Prohozený (drarry) [DOKONČENO]

33.

Slyšel jsem ránu, někdo se přemístil. Opatrně jsem vykoukl z okna.... a spadl mi kámen ze srdce, Snape se vrátil a vypadá to že i celý. "Draco, vylez už z té postele.... Snape se vrátil... a je živí." pro sebe jsem se zasmál a posadil se ke stolu. Draco se ospale přišoural ke mě a čekali jsme, zda se Snape uráčí vejít dovnitř. Konečně klaply dveře a černě zahalená postava se ztěžka posadila ke stolu. "Tak vás tu vítáme... co se stalo, že jste byl pryč skoro měsíc?" otázal jsem se ustaraně a zkřížil paže na hrudi. Snape na mě trochu zaraženě pohlédl, sjel mě pohledem a to samý udělal s Dracem co téměř nenápadně kývl hlavou s mírně pobaveným výrazem. "Vy jste Pottere, snad o mě?... měl strach?" trošku mu zaškubali koutky pobavením "Ehh.... no.... totiž...... eh.... když vy jste se dlouho nevracel!" zamračil jsem se a chtěl si nafackovat za tu zřejmě zbytečnou starost "Dokonce se přede mnou zavřel v ložnici a dlouho mě nechtěl pustit dovnitř, ani mi neodpovídal na myšlenky, hrůza to byla s ním." uchechtl se Draco "To že jsem se tam zavřel nebyl jen důvod vaší nepřítomnosti ani to nebyl hlavní důvod, ten důvod si by spíše ty Draco a jak to bude až mě za-" zarazil jsem se, nechci mu to připomínat, že budu muset zemřít, teď mu to udělat nemůžu, akorát by se zbytečně stresoval. Výrazně jsem zbledl a pohlédl Snapovi do temných očí, mám dojem, že ví co jsem chtěl říct, Draco na nás jen nechápavě hleděl "To je jedno..... em..... mno Snape našel jste teda způsob jak se dostat do Bradavic nebo nějaký další Viteál." odbočil jsem od tématu na to co je teď pro nás důležitější.

"Ano našel jsem obojí. Další Viteál se shodou okolností nachází v Bradavicích.... a do těch vás dostanu díky Mnoholičného lektvaru, půjdete za Zmijozelské studenty, už jsem dva vybral, momentálně jsou omráčení v té skryté místnosti v Křiklanově kabinetu. Tady máte jejich hábity, vyrazíme za půl hodiny." vytáhl dva mini balíčky oblečení co následně zvětšil, moba měli štítky se jmény. "Dobře Severusi, ale co ten Viteál, víš kde je nebo jak vypadá.... protože ti asi nemusím připomínat jak velké Bradavice jsou a Mnoholičný lektvar taky netrvá věčně." pronesl Draco na Snapa "Nevím jak vypadá ani kde je, vím jen to, že to má co dočinění s Šedou dámou." zírám tupě na Snapa jako by mluvil Španělsky "Kdo je Šedá dáma?" optal jsem se hloupě "U Salazara, Harry... Šedá dáma je Helena z Havraspáru, duch havraspárské koleje a dcera zakladatelky Roweny z Havraspáru....... páni to je snad nejvíckrát co jsem kdy řekl Havraspár." uchechtl se nakonec Draco jeho vysvětlení. No jo někdy bych taky na těch hodinách Binnse mohl dávat pozor, než je celý prospat, ale kdo by dokázal poslouchat jeho výklad, snad jenom Miona, ta by podle mě za to měla dostat vyznamenání 'Nejlepší a nejpilnější žák roku ' a to snad každý rok.

Zatím než se přemístíme do Bradavic jsme šli ještě do ložnice pro nějaké věci. Draco je už zase ve Zmijozelském habitu a jde vidět, že mu je o minimálně dvě čísla větší. "Ty Harry, co to bylo za důvody, když ses sem zavřel?" zeptal se mě a skládal si pár potřebných věcí do menšího batohu. "T-o je přece jedno, ne?" snažím se tomu vyhnout, ale Draco se asi jen tak nevzdá, pomalu si oblékám hábit "No to teda není, celý den jsi mě sem nechtěl pustit a ani promluvit. Po tom co jsi za mnou přišel, jsem to nechal být jelikož jsem se bál aby jsi se znovu někam nezavřel, ale teď už to musím vědět, chci ti pomoct a když se budeš uzavírat do sebe, nepomůže ti to. Já to znám, žádný skutečný kamarády jsem nikdy dřív neměl, nemohl jsem se nikomu svěřit ani rodině a vše jsem dusil v sobě a když už pohár přetekl vylíval jsem si to na ostatních.... a většinou si to byl ty." pronesl sklesle a posadil se na postel. Šel jsem k němu a propletl jsem si s ním prsty "Já vím Draco, ale tohle ti ještě říct nemůžu, nechci aby jsi se zbytečně trápil... stačí když se s tím trápím já, chci aby jsi byl šťastný a to že mě teď něco trápí neřeš, tím zase momentálně uděláš šťastného mě, taky když jsme pořád spolu jsem moc šťastný a víc když udělám tohle." nahnul jsem se k němu a jemně ho políbil na rty, polibek prohloubil, pustil mi ruku a zapletl ji do vlasů, za které mírně tahal. Zasténal jsem mu do pootevřených úst a povalil ho na postel, jednu ruku mu dal pod košili a hladil ho po těle kam jsem jen dosáhl. Najednou se prudce otevřeli dveře "Už jste měli být dávno ven-" rozkřičel se příchozí Snape a zarazil se v půli věty jen co nás spatřil "Eh... m-i u-už jd-eme, v-iď Drac-o." vykoktal jsem celý rudý, Draco taky rudý jen mírně odkýval a stáhl si košili aby zakryl odhalenou kůži.

838 slov