Prohozený (drarry) [DOKONČENO]

30.

Jsme u banky a cítím silnou nervozitu. Draco se vydává za Bellatrix a se Snapem jdeme po jeho boku dovnitř. Já jsem pod neviditelným pláštěm a jdeme přímo ke skřetovi co Snapovi dlužil "Chci si zkontrolovat trezor." vyštěkl Draco na skřeta. Ten jen zvedl hlavu, změřil si ho pohledem a kývl na Snapa. "Jistěže, můžete mi ještě podat vaší hůlku." natáhl svojí ruku s dlouhými drápy a popadl hůlku, ví že to je domluvený, ale stejně musí dělat prohlídku, jinak by to nemuselo vyjít. Skřet došel a za nějakým specialistou, který skutečně potvrdil vlastníka. Šli jsme dovnitř, ale Snape se rozhodl počkat venku, prý mu nesvědčí způsob dopravy v podzemí. Nedivím se mu, ale nechávat nás tu nemusel. Jeli jsme a vše vypadalo v pořádku, když se vozík najednou v půlce zastavil. Nikdo nevěděl co se děje. V moment kdy skřet chtěl něco říct jsme padali z vozíku. Nedokázal jsem se soustředit a už jsem viděl jak se na tom šutru rozmáznu. Jenže jsem zůstal levitovat pár centimetrů nad zemí, Draco náš pád naštěstí stihl zastavit.

"Co to bylo- bhahaa." zeptal jsem se, ale v moment když jsem pohlédl na Draca jsem vybuchl smíchy, měl zase svou podobu a v těch šatech vypadal nehorázně komicky. "Moc vtipný ha ha ha." pronesl sarkasticky a pouhou myšlenkou si oblečení změnil na tepláky a mikinu. "To bylo pane Pottere opatření na podvod, máte štěstí, že jste ještě naživu... a štěstí vám taky přeje i teď, od trezoru Lestrangeových jsme kousek."

Po chvíli jsme slyšeli zvířecí řev. Ztuhla mi krev v žilách "Neříkejte mi, že-"
"Ano, poklad Lestrangeových hlídá drak." řekl skřet naprosto v klidu a pokračoval v cestě. Já jen doufám, že tu ten Viteál je, máme ho v plánu zničit rovnou tady, Nebelivírův meč mám v kapse, která je zvětšená a má neomezený prostor.

Přes draka jsme se dostali jednoduše díky takovým udělátkům co mu dráždí sluch. Stáli jsme před trezorem a skřet nám otevřel, uvnitř bylo mnoho zlata. Rozhlížel jsem se okolo a vzal pár věcí do ruky, ty se ale po mém dotyku začali množit. Chtěl jsem to kouzlem zablokovat, ale nefungovalo to "Je to tu chráněno proti kouzly a pokud se dotknete něčeho v místnosti začne se to množit." vysmál se nám skřet. S Dracem jsme se za chvíli začali brodit v hromadě zlata... a najednou jsem to zahlédl, byl to pohár s jezevcem, určitě je to ono, relikvie Mrzimoru. Chtěl jsem jít pro něj ale nedosáhl jsem tam, vytáhl jsem z kapsy meč, ale klopýtl jsem a zachycený pohár vylétl na druhou stranu trezoru směrem ke dveřím "Draco, chyť-" nestihl jsem doříct a pohár držel skřet "Pokud ho chcete, můžeme ho vyměnit." řekl lstivě skřet "Za co." řekl podrážděně Draco a spolu se mnou se začal brodit tím zlatem zpět k východu. "Za ten meč co držíš v ruce." ušklíbl se vítězně. "Harry opovaž se mu ho dát, potom nemáme čím ten Vit-" nenechal jsem ho doříct a už jsem házel meč ke skřetovi, skutečně mi dal Viteáli, ale hned po té s úšklebkem zmizel.

"Ty jsi debil, jak ho teď zničíme."
"Draco teď to neřeš a raději pojď odsud." řekl jsem, vyšel jsem a hned se musel skrčit, ten zasraný skřet nás nahlásil a teď se nemáme jak se odsud dostat "Co teď?" pomyslel jsem si a schoval se za nejbližší sloup jak po nás metali kletbu za kletbou "Mám nápad, ale je to šílený." řekl Draco a než jsem stačil zareagovat už se rozbíhal k drakovi. "Harry skoč! DĚLEJ!" už jsem nečekal ani minutu a seděl jsem za Dracem na drakovi. "Jsi blázen, to nemůže vyjít!" Draco však neotálel a vyprovokoval teď už volného draka k pohybu. Ohněm zničil a zabil vše živé a ani skřet s mečem nestihl utéct, ale meč jsem už nikde neviděl. Drak zničil několik pater až jsme se dostali do hlavní budovy. Všiml jsem si vykuleného Snapa, který zřejmě neví co momentálně děláme, můžu z toho vyčíst 'Ti pitomci zdrhají na drakovi, horší to být nemůže' po chvíli co na draka začali znovu útočit jsem ho tentokrát vyprovokoval k pohybu já a probořil si cestu až ven kde určitě po dlouhé době svobodně letěl. Po delším letu jsme se draka pustili do vody poblíž pevniny. Po doplutí na pláž jsme se vysušili kouzlem a Draco nás přemístil zpět k chatce. Celou dobu jsme ani jeden nepromluvili a Draco vypadal dost naštvaně.

732 slov