You Are My Olny Savior - DNF ✔️

_8_

Upozorňuji že v této kapitole bude poškozování = ⚠️

Pohled George

,, jsi tak bezmocný, tak ubohý, tak slabí, víš jak bylo tohle všechno bylo lehký?" zeptal se Lucas a já začínal mít strach.

,,budeš se mnou teď spolupracovat a budeš dělat co ti řeknu. Jestli budeš nějak odporovat jednoduše tě zabiju" řekl a můj dech se zrychlil.

⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️

Chytl mě za ruku a vyhnul mi rukáv.

,,uuu krásně čistá, to se mi moc nelíbí" řekl a já se na něj podíval.

Najednou jsem ucítil bolest ns zápěstí. Lucas mi pomalu nožíkem kreslil čáry do kůže. Pořád jsem rychle dýchal a po tváři se mi hrnuli slzy, a Lucas přestal.

,,začátek je to nejhorší, takže jsem ti vlastně pomohl. Kazdej den jich tam chci vidět víc a víc" řekl a já polk.