Crush

Portrét

Hned se natáhne a jemně po bouchá po zádech mi.

Zvednu ruku, že dobrý.

,,Já a kreslit portrét? Jako, už jsem zkoušel jednou kreslit, a povedl se mi jenomže je to už pár let zpátky." povím.

,,No vidíš." ale hned ho přeruším.

,,Ale už je to léta, za tu dobu se to mohlo změnit a dlouho jsem takový styl nedělal. Tam to bylo ve verzi anime nebo tak, ale reálné portréty neumím teď." povím, když už mohu normálně mluvit.

,,Ale kuš. Jsem si jist, že se ti to podaří stejně tak jako kdysi, a i kdyby se ti to moc nepovedlo, nevadí. Stále se máme co učit a člověk se učí celé roky." zazubí se na mě.

Jako kdyby to byla samozřejmost. Na to jak je mladý, tak je dost chytrý a laskavý.

Povzdechnu si a napiju čaje trochu. 

,,No.. no tak dobře, bude vadit když tě nakreslím ve stylu anime?" optám se.

,,Nebude mi to vadit." zazubí se potěšeně až natěšeně, že ho budu kreslit.

,,Chceš do toho tvého sešitu nebo?" 

,,Do sešitu, prosím. Aspoň to budu mít stále u sebe a neztratím." poví se smíchem.

,,Dobře" usměji se slabě, co se dá dělat.

Nějak to nakreslím, tak aby to vypadalo dobře a vypadal i jako portrét.

Vím, že se na to už ptal předtím, ale tohle mě zas zaskočilo, jako předtím.

,,Tak ukaž." natáhnu ruku k němu, ať mi to podá, abych mohl kreslit.

,,Zde." podá mi to, jak to vytáhne z poza sebe, nebo kamže to dal. 

Chytnu to a vezmu k sobě, otevřu to na nějaké čisté stránce, kde bych to mohl nakreslit.

,,Mohu začít?" optám se ho.

,,Jup, můžeš." usmívá se a já kývnu hlavou.

Začnu kreslit, prvně náčrtek a následně začnu dělat tvar jeho obličeje a tak, takže jsem se na něho díval, prostě přeskakoval z něho na papír.

To zní divně. No nic.

Mezitím jsem stihl vypít další dva čaje a sníst ten dortík. Mobil mám vypnutý, takže se ke mně nikdo nedovolá či nedopíše, dokud to nezapnu.

Trvalo to asi přes dvě hodiny a dokreslím to. 

,,No.. není to nic moc, ale tady." podám mu to.

(Paul 👆
Gyus, obrázek nevlastním a představte si to prosím ve stylu nakresleno tužkou. Děkuji za pochopení.)

,,Tak to je úžasné, jak jsi nakreslil tu ruku, wow." ohromně to hodnotí. 

Nervózně se zasměji a podrbu. Napiju se čaje, co mi tam trochu ještě zbyl a po napití už nezbyl žádný.

,,Jak, pověz mi jak." poví.

,,Sám nevím jak, prostě kreslím." odpovím mu a podrbu se na krku znovu.

,,Obdivuji." usmívá a koukne na čas. 

,,To je už tolik? Měl bych jít už domů, mamka bude mít dost velkou starost." poví a vstane.

,,Rozumím, už bych měl jít taky zpět. Bratr mě roztrhne." přiznám se.

,,Tak pojďme." vstaneme od stolu.

Rozejdeme se k té paní, abychom zaplatili.

,,Děkuji za vaší pohostinnosti, madam. Máte to tu opravdu chutné." povím vřele s milým úsměvem.

,,Jsem ráda, že ti chutnalo. Ráda vás tu zas uvidím, kluci. Přeji vám krásný večer, kluci." poví mile.

Paul se s ní rozloučí a já taky.

Rozejdeme se zpět k parku, kde se i rozdělíme.

,,Děkuji za dnešní večer, užil jsem si to a přišel i na jiné myšlenky." poděkuji mu.

,,Rádo se stalo, i já děkuji za vše." poděkuje mi na zpět.

Usměji se a kývnu hlavou. 

,,Zítra budu zas v parku nebo budu někde v okolí, jestli budeš mě hledat." povím s úsměvem.

,,Budu si to pamatovat." jemně se zasměje.

Slabě se zasměji též.

,,Tak ahoj a děkuji." poděkuji znova  a tak rozloučím se s ním.

,,Pa." odloučí se též.

Rozejdeme se oba jinou stranou, já dom a on k sobě dom. 

Vytáhnu mobil a zapnu ho. 

Přemýšlím, mám to zapnout nebo nechat vypnuté, stejnak bych se k tomu nevyhnul a hlavně doma. Nevím, jestli už dnes odjeli nebo ne, ale uvidím až se vrátím dom. 

Prosím, doufám že drama doma nebude a půjdu hned lehnout si. Nechci se o tom bavit a nechci být na bratra hnusný, on si to nezaslouží.

Nikdo si nezaslouží, abych si vypustil vztek na někom komu ani nepatří.

No budu doufat, snad se to zlepší a nebude z toho drama. 

Ale i tak si myslím, že mě roztrhne jak hada, kde to k čertu jsem. 

Netrvalo dlouho a došel jsem před dům.

Vydechnu.

,,Vzhůru do jámy lvové." povím jen a otevřu dveře.

----------------------------------------

Omlouvám se, že kapitola vychází tak v nekřesťánskou hodinu a ještě k tomu před školním dnem.

Dnes je to opravdu krátká kapitola, jelikož posledních pár dní jsem moc nedávala a tak příští kapitola bude lepší než tahle a stihnu do konce ledna dopsat, jinak budu nucena zvýšit kapacitu psaní kapitol, i přes školu.

No, nic.

Přeji vám krásné ráno či dobrou noc nebo dobré odpoledne :D