Crush

Výlet - část první

Pohled třetí osoby

Mike a Eret se usmířili a pár minut si povídali, než Eret vstal. 

,,Budu muset jít už si lehnout. Je pozdě." poví mu a jemně se usmívá.

Budeme ignorovat fakt, že jsou celou dobu po tmě a nevidí si ani na tu špičku nosu. Ale- koho to zajímá, že ano.

,,Dobře." odpoví mu Mike a sleduje ho, jak se postaví. Přesněji vidí totální nic, ale nechme je žít.

,,Dobrou noc, Mike." poví s úsměvem, který sice neviděl, ale jde to slyšet z jeho hlasu jak se usmívá.

,,Dobrou noc, Erete." odpoví mu a zalehne.

Poslední co slyší je, jak se zavřou dveře a kroky postupně utichnou.

Mike se mohl zbláznit štěstím, že Eret to dokázal zachránit jejich přátelství a možná později i něco více. Dal mu najevo, že může být něco mezi nimi. Láska? 

To zjistíme časem.

Pohled Michael

V noci jsem usnul a kolem deváté hodiny ranní mě vzbudil bratr. Že už vymysleli plán co dnes budou dělat a jelikož je víkend, tak jsem si řekl proč ne. Ale prvně oběd, žádný fastfoody. To se budou divit, co jim uvařím. 

Hehe.. tohle si užiju. 

Vstanu a jdu udělat rychlou hygienu, abych to stihl uvařit. Převleču se do volné mikiny, vzal tepláky na sebe. Samozřejmě, že mám na sobě i spodní prádlo. Za co mě máte.

A jelikož mají v plánu jet na výlet až kolem půl jedné odpoledne, tak to bude zajímavé. 

Ani nevím kam plánují za výlet. No to se uvidí odpoledne.

Vyjdu z pokoje směrem do kuchyně. V obyváku potkám polovinu, jak je už vzhůru a už nejspíš po snídani. Techno jim nejspíš uvařil. No aspoň něco. Zbytek je na mně. 

,,Dobré ráno, kluci." pozdravím je a část ještě polovičně spát. Vypadá to, že ne všichni jsou ranní ptáčata.

Pobaveně se usměji. ,,Dobré." odpoví mi asi tak polovina normálně a část rozespale. Kdo by řekl, že ti hyperaktivní lidi, budou tak po ránu mrtví. 

No dobře, přiznávám že i já takový bývám, unavený a rozespalí, že jsem rád když se doploužím do kuchyně si udělat kávu.

,,Dá si někdo kávu?" optám se jich, když vejdu do kuchyně a podívám na ně.

,,Já si dám" ozve se Bad, Techno, Sapnap, Sam a Karl. 

,,Dobře." kývnu hlavou a začnu dělat kávu pro ně i pro sebe. Při tom, jak jsem připravil hrnky jsem se na ně ještě otočil, a optal jaké chtějí a při tom pověděl co máme. 

(Lidi, já nevím co pijí za kávu, takže každý si může domyslet jakou chtějí kávu 😂😁)

Vyberou si a já jim tam dál tolik množství, o které požádali a dám vařit vodu. Mezitím vrhnu se na přípravu oběda.

A jelikož rád dělám ze zdravého jídla, tak se s tím budou muset smířit. 

Vytáhnu si zatím suroviny na vaření a voda tak akorát dovařila. Jdu to zalít a následně jim to odnesu. 

,,Tady vážení a oběd bude brzy." povím, když jim to položím před nimi na stůl.

,,Děkujeme." poděkují a já kývnu hlavou.

,,Žádný problém." usměji se na ně.

Vrátím se zpět do kuchyně a začnu pít svou kávu, kterou jsem si udělal a následně odložím, abych se vrátil ke vaření.

Času mám už tak málo. Jelikož už za chvíli bude deset hodin ráno. Takže musím si pohnout, ať všichni stíháme. 

Ani jsem si nevšiml, že v půlce mého vaření se tu objevil Eret, který je pozdraví. Já řekl jen ahoj a stále vařil.

