You Are My Olny Savior - DNF ✔️

_22_

Pohled George

Dream mi znovu šel pro obvazy, jelikož už byli lehce nasáklé krví. Já seděl na gauči a koukal na nějaký náhodný pořád. Dream neměl zatím žádný otázky na to co se stalo, za což jsem byl velice rád.

,,svět volá George" řekl najednou vedle mě Dream a zamával mi před rukou.

Lehce jsem sebou trhl a on se pousmál. Pomalu my začal rozvazovat obvaz. Moje rána se znovu odhalila a Dream si povzdechl.

,,d-dnes to nechci řešit, ale zítra...budeme muset " řekl a hodil starý obvaz do koše.

Lehce jsem syknul bolestí, když mi Dream utáhl obvaz a on se na mě ustaraně podíval.

,,děkuji" řekl jsem když bylo vše znovu hotové.

Dream znovu uklidil lékárničku pod gauč na její místo.

,,měl bys asi jít spát, ne?"řekl Dream.

,,ještě nechci" namítl jsem a on se usmál.

,,tak to si něco mužem pustit" řekl a vzal do ruky ovladač.

,,co nějaký ten Horor?" zeptal se a už projížděl filmy.

,,neee, vždyť víš ,že je nemám rád" řekl jsem a lehl si na gauč

,,no právě" řekl a usmál se

Hlavu jsem měl těsně vedle Dreama a užíval si teplo a pocit bezpečí. Dream zapl nějaký horor s názvem: Separation a já se zhluboka nadechl.

Pohled Dreama

Horor byl někdy v půlce a George už pohodlně oddychoval. Ani já jsem moc nevnímal co se děje, jelikož to bylo o ničem.

Opatrně jsem vzal George do náruče a přenesl do mého pokoje. Přikryl jsem ho peřinou a sám se svlékl jen do boxerek. Vlezl jsem si za Georgem do postele a pomalu propadl spánku.

Vzbudil mě George, který právě zavíral dveře od pokoje. Netušil jsem kolik je, mobil jsem měl kouskek, ale moje právě probuzené tělo bylo moc líné.

,,Georgi?" křikl jsem rozespalím hlasem.

Jak jsem tak trochu čekal, nikdo mi zpátky neodpověděl. Pomalu jsem se posadil a promnul si oči. Protáhl jsem se a bez vydání jakéhokoliv zvuku jsen si zývl. Vstal jsem a s pomocí zdi jsem došel ke dveřím. Vyšel jsem na chodbu a uviděl pootevřené dveře do koupelny.

I přes to, že tu byla naprostá tma jasně jsem poznal George, který ležel u záchoda. Jednou rukou se držel za břicho a druhou se opíral o prkénko. Rozsvítil jsem světlo a zavřel oči. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykl na pronikavé bílé světlo, ale pak jsem konečně otevrel oči. Přiběhl jsem k Georgovi a sedl si vedle něj.

,,co se stalo?" zeptal jsem se.

,,n-nevím, p-p-prostě je m-m-i hrozně š-špat-" než stihl doříct větu, další část jeho skvělé večeře končila v záchodě.

Svalil se na zem a obouma rukama se chytl za břicho.

Vím, že je to krátký :[

452 slov

Publikováno: 15.ledna 2022