Crush

Zaučování

Takže od teď jsem ji mohl říkat paní šéfová a nebo jménem. Přesněji příjmením.

Zavedla mě prvně do kuchyně, abych pomohl vše nachystat. 

,,Tak vážení." zavolá na ně. Bylo jich asi 5-6? Netuším prostě odhadem.

,,Chci vám představit novou posilu k nám. Jelikož je tu nováček, tak ho prosím zaučte do našeho koloběhu. Nedávejte mu hned těžké úkoly, vše s trpělivostí vysvětlete a nezapomeňte. Malé problémy vyřešte bez žádného rozčílení či agrese." 

Tak jo, teď se představ. Jen klid. Nádech výdech. Zopakují si to několikrát.

,,Ahoj, jsem Micheal." usměji se stydlivě.

Jedna žena, nebo slečna se začala nade mnou rozplývat, jak jsem roztomilý a spoustu dalších věcí. 

Já při tom jemně zčervenal a jemně se usměji. 

(Jsem jediná, kdo říká Michael jako Michael, a ne Majkl? 🤔🤔🤔)

,,Dobře, Jasmin. Jen klid. Bude vám pomáhat u všeho, takže nemá ani jedno stanoviště. Tak vzhůru do práce. Za hodinu je snídaně, pro naše zákazníky." poví ještě madam Smith. 

,,Rozumíme." odpovíme a vezme si prvně ta Jasmin, která má na starost prostírat. 

Já jen kývl hlavou a poslouchal její instrukce, jak to patří a tak. Já pozorně sledoval, jak to chystá a sem tam se zeptá na něco na mě. 

Samozřejmě jsem odpověděl, sice jsem se musel zdráhat, než jsem odpověděl. Ale odpověděl a to je důležité.

No tak! Neměl jsi problém se bavit s madam Smith, ani s těmi děvčaty s cosplayama. Tak to zvládneš i teď. Tak se schop, musíš to nějak zvládnout. 

Pozorně jsem poslouchal a dával pozor, nakonec mě pobídla, ať to vyzkouším.

Začnu se více soustředit a pokusím se to dát tak jak mi to vysvětlovala a odůvodnila.

Když to mám kouknu na ni, jestli to mám správně. 

,,Máš tu jednu chybu a to ve vidličce, ale jinak to máš správně." usmívá se a ukáže mi jak to má být ta vidlička.

,,Dobře.." usměji se a pozoruji jak tu vidličku spravila. 

,,Tak pojďme to udělat na zbytek stolů, potom to uklidíme, abychom tu dali místo zákazníkům. Takže si budou moc vzít cokoliv budou chtít, takže následně budeme nosit jídlo na tam ten velký stůl. A potom se nasnídáme my, než se vrhneme na jinou práci a tebe někdo zaučí v něčím jiném." poví.

,,Dobře." odpovím a ona sleduje jak udělám ještě takové tři stoly, s talíři, atd.. potom jsme to uklidili a šli nosit jídla na ten velký stůl. Když máme právě hotovo, tak začali chodit lidé a uslyším dvě holky, jak se baví o Technovi. Tak to si rád poslechnu.

,,Slyšela jsi to? Techno má dvojče a vypadá to, že je fanouškem Ereta." mám co dělat, abych se nezakuckal. Ten idiot, streamoval! Já ho roztrhnu jak hada. 

,,Bylo i zvláštní slyšet Techna, jak se bez problému baví se svým dvojčetem a otevřeně, protože ho tak neznáme." povídá stále ta první dívka. 

Do háje, Dave. Přísahám, že za tohle se ti pomstím. 

Že bych zkusil trénovat v Minecraftu boj na bedwarsu? Nebo celkově v PVP? 

Uvidím, ale pomsta bude, to si počkej určitě.

,,Michael? Jsi v pořádku?" optá se mě Jasmin. 

,,Oh.. ano jsem, děkuji za optání." usměji se mile na ni.

Však počkej, bratře. Uvidíš jak umím být taky docela zmije. I když.. za tam to jsem si to zasloužil, jak jsem ho vyděsil, ale neměl to říkat, když streamoval. Ano, jsem fanoušek Ereta a mám na něho crush, jako každý jiný na svého idola nebo když právě někoho milujete a on o vás sotva ví nebo neví. 

A když na vás právě promluví. No.. myslím, že ti kteří měli crush a zažili si něco podobného, pochopí. 

,,Dobře, tak pojďme se nasnídat. Čeká tě toho dnes hodně." usměje se na mě vřele.

,,To ano." usměji se slabě zpět a jdu se najíst a už vymýšlím pomstu na něho. Tohle ti dám vážně sežrat. Dřív či později. 

Najíme se a já se optám, kdo mě bude dále zaučovat.

,,Teď jak lidi odejdou ven, tak půjdeme na pokoje a vezmeme to špinavé a vypereme. Následně dáme osušit, vyžehlíme a vrátíme jim to na pokoj, večer se vrací a málokdo je tu přes celý den. Kvůli něčemu." poví mi starší žena, která se mi následně i představí. 

,,Jsem Anastazie, jsem tu z nich nejdéle."

,,Rád vás poznávám, Anastazie." usměji se mile

,,Já tebe taky, chlapče." usmívá se a dá mi ještě volno, potom si mě zavolá.

Já jen kývnu hlavou a jdu si dělat na chvíli svoje. Přesněji jsem si sedl a vzal mobil, kde jsem najel na youtube a vyhledal si to. Nasadím sluchátka. 

Pustím první video, kde se to zmiňuje a poslouchám a sledují jak hraje. Najednou se tam ozvu já, kvůli mikině a on mi odpoví. 

Panebože! Takový trapas! Jedině co mě uklidňuje, že se neví jak vypadám. 

Menší šance, aby zjistili kdo jsem. 

Aspoň něco. 

,,Michaeli, už pojďme. Zákazníci už odchází." zavolá na mě Anastazie. Uposlechnu. 

Hned schovám mobil se sluchátky, co vypnu data a jdu za ní.

Přijdu k ní, stojí u takového vozíčku, kde má pytel a nějaké spotřeby. 

,,Tak pojďme." usměje se. 

,,Ano." kývnu hlavou a následují ji, jak se rozejde s tím vozíčkem. 

Začneme se bavit, dokud nepřijdeme před prvním pokojem.

,,Dobře. Tak prvně zaklepeme, kdyby tam náhodou někdo byl. Jestli se nic neozve, tak vejdeš a nakonec jsem zapomněla zmínit, že vyměňujeme za čisté. Takže se omlouvám a opravují se." 

,,V pořádku, nic se neděje." usměji se mile. 

Usměje se zpět a zaklepe. Nic se neozývalo a tak odemkla a vešla. Následují ji a začnu pomáhat, i když jsem se neubránil rozhlédnout se po pokoji. Útulný, přesně jak popisuje 4.5 hvězdičkový hotel/penzión. 

Usměji se a převlečeme to. 

,,A takhle to půjde dále. Kdyby byl někdo na pokoji, tak musíš říct důvod, proč jsi přišel, aby tě pustili dovnitř." usmívá se.

,,Dobře." kývnu hlavou, že rozumím.

Takhle to pokračovalo celou dobu, dokud jsme se nedostali k pokoji, kde byl ještě jeden zákazník. 

Poví důvod proč tu je a ten zákazník nás pustí. Ale kdybych k sakru věděl, kdo to bude, tak tam ani nelezu a vezmu do zaječí. 

 ,,Dobrý den, prosím." poví tím svým hlubokým hlasem a krásným úsměvem. 

Panebože!