(Co byste si dali vy na jídlo? Já mám chuť na chleba ve vajíčku s kečupem xD)

Takže mám tu hrášek, kukuřice, maso, brambory, k tomu šťáva. Myslím, že jsem to už jednou dělal, ale měl jsem chuť a kluci mám pocit, že jí všechno. Jestli ne, tak jim udělám něco jiného.

Ale myslím, že si dají něco nového a uvidím jejich reakce. Ale nejvíc mi záleží na Eretuv názor na to. Já vím, já vím. Musím se klidnit. Jsme teď jen přátelé. 

Ale to se nedá, když je tak krásný.  

No to je teď jedno a musím si dát pozor, ať to nepřipálil. 

Kluci mezitím začali hrát na xboxu hry a dost se nasmáli. Jsem tam jsem na ně koukl. Kávu už mají dopitou. 

,,Techno! Mohl bys vzít ty hrnky a umýt je, prosím tě." zavolám na něho.

,,Dobře, brácha." odpoví mi a udělá to o co jsem ho požádal.

,,Co jsi uvařil?" optá se mě. 

,,Maso, hrášek s kukuřicí, brambory a k tomu šťáva. Ti kteří to nejí, tak jsem udělal něco bokem s masem a udělal k tomu rýži." vysvětlím. 

Zapomněl jsem zmínit, že jsem udělal ještě rýži pro ostatní k masu, ale zeleninu jim dám, tak či tak.

,,Dobře, už se těším." usměje se a začne umývat ty hrníčky od kávy.

Usměji se taky a dodělám to. Začnu nabírat ostatním a začnu pokládat na stůl. Hezky postupně a bez problému. 

Následně udělala pití a připravím se je zavolat na jídlo. Kouknu na ně a následně na Techna. Kývne hlavou a zavolám je.

,,OBĚD!!" křiknu na celý dům, aby slyšeli.

Po pár sekundách se ozve jen veselý křik a dupání, jak běží do kuchyně a vidím jak se málem přizabili.

Zakroutím nad nimi hlavou, ale jako poslední přijde Karl. Ustaraně ho sleduji a mile, povzbudivě usměji na něho, že je to v pořádku. Nic se nestane a může se najíst bez problému.

Nejistě mě sleduje. Přijdu k němu a obejmu ho. Vím jak to pro něho hodně znamená. 

Chvíli váhá, ale obejme mě zpět. 

,,Vše je v pořádku, tady se můžeš najíst. Plus dělám zdravé jídla, tak by ti to mohlo zachutnat." povím jemně, povzbudivě.

,,Děkuji." šeptne a úsměv mi oplatí. 

Uvědomují si, že nemusí být dvakrát příjemné se objímat s člověkem, kterým se sotva zná, ale- chci mu ukázat že ne každý je takový bastard, jak se lidi prezentují na sociálních sítí.

Když si přisedneme, polovina už má skoro snězený a někdo je kousek od začátku jídla. Jsem rád, že jim chutná. 

No tohle přeskočíme. Když máme jídlo za sebou, tak Techno nás k sobě zavolal, že poví nám plán výletu.

Když všichni posedáme do obyváku, upřímně je tu nacpáno, ale co se dá dělat. 

,,Takže plán výletu je jasný. Jedeme do zoo." poví Techno.

,,Oh.. klidně můžeme." řeknu souhlasně a všichni se začnou usmívat a potvrdí Technuv nápad.

Usměji se, tak možná to zas tak špatné nebude. Uvidíme jak se to vše vyvine. 

---------------------------------------

Takže lidi. Jestli čtete to nudné oznámení, tak jíž víte že dne 27.8 je poslední den, kdy to vyjde pátek.

Od první neděle v září začnou kapitoly vycházet.

Jinak chci poděkovat kamarádce, která mi pomohla, aby tahle kapitola vyšla. <3 DĚKUJI! brongi_

Tak snad líbí kapitola a přeji vám dobré ráno/odpoledne nebo dobrou noc. <3