Crush

Stres

Po jídle to Dave uklidil, a já se šel připravit věci do práce. Je sice sobota, ale i tak musím se připravit důležité věci. 

Aspoň budu zítra stíhat a nebudu na to myslet. Jenomže vždy začnu stresovat, jestli mi něco nechybí či jiného.

Klasika, a potom lítám po celým domě, kde to je a tak.

Nakonec mě musí uklidnit Dave, abych se uklidnil, jinak mě vyhodí ven a nebo polije studenou vodou, abych vypustil páru. 

Jako těch způsobů je více, jak mě uklidnit, ale chápeme, ne?

No to je jedno.

Začnu lítat po domě sem a tam a hledám si vše potřebné. Přesněji od obyváku do pokoje. 

,,Techno, neviděl jsi prosím tě mojí mikinu?" zavolám na něho a přehrabuji obyvák.

,,Myslíš tu, co je merch od Ereta?!" zavolá na mě. 

Zrudnu.. 

,,JO! A NEŘÍKEJMI, ŽE STREAMUJEŠ!" zařvu na něho, aby mě slyšel. 

,,A co když jo!?"

,,Tak jsi bez večeře! A kuchyň vyhodím do povětří!" 

,,Fajn! Máš ji u sebe v pokoji na židli!" zavolá, ale už mi neodpoví na to, že streamuje nebo ne. 

,,A tam se vzala, jak!?" 

,,Nejsem vševěd! Ale ani ne debil, abych zapomněl, kam si dáváš často své věci!" 

,,Haha!" 

No to je trapas. Fakt, že jo. Doufám, že opravdu nestreamuje, jinak to bude celý internet a já se budu stydět už před jeho přáteli. 

Naštěstí, že nejdeme vidět. Jinak bych se už styděl vylézt ven, protože stále možnost se ztrapnit. Doufám, že pondělí už bude klidnější. 

Doufám vtom. Opravdu.

Rozejdu se do pokoje, kde vážně najdu merch od Ereta. Hned jsem si ji oblékl. Ten moment se uklidním.

Vždy jsem měl pocit, jako kdyby mě objímal. Cítil jsem se vždy, tak v bezpečí. Ale co si budeme. Jen si to namlouvám. 

Bože, moje závislost na něho je dost silná. Musím se nějak vzpamatovat. 

Ale jak? Když jsem do něho blázen. Jak vlhká třináctka nad svým idolem. Jen s tím rozdílem, že my jsme od sebe 8 měsíců. 

Skoro rok, ale i tak jsem mu propadl úplně a zamiloval do něho. A to jen díky streamum. Jsem asi pěkně vadný, když se tohle stalo. 

No.. radši už nebudu nad tím přemýšlet, protože musím se nějak posunout v přípravě do práce. I když mám mít ještě den volna, než tam půjdu. Takže ještě musím na nákup. A nebo bych to mohl dát Technovi za úkol, ať jde nakoupit.

Jo, to bych mohl. A jsem dost zvědavý na to pondělí, co vše mě čeká. 

Přemýšlel jsem, že bych mohl ještě na nějakou školu, kterou bych udělal. Na 4 roky, přece jen do 26 let můžu studovat, ale kdybych chtěl s maturitou, tak mi to nejspíš nevyjde.

Co kdybych si udělal nějaký učňák? Jako něco mezi práci? No to jedno. 

Rozejdu se z pokoje do obyváku, kde jsem nechal batoh s věcmi. Jelikož tam budu celý den, tak ať mám něco sebou. 

,,Už jsi tu. To se mi docela hodí. Šel bys prosím tě nakoupit? Nestíhám." když si ho všimnu, jak si dělá pití.

,,Dobře, půjdu nakoupit. A krom toho.. ty se klidni. Nic se nestane." odpoví mi, když se napije.

Já si přehodím batoh přes rameno a kouknu na něho. 

Povzdechnu si. 

,,Pokusím se, ale nic neslibuji." 

,,Lepší než nic. Tak já jdu se převléknout a pojedu na nákup."

,,Dobře, tak zatím. Já se jdu nachystat." zamávám na něho. 

Mávne na mě zpět. A rozejde se do své ložnice, kde se převlékne a následně jede na nákup. 

Já se svalím na postel, když shodím z ramene batoh. 

Obejmu polštář a přemýšlím. Už zas.

Zbavím se někdy těch myšlenek? Asi ne. No uvidím. 

Co by kdyby, vážně jevil o mě zájem. Vezmu mobil, najedu na wattpad a začnu hledat na něho fanfikce. 

Nakonec jsem našel ship na něho a na Y/n. Což beru, aspoň se můžu cítit, že jsem to já a ne nikdo jiný, ale chápeme, jak to myslím, ne?

(Ti kteří neví, co je y/n, tak je to your name - tvoje jméno. Ale myslím, že to každý zná, protože je to plný tiktok a i wattpad, když víte kde hledat)

Rozkliknu to a začnu si číst začátek. Prvně vysvětlení o co jde a potom další kapitola to začala. 

Docela jsem se do toho zabral, že jsem si neuvědomil, že už mám dočteno. Ňuuuuuuuu! 

Radši to odložím a jdu si nachystat zbytek věcí. 

Ale nebudu lhát, zas jsem propadal do stresu. Začnu zas hledat věci a dávat je do batohu.

Bože, já se nepoučím. 

Běžím do obyváku a hledám jednu určitou věc, ale teď mi úplně vypadlo, co. K sakru!

Techno pohled

Jel jsem nakoupit, jak mě požádal.

Jestli ten idiot, začal zas panikařit a je ve stresu, tak ho vykoupu ve studené vodě. I když.. na to, že jsem řekl na streamu, kde má mikinu, tak docela okey. 

Dokud to tedy nezjistí. 

Což dávám tomu čas do příštího týdne, kdy to nejspíš zjistí, že jsem se právě rozhodl končit a on to na mě zavolal.

Takže moje kuchyň poletí do vzduchu, což doufám, že ne. 

Po třech hodinách jedu dom i s nákupem. Takže doufám, že ten barák stojí na nohou. 

Když dojedu dom, tak slyším jen ticho, ale když jsem se přiblížil, slyšel jsem jak kleje a hledá určitou věc.

To je pako, já ho prohodím oknem. No co už. Jde se ho klidnit.

Sundám si boty a jdu do kuchyně a málem se s ním srazím. 

,,K sakru! Dávej pozor, Mikey! Co zas sháníš?" 

,,Ou, promiň Dave. A hledám můj skicák. V pokoji jsem ho nemohl najít." podrbe se.

Povzdechnu si. 

,,Pojď mi pomoc vybalit nákup a pomůžu ti to najít. A dost už stresu, brácha. Máš ještě zítřek na přípravu. Tak klid."

On jen svěsí hlavu a uvolní ramena, že není už tak napnutý. Povzdechne si. 

,,Dobře. Tak ukaž, vezmu to." vezme mi to a odnese do kuchyně a já jdu zpět k autu, pro zbytek nákupu.

Donesu zpět, uklidíme to. Najdeme jeho skicák a nakonec jsem udělal večeři.

Další den je katastrofou. 

(omlouvám se, že vydávám tak pozdě. Měla jsem trochu spisovatelský blok, než se mi to povedlo nějak rozepsat. Ještě se omlouvám, že kapitola je tak krátká, ale na další díl, už je vymyšleno malé drama.)