoby sama. A nejsem ten typ na každodenní party." Snažila jsem se usmívat, ale Vero mně znala.

,,Proč se na mně tak falešně usmíváš? Nestojím o to, vyklop, co se děje. Zas Paťo?" Nechcela jsem to udělat, Vero za to nestála, ale někdy to sama dělala. Spadl mi úsměv.

,,Ne, ne Paťo. Vím..." koukla jsem na její zvědavou tvář ,,vím, kdo tě napadl. Vím, kdo ti udělal tu ránu na čele" vyhrnula jsem rukav a ukazala ji to, co jsem skrývala. Vero se koukla a pak na mně.

,,Kdo, já ho srovnám se zemí" řekla a její výraz neumím ani opsat. Byla v šoku.

,,Je to jeden kluk z výletu, co po mně jde. Asi mně chce zabít. Já-já se moc bojím, taky nejvíc o vás. Dostanu vás jen do problémů. Ublíží tobě, pak Paťovi něco vyvede... a nakonec mně zabije." Ukapla mi slza.

,,Paťo mi o něm říkal" zamyslela se.

,,Huh?" Zvedla jsem zrak.

,,Že by ho nejrači rozjebal. Že prý jste se líbaly nebo co, nevím, něco říkal."

,,Prosím tě, neodjeď ještě. Řekni mi co víš?" Zeptala jsem se jí.

,,Mám tady zůstat, abychom se bavili o Paťovi? To jsem ti dobrá jen na to?" Překvapila mně její reakce. O čem to znovu mluví. Jednou se něco zeptam...

,,N-ne, nemusíme o něm, jen... víš ublížila jsem mu."

,,Jo, já to vím. No nic, o Mika se třeba postarat. Udělal mi jizvu, ani ho řádně neznám, ale vím, že je to kkt." Vstala, zamávala a odešla na hodinu. Ublížil jí...fyzicky. Musím to říct Paťovi. Dnes ale nevím, zda se uvidíme. Žeprý šel k doktorce.

*

Vybrala jsem se tedy pěšky domů, autobusy jezdili moc komplikovaně, celé město vypadalo jako za světové války. Linky jezdili totálně jako u debilů. Budu doma rychleji takhle.

Když jsem už byla několik metrů od bytovky, uviděla jsem postavu, jak se opíra o schránky s hlavou skloněnou a rukami založenými na prsou.

,,Proboha, není ti zima? Prochladneš, kolik tady už čekáš. Co tě to napadlo trd" umlčel mně pusou, když jsem vybírala klíče. Skoro jsem je pustila, v tom okamžiku se mi zastavil svět kolem.

,,Mlč, přišel jsem pro tebe" otrhl se ode mně kousíček a hleděl mi do očí. Objal mně ze zadu a já se snažila otevřít, jenže jsem se smála, protože mně lechtil.

Zavedla jsem ho do bytu odhodila klíče, věci na zem, kabát jsme dali bokem. Otočila jsem se k němu a obmotala svoje paže kolem jeho krku a začala líbat. Naše rty splinuly, jazyky se byli vášnivě až jsem se chvěla. Hrabala jsem se mu ve vlasech konečky prstů a on rozcuchával moje vlásky. Rychlejší, lepší, něžnější pohyby... chytil mi pas a vedl mně do mého pokoje. Vím, kam to míří... chytila jsem se jeho lemu trička a chytila opatrně jeho bříška a posunula jsem ruce na jeho jemnou hruď. Přejížděla jsem po něm zatímco jsem jeho sladké rty hýčkala. Pak jsem mu ho rychle vysvlikla a přesunula na opasek. Nejdřív jsem mu ale přešla rukou po jeho chtíči přes kalhoty a on se rozpálil. Teď si ale vzal opasek, s kterým jsem se motala jak debil a neuměla ho rozepnout. Najebal se vzal mi ruce a přitlačil na postel. Lepší výkon, koukl na mně a přejel si jezykem po spodních rtech a pak se přisál, rychle dal dolů svetr a rozepínal mi kalhoty. Byla jsem nedočkavá, chtěla jsem ho tak moc cítit. Svlíkl mně ale už cestou mi přejel po kalhotkách rukou a já sikla.

Sundal mi i ty a mačkal mi prsa pak mi líbnul krk, jenže v tom se něco stalo. Už jsem cítila, že mu došli všechna slůvka a naše tělá splynou znovu, vždyť je mi drogou, ta euforie byla doslova hmatatelná.

,,Co to je?" Ozval se a koukl na mou ruku.

,,Huh?" Otevřela jsem oči. Jeho upřený pohled na mou ruku... Sakra...