just friends

Vero pohled

Ti dva zas meškali na hodiny... měli jsme v labaku s naší účou když v tam doběhl Paťo. Celá třída se na něho koukla, protože vtrhl opravdu nečekaně.

,,Omlouvám se, zmeškal jsem spoj" určo zalhal. Já věděla co je v tom.

,,V pořádku Patriku" úča ukázala na jeho místo vedle mně, aby si sedl a on tak učinil. Koukla jsem se na něho a hrála jsem se s perem.

,,Byl jsi u ní?" Zeptala jsem se ho a on se dělal, že si vybíra věci z tašky. ,,Slyšíš?" Drgla jsem do něho. Ignoroval. Já vím, že jo. Nekoukl na mně, sledoval tabuli.

,,Jo" sikl po chvíli a já se na něho překvapeně koukla i když jsem nebyla překvapená.

,,Coo?" řekla jsem hlasně a každý se na mně koukl. ,,Pardon" omluvila jsem se. ,,Víš co by bylo kdyby se to dozvěděla tvoje holka?" Šeptala jsem aby nikdo neslyšel.

,,Nepodvádím ji. Ségru si obejmu kdy chci. Pohladím ji kdy chci a řeknu jí, že ji mám rád KDY CHCI" řekl a zalistoval v sešitu.

,,Klídek brácho" dala jsem rukami najevo že ruce pryč. Ať se kus sklidní.

,,Smeškali jsme bus" zasmál se ku a hleděl do sešitu. ,,Tá malá nešika spadla a ocákala si blátem bíle boty. Vole dnes je to ale den. A jeden vodič začal troubit a nadávat nám, že jsme spratci a přitom jsme jen utíkali na bus. Kterej nám, samozřejmně utekl" promnul si tvář a nepřestával se usmívat.

,,Máš trojku z testu" nahodila jsem jinou tému.

,,Neva. Díkes" ukázal mi zoubky. Jo měl ten hezkej holliwoodskej úsměv. Vlastně se moc Lei nedivím, že se do ného zamilovala. Mně se Patrik taky někdy líbil... není fakt ošklyvej. Ten dvojník Bíbra i ve čtvťáku.

,,Teď to už řekneš kvůli tomu, že máš matury za sebou ale když jsi je neměl tak jsi nadával už i dvojky" zasmála jsem se tiše.

,,Tiško, tiško, nebo nás napomene." Ukázal prstem.

,,Za trest tě max vezme do kabinetu na čaj. Nemáš se čeho bát" mrkla jsem a usmála na něj když se už konečne i podíval na mně.

,,Pudeš se mnou? Sám se bojim.." nahodil psí očička.

,,Děláš si prdel?" Psala jsem poznámyk co diktovala. ,, Vždyť jsi u ní jako doma."

,,Jsem jako doma u ného jiného né u ni" mrkl a já nechápala koho teď myslí. Úča se ale moc koukala radši jsem mlčela..

*

,,Ehm Veroniko" doběhla za náma úča, když jsem s ní šel na druhou hodinu. ,,Chtěla bych vás požádat o menší pomoc. Patriku vy by ste taky mohli dojít" koukla na něho a Paťo nahodil  pŕíliš zvláštný fejs. Až se mi chtělo zasmát z toho. Nemohla jsem, co by řekla, ale to byla CELÁ ona. Furt něco chtěla, jsem byla zvědavá, jaká zbytečnost je to teď... ,,Potřebovala bych pomoct s paíry, zda si nechcete kus spříjemnit odpoledne se mnou?" Usmála se jakoby chtěla nalait zábavičku. Já zůstala s kamenním výrazem v tváři. Chtéla jsem říct NE, hlasité N-E, když v tom Paťo: ,,Bereme."

,,Fajn, můžete zavolat i vaši hnědovlasou kámošku." Mrkla na Patrika a já na ného koukla co to má znamenat.

,,Ona má rande" řekl.

,,Aha, nevadí..." Pokývla hlavou.

,,Stihl jsi?" Ozvala se za našimi zády Lea. My o vlku a vlk.. ,,Ach dobrý den, pani profesorko, jak se dneska cítite?" Řekla, když si jí všimla.

,,Právě o vás jsme mluvili, jak vidím máte moc špinavé boty, jestli chcete můžete do kabinetu, mám tam nějaké přípravky na vyčištění" já koukla. Tá úča si jí nějak oblíbila nebo co. Co to vole..?

,,Ráda bych, i s nimi můžu?"

,,Jasně" přivolila jí a dala klíčky. Mně. ,,Klíče máte na starosti vy, Veroniko" koukala na mně a usmívala. Jak vidím víc věřila mně... Jsme se pobrali do jejího kabinetu.

*

,,Páni" řekla Lea, když vešla přes dveře. Tvářila se jakobychom byli na obhlídce nějakého vzácného zámku.

,,Co tolik hékáš, už jsi tady byla" řekl Paťo nezaujatě a dotýkal se různých věcí, co viděl.

,,Jsi hnusný.." řekla Lea a usmála ,,Já přece vím, ale... stejně jsme sami. A sami jsme tady ještě nebyli."

,,Můžem ji vykrást" zasmál se Paťo.

,,Hele, lidi klídek, klíče mám na starosti já, když se něco stane, já budu za tu nejhorší.." klidnila jsem oba. Ti dva se na mně zahlédli, stichli a Lea drgla do něho a zasmála.

,,Říkáš, že... Paťo jdem na to, vykrást" zasalutovala a rozběhla se ke stolu ,,kdyby tady neměla zbytečnosti, tak bych si s sebou i něco sebrala."

,,Uděláš to, u mně jsi skončila" řekla jsem a zvedla obočí.

,,Nedělej, že tě to tu nezajíma" založil si ruce do kaps Paťo a postavil ke mně ,,koukni jakou má dětskou radost."

,,Vidím, je příliš nadšená. Hlavně, že boty má jakoby se koupala s prasatami" chtělo se mi smát.

,, Co ty víš, možná se koupala" usmál se a oba dva jsme se zasmály.

,, Co?" Koukla na nás nechápavě.

*

Poobědě jsme tedy já s Paťom došli do jejího kabinetu. tyvole jsme tu dost často.. dvakrát za den. Ona nás tam uź čekala s hordou papírů.

,,Doufám, že mi budete nápomocní. Bude mi třeba přefocovat. Nic náročního, jen jako vidíte, od papírů se pohnout neumím."

,,Jistě" řekl Paťo a já kus ztěžka přikývla.

Tak jsme tam kysli u ní, jak to nazívám. Vyprávěla nám storky jak šla do kopce pěšky a jak si ušpinila svoje body. napadlo jí to asi protože dnes s tím pomáhala Lei.

 ,,Voní vám to tu furt" řekla jsem trápnost ale se mi chtělo zasmát nad vlastními úvahami.

,,Děkuju, dám si záležet."

,,To proto pijete furt čaje?" Další moje otázka, koukala jsem se rači ven oknem ale koutkem oka jsem viděla, jak se Paťovi chce smát a skeřil se.

,,Ne," odmlčala se, snad to nesebrala jako urážku. ,,Čaje jsou chutné, zdravé a osvěžující." Vysvětlovala.

,,Ale obsahujou moc barviv a jsou chlorované. Nejsou moc zdravé" musela jsem do ní rejpat. Si myslím, že se vzdala, protože už se ani neozvala. Paťo samozřejmné na nás hleděl co nám je, ale úča věděla, že jen srandičky. Tedy doufám.

,,Nemluvte už tolik, tady máte tohle přefoťte" podala mi tři papíry...