You Are My Olny Savior - DNF ✔️

_1_

teď (16.července 2022) mi to příde jako pěkný hovno, ale skus ty první kapitoly přežít pak to bude dobrý D:

Pohled George

seděl jsem v nemocnici v čekárně a čekal až přijde doktorka. Moje matka včera večer záhadně omdlela takže je teď v nemocnici. Mám ji fakt rád dokážu jí říct úplně všechno, ale je úplný opak mého otce. Můj otec mě nikdy neměl rád. Nikdy jsme se pořádně nebavili a někdy mě i zmlátil. On mě nenávidí a já nenávidím jeho.

Za chvíli přišla sestřička. Přišla až ke mě

,,pane moc se omlouváme, ale vaše matka....je mrtvá" řekla a já ztuhl

Ne! Ne! Ne! Ne! To nemůže být pravda ona ne, ona prostě ne.

,,objevili jsme nádor na mozku, který měla už dlouho" řekl a já se rozbrečel jak malé dítě.

Vyběhl jsem za sestřičkou do pokoje kde ležela. Všechny přístroje byli vypnuté a ona tam jen ležela a nedýchala. Sesunul jsem se na zem a tam jsem se ještě víc rozbrečel. Třepal jsem se a slyšel jsem jak po mě něco můj táta řve. Potom se mi zrak začal rozmazávat a dál si to moc nepamatuji.

Probudil jsem se v podobném pokoji jako ležela moje matka a strašně mě bolela hlava. Vedle mě seděl Dream a Sapnap moji nejlepší kámoši, hlavně Dream.

,,Georgi!" vykřikl Sapnap a Dream sebou trhl.

,,jsi v pořádku?" zeptal se Dream a Sapnap někam odběhl

,,j-jo asi" řekl jsem a do místnosti vešel Sapnap se sestřičkou.

,,pane jak vám je?" zeptala se

,,bolí mě hlava, ale jinak dobrý" řekl jsem a sestra kývla hlavou a něco si zapsala do zápisníku

,,přijde se na vás podívat váš otec, pánové budete muset odejít" řekla a Sapnap s Dreamem odešli

Do pokoje vtrhl můj táta s naštvaným výrazem

,,co si o sobě myslíš ty nicko. Vážně si myslíš, že tě teď všichni začnou litovat. Nikdo tě nelituje. To si ještě vyřídíme." řekl a práskl za sebou dveřmi.

Chtěl jsem usnout, ale do pokoje vešla sestřička.

,,už vás propustíme jen vám dáme prášky na bolest hlavy" řekla a zvedla mě z lůžka jak kdybych byl nějaký malí dítě

Došli jsme do nějaké malé místnosti kde byla moje židle, stůl a její židle.

,,takže, jak se jmenujete celým jménem?"

,,George Henry Davidson"

,,datum narození?"

,,1.listopadu 2003" (prostě mu bude 18 :D)

,,bydliště?"

,,buxton street 64"

,,škola?"

,, ***** high school"

,,to je vše" řekla a odešla někam dál

Já jsem odešel na chodbu kde už čekal Dream se Sapnapem. Nic nikdo neříkal, byl jsem rád, že se mě na nic neptají ohledně mámy. Vyšli jsme ven před nemocni a nasedli do Dreamova auta. Sapnap seděl s Dreamem ve předu a já vzadu. Začali si povídat, ale já jsem se jen koukal ven na ulice Londýna. Za chvíli jsme zaparkovali před Sapnapovým bytem . Sapnap už nebydlí s rodiči, ale často za nimi jezdí i když bydlení asi 50 km daleko.

Za tak 5 min jsme byli u mého domu Nechtěl jsem jít domů, ale co se dalo dělat. Otevřel jsem dveře od auta, zamával Dreamovi a sledoval jak odjíždí. Bál jsem se táty víc jak jindy. Vzal jsem si klíče z kapsy a odemkl dveře od domu. V prvním patře je mini chodba s botníkem a věšáky obývák a kuchyň a v horním patře je můj pokoj, táty pokoj a koupelna.

,,do prdele" zařval táta na celý barák

Šel jsem se podívat do obýváku kde jsem uviděl tátu jak drží v ruce černý ovladač od x-boxu a je dost naštvaný.

,,to čumíš co? Dali nám nějaký prachy za úmrtí mámy tak jsem za to koupil tohle. Sáhneš na to a seš mrtvej jasný?" řekl a já kývl

Sundal jsem si boty a dal je do botníku. Šel jsem do mého pokoje kde jsem se zamkl. Podle datum jsem byl v bezvědomí jen přes noc takže dnes je neděle. Měli jsme spousty úkolů na zítřek. Otevřel jsem bakaláře a uviděl asi 5 úkolů který všechny byli na zítřek. Fakt se mi nechtělo do školy. Mál jsem se, že zase omdlím. Fakt to bez mámy nedávám. Proč ona?

Měli jsme 2 úkoly z matiky, 1 z Němčiny, 1 z Dějěpisu a 1 z angličtiny (jelikož netuším jaký mají předměty v Londýně tak budou mít stejné jako v CZ, kromě češtiny). Nenáviděl jsem matiku a Němčinu super! Bylo 20:00 a mě chyběla jen Němčina. Vytáhl jsem mobil z kapsy a napsal Kate jestli by mi to dala opsat. Je z jiný třídy, já jsem A a ona je C. Je hodně velká šprtka na Němčinu a občas se bavíme. Naštěstí má stejnou učitelku jako naše třída takže má i stejný úkoly.

Sedl jsem si na postel a čekal až napíše. Naštěstí mi poslala svůj už vypracovaný úkol. Položil jsem si papír na stůl a začal opisovat. Trvalo mi to skoro hodinu, protože jsem to po ní nemohl přečíst. Když mi zakručelo v břiše uvědomil jsem si, že jsem dneska ještě nejedl. Odmkl jsem a vyrazil do kuchyně. Táta pořád hrál nějaké formule na xboxu. V lednici nic moc nebylo, ale byly tam 3 vajíčka.

,,hej! Okamžitě to polož ty vajca si dám k snídani. Vem si čínskou polívku." zařval na mě táta

Vajíčka jsem vrátil zpátky do lednice a vzal jsem si čínskou polívku z šuplíku. Uvařil jsem si čínskou polívku a sedl si na židli v kuchyni. Polívka byla bez chuti, ale jelikož jsem měl hlad snědl jsem ji. Byl jsem fakt unavený takže jsem šel spát.

Tak tady to máte. (btw dneska jsem na to málem zapomněla :O).

Nu..jo..chci vám jen říct, že teďka budu mít ještě víc času na předepsaní kapitol jelikož hádejte kdo má Covid :/. (zatím bez příznaků)

Kapitoly budou vycházet asi každej den, ale kdyby někdy nic nevyšlo tak jsem na to buď zapomněla, nebo mi došli předepsaný kapitoly.

Užijte si zbytek večera, nebo čehokoliv jinýho. Pijte, jezte a hezky spěte <3

Tak zase zítra

Publikováno: 1.prosince 2021