Dostali jsme se před obraz mnicha. Řekl jsem heslo "Bohužel pánové, heslo bylo změněno." řekl mnich a obrátil se na nějakou bichli, ze který si četl. "Vážně musíme celým hradem za Brumbálem." povzdechl si Draco a otáčel se pryč. "Počkej, proč neposlat jenom Patrona." vytáhl jsem hůlku a chtěl říct příslušné kouzlo. Chytl mě za zápěstí "Můžu to zkusit já?" usmál jsem se na něj a pokynul. Vytáhl hůlku a pronesl kouzlo... nic se však nestalo. Jeho obličej se stáhl do zklamané grimasy "Jak to, že se mi to nepovedlo?"
"Nevadí, zkus to znovu a nech se tou vzpomínkou plně pohltit, navíc to ještě nemáš vypilovaný, konec konců se ti to zatím povedlo jednou... a vem si některým lidem se to nepovedlo nikdy." dodal jsem rychle, jelikož se nepříjemně zakabonil. Nadechl se, zavřel oči a soustředěným výrazem po chvíli vyslovil kouzlo. Povedlo se, opět tu byla fretka, která už běžela za Brumbálem. Po nějaké chvíli k nám přiletěl Brumbálův Patron fénix, přivítal nás a pověděl nám heslo.
Konečně jsme se dostali dovnitř. Oba jsme dost unavení tak jsme svlékli ze sebe to nejnutnější a zalehli. Byl to krapet jiný, když zase ležíme spolu v jedné posteli. Od začátku vánočních prázdnin jsme každý měl vlastní postel, gauč, křeslo a někdy dokonce i podlahu. Koukali jsme se na sebe, nakonec jsem to nevydržel a přitulil se k němu. Objal mě okolo pasu a vydali jsme se do říše snů s nezřetelným dobrou.
Ráno jsem vstal dost brzo. Bylo teprve čtvrt na šest. Rozhodl jsem se, že si ještě dám sprchu. Došel jsem do koupelny a po delší době se prohlédl. Hmm.... Draco je skutečně kus. Obdivoval jsem jeho tělo ještě zahalené látkou. Svlékl jsem se a vklouzl do sprchy, ze které se vyklubala bublinková koupel. Uvelebil jsem se a relaxoval. Po chvíli jsem znovu usnul.
Hnm... něco mě příjemně hladilo po mokrých vlasech. Přilnul jsem k tomu a skoro zavrněl. Otevřel jsem oči a naskytl se mi pohled na spokojeně usmívajícího se Draca se zabořenou rukou v mých vlasech "~Dobré ráno, princezno.... jak pak se nám spinkalo~?" zeptal se laškovně. Zrudl jsem a zjistil, že všechny bublinky už vyprchali. Zakryl jsem si svoje mužství. Zasmál se "Vážně přede mnou schováváš mé vlastní tělo?" zeptal se pobaveně. Neochotně jsem to nechal tedy být "Co t-tu děláš?" usmál se ještě víc a krátce mě políbil "Můžu se k tobě přidat?" zeptal se, ale než jsem stačil odpovědět už lezl do vany. Sedl si za mě a objal mě okolo pasu. Celý jsem se napnul a zrudl ještě víc "C-co dě-děláš... vždyť ta voda je úplně studená." vrtěl jsem se, on jen popadl hůlku a vodu ohřál. Otočil mi hlavu svým směrem a dravě mě začal líbat. Chvíli jsem se zdráhal, ale nakonec jsem se poddal. Z mých rtů se přesunul na krk "Nahh~" sakra, co to ze mě vyšlo "Ale, že by se to tady někomu líbilo~" zavrněl mi do ucha, které následně zkousnul "Mha~" do háje proč takhle reaguju? Přitisknul se ke mě blíž a já zezadu narazil na něco tvrdého. To snad nemyslí vážně? "Ty to hnn~ ch-chceš dělat t-teď?" zeptal jsem se, když mi promnul bradavku "Mhm... chci, vím co jsem říkal ve vlaku, ale chci to s tebou... už jsem to chtěl předtím než jsem zjistil, že mě máš rád, než jsem zjistil co se v knize psalo, zamiloval jsem se do tebe a musím říct, že ještě dřív než jsme měli prohozená těla ses mi líbil, jen jsem se bál to přiznat~" zavrněl mi opět do ucha "Nhh~..... tak-ky to chci, ale ne tady..... mnhh.... pojď jinam." Draco neotálel vzal mě do náruče a odnesl mě do postele. S jeho rty se přisál k jedné z bradavek a druhou mnul mezi prsty "Nhaa~" cítil jsem se úžasně a to teprve začal.
640 slov
ČTEŠ
Prohozený (drarry) [DOKONČENO]
FanfictionHarry Potter a Draco Malfoy si špatně řečenými kouzly prohodí těla. -Při jaké příležitosti se jim to stane? -Jak se s tím vyrovnají? -Budou takto napořád nebo se prohodí zpět? -Stane se mezi nimi něco víc než jen prohození těl? -Jak se daná situace...