Prohozený (drarry) [DOKONČENO]

11.

S Hermionou jsem se rozloučil, vzal si svoje věci a mířil do komnaty. Na večeři se mi nechtělo, budu tam na něj čekat a aspoň si ještě promyslím co mu řeknu.

Prošel jsem hrad. U obrazu starého mnicha jsem řekl heslo a vstoupil. "Tak tady jsi, už na tebe čekám." celý jsem zamrzl v pohybu. To snad ne, on tu na mě čekal, jak dlouho? "Em... jdu si lehnout." vzdávám to, nic mu neřeknu, všechna odvaha se vypařila hned co na mě promluvil. Snažil jsem se v klidu okolo něj projít do ložnice. Jenže když jsem byl u něj tak mě čapl za rukáv a odtáhl mě ke gauči.

"Tak na to zapomeň, chci si tebou promluvit a celý den se mi vyhýbáš... vůbec jsem tě neměl šanci zachytit." řekl dost podrážděně. Já si Teda sedl a odložil tašku na zem. "Em.... dobře Teda, o čem chceš mluvit." řekl jsem a hrál si přitom s prsty na klíně. "Jako bys to nevěděl... chci vědět proč si to udělal.... proč si mě políbil?" štěkl na mě a já se ošil. "Nevím." řekl jsem tiše a podíval se mu do očí. "Jak jako nevíš." řekl trochu zmateně. "Nevím, prostě se to stalo.... můžeme to přestat řešit, vždyť se nic nestalo." snažil jsem se tento rozhovor utnout a pomalu se začal zvedat. "Nic se nestalo? Kdyby se nic nestalo, tak se mi nevyhýbáš a hned co by se to stalo tak by ses omluvil nebo to nějak zakecal, ale ty ne, ty se sbalíš do jiné místnosti, zamkneš mě, pak se mi vyhýbáš a teď mi říkáš, že se nic nestalo? Fakt tě nechápu Harry.... tvoje logika jde za moje hranice." a frustrovaně si vjel do vlasů. Ztěžka jsem se zase posadil a nevěděl co na to říct. Už vím, že se mi líbí, a že ho mám asi i rád jakože rád, ale to mu přece nemůžu říct. Nelíbilo se mu to přece takže.... ne počkat neřekl, že se mu to nelíbilo, je jen zmatený. "Ehm.... no a vadilo ti to hodně? Já.... chtěl jsem ti pomoct, když jsi měl tu noční můru." řekl jsem potichu na upíral jsem na něj zrak. "Nevadilo mi, že jsi mě políbil, vadilo mi že jsi zdrh...nul." zarazil jsem a celý zrudl. Trochu jsem se pousmál "A vadilo by, kdybych to zopakoval?" zeptal jsem se laškovně a už jsem byl jen na pár centimetrů od jeho obličeje. Sledoval jsem jeho bouřkové oči a taky mírně zrudl. Trhaně se nadechl a než stačil něco namítnout tak jsem se mu už tiskl na ty jeho měkké polštářky a ruce mu položil na boky.

V mém těle jakoby vybouchlo hejno motýlů a projela mnou neznámá síla. Draco nejdříve ztuhle seděl, ale podvolil se a polibek prohloubil. Dal mi ruce za krk a přitáhnul si mě ještě blíž. Oba jsme opakovali pohyby rtů a já se poprosil o vstup. Draco na chvíli zaváhal a nakonec povolil a seběhla se jazyková válka, kterou nakonec vyhrál. Aniž by jsme si to oba uvědomili mi seděl na klíně s nohama obmotanýma okolo mě. Polibek byl vážně dlouhý a vášnivý, oba jsme se museli oddělit a nabrat vzduch do plic.

Odtáhli jsme se od sebe a já ho vzápětí objal a obličej mu zabořil do hrudi. Obětí mi opětoval a pohladil mě po vlasech. U Merlina já ho políbil znovu... a on spolupracoval. Na tváři se mi rozlil blažený úsměv. Odtáhli jsme se od sebe a podívali se do očí. Náhlé jsem znervózněl a zrudl víc než kdy Ron. "Promiň." vybrblal jsem, sklopil zrak a snažil se ho dostat z mého klína. On mě vzal za bradu a přinutil mě o oční kontakt a mile se usmál. "Taky se mi to líbilo." řekl dal mi ještě rychlou pusu, zvedl se a odešel do ložnice. Ani jsem se nehnul a jen jsem slyšel jak teče voda, šel se osprchovat. V ten moment jsem zase zrudl a vzpomněl si na jeho nahé tělo. Do rozkroku se mi nahrnula krev a já se snažil přijít na jiný myšlenky. Do koupelny jsem jít nemohl, tam byl Draco a kdybych zmizel na jiný záchody, mohl by si myslet, že od něj zase utíkám a tady ani v ložnici se mi to dělat nechtělo. Zvedl jsem se a rozhodl na to vůbec nemyslet. V rozkroku mě mírně bolelo a já se vydal do ložnice, po slepu jsem ze sebe shodil oblečení a zalezl pod peřinu. Za tu chvíli jsem se už uklidnil. Draco otevřel dveře a už v boxerkách přešel k druhé půlce postele, kouzlem zhasl a zezadu se ke mě přitulil. Ruku mi dal okolo pasu a obličej mi zaryl do zad. Zase jsem celý zrudl a moje předešlá snaha nebýt nadržený přišla vniveč. Jen jsem si dal ruku na tu jeho "Dobrou." řekli jsme si a oddali se spánku, mě to šlo sice hůř, ale odolal jsem touze se sebe dotknout nebo hůř zatáhnout do toho ještě Draca.

822 slov