Crush

Žárlení?

Jdeme na začátek zoo, kde máme mít sraz s nimi. Už se těším na Technovo kázání. 

Ale.. mrzí mě, že tahle naše chvíle skončí a nejspíš se to už nebude nikdy opakovat, ale-. Co si budeme, tohle je nejlepší den, co jsem s ním mohl zažít a já se můžu dávat aspoň nějakou naději, že to bude cítit stejně jako já k němu. 

Ale tohle ukáže jen a jen čas, který je ještě dlouhý a snad naše chvíle neskončí. 

Tedy.. pokud se něco nepokazí, přece víme když je to moc dokonalé, tak vždy se něco pokazí a krásná chvíle je pryč.

Budu se muset snažit, aby se nic nepokazilo, ale co když.. co když to pokazím já? Kvůli svému chováním? Já nevím, jsem mimo a chci ho objímat, mazlit se, usínat vedle něho v jeho objetí, poslouchat tlukot srdce, jeho klidný tep, cítit jeho vůni a hrát si s jeho vlasy.

Jenže musím si nechat teď zdát a tiše přát, aby se to splnilo.

Uvidím jen a jen v budoucnu. 

Nevnímal jsem moc okolí, dokud jsme nevyšli ven a on mě pustil. Mám pocit, jako kdyby ruka úplně zmrzla, přesněji jako kdybych ji strčil do ledové vody.

Uh.. budu se muset vzpamatovat, jinak zešílím. Schovám ruku do kapse, abych zahnal ten pocit mrazení v ruce.

,,Michaeli!" ozve se Davevuv (skloňování za starou belu xD) hlas. 

Zvednu hlavu a uvidím ho, jak mě sleduje. Zamávám mu rukou jemně, že ho vidím a vnímám.

Jdeme k ním. Takže jsme přešli silnici rychle, aby nás něco nepřejelo. Protože nikdy nevíte, že ano.

,,Ah-.." přeruší mě a pevně obejme mou maličkost.

,,Panebože, můžeš dávat na sebe pozor, Mikeu? Víš jak jsi mě vyděsil." začne kázat mi.

Je sladký, jak se stará, na to jak umí být v minecraftu vražedný. Usměji se slabě.

,,Promiň, bráško. Zamyslel jsem se a nevšiml že jste šli dále, a když jsem se probral tak jste byly v tom zástupu lidí pryč. Tak jsem se toulal, než jsem narazil do Ereta. Plus mobil jsem zapomněl v autě." dovysvětlím, jak se to stalo a podrbu se na krku.

Obejme mě. 

,,Tohle mi už nedělej. Jsi celý a v pořádku. To je důležité." poví než se odtáhne. To jsem ho stihl aspoň trochu zpět obejmout. 

Brácha, co sis přimíchal do té snídaně? Já použil jen normální suroviny, takže co sis tam přimíchal? 

Zkontroluje mě rychle a prohrábne mi vlasy. 

,,Ale notak.. víš jak je těžké je dát do normální podoby?" otážu se smíchem a odeženu jeho ruku.

Změna tématu i té pomůrné nálady, co se tu šířila.

Ostatní, co to slyšeli se zasmáli.

,,Mám docela hlad, pojedeme?" ozve se Karl. 

Usměji se potěšeně, že se ozval kvůli jídlu. Jsem rád, že chce se najíst.

,,Klidně můžeme." usměji se na něho. 

,,Co zajít do mekáče?" otáže se Dream.

Zamračím se.

,,Nesouhlasím, je to nezdravé." ozvu se nesouhlasně. 

Techno si povzdechne a ostatní se na mě podívají. Jsem zastánce zdravého jídla a málo tučného či tak. Jako jo, málokdy si dám něco tučného, ale převážně se snažím dělat přírodně s nijak moc výraznou tučností. 

,,Notak, prosím. Jednou to nebude vadit, ne?" optá se Quackity a začne dělat psí oči na mě.

Nakonec se k němu ostatní přidají, protože souhlasí s Dreamovim nápadem a Quackity přesvědčení o tom. 

Kdyby se připojil Eret, tak bych to už nedal a přijal to, bez většího váhání.

,,Notak, bráško. Pro jednou si to dovolit můžeme, ne?" otáže se Dave.

Povzdechnu si.

,,Fajn. Jednou a víckrát ne." svolím nakonec, když to několik minut zkouší. 

Eret se zasmál nad klukama, jak se začali radovat vesele.

Má krásný smích! Aaaw :3

Povzdechnu si a rozejdeme se do aut, a jede se k nejbližšímu mekáči v okolí.

Netrvalo dlouho a už jsme tam dojeli. Vystoupím a rozejdeme se dovnitř, tedy skoro. Já dělal jen společnost, jinak jsem si nic neobjednal. Nemám moc hlad, tak co no.

Asi po 20 minutách má skoro každý jídlo své. Je tu dost lidí.

Všimnu si Ereta, jak se baví s dívkou a ta dívka ho doslova nabalovala.

Začne ve mně vřít žárlivost a vztek na tu dívku. 

Tiše k ním rozejdu a Ereta zezadu obejmu, majetnicky. 

Pohled Eret

Zamrkám překvapeně, když mě obejme dvě ruky, které jsem poznal hned. Kouknu na něho přes rameno a dívka zaraženě nás sledovala. 

No na mě se nedívej, já sám nevím co se děje. Jsem stejně mimo jako ty.

,,Mike?" ozvu se a on zamručí mi odpověď a já se natočím, čím mě objímá z boku. 

Sleduje tu dívku a ne moc mile.

Pohled Michael

 Nepříjemně sleduji ji, než se s ním rozloučila a odešla.

,,Mikeu? Můžeš mi vysvětlit co to mělo znamenat?" ozve se Eret.

Já si uvědomím co jsem provedl a jak to nakonec i vypadá.

,,J-já- o-omlouvám se." vykoktám.

Hned se odtáhnu a odejdu ven, rychle. Panebože, co jsem to udělal! Vždyť jsme přátelé! Má mi být jedno jestli se s někým baví a jestli to na něho někdo zkouší!

Jenomže to moc nejde, když ho kurva crushuji až moc zamilovaně.

Cítil jsem pohledy kluků i Ereta, jak odcházím a rudnu studem.

To se fakt může stát jen mně.

Musím se vzpamatovat brzo a uvědomit si co můžu dělat a co ne.

Tohle přeháním už moc.

Promnu si oči a zhluboka vydechnu, frustrovaně. Já jsem tak nemožný idiot!

Jdu k autu, kde Eret nesedí. Já zalezu k sobě do pokoje a už nevylezu.

Větší trapas jsem si už nemohl udělat. Nebo jo, ale tohle je zatím největší trapas, který jsem kdy udělal.

Kluci za 30 minut vyšli ven a já se vyhýbám jakýkoliv kontakt s klukama o tom co se stalo, následně i Eretového pohledu.

Nebudu o tom mluvit. Vytáhnu sluchátka, které jsem vyhrabal z kapes a nasadil si je. Tak abych nemusel s nimi vůbec mluvit. Prostě ignor. 

Doma si zalezu k sobě do pokoje a nevylezu, jak jsem jíž zmiňoval.

Ale zvědavým pohledům jsem nezabránil.

Dave odemkl auto a já hned zasedl. Zavřel, upoutal, opřu se a nakonec zavřu oči. 

V hlavě si stále nadávám, jaký jsem idiot.

Myslím, že je jasné, že celou cestu jsem byl potichu a když jsme dojeli dom. Tak jako první jsem vyletěl z auta, vyzul se a schoval k sobě. 

----------------------------------

Trochu ošizený konec, ale snad nevadí TwT

Jaký jste měli den?

Snad jste se měli dobře.

Přeji vám krásný den/krásný večer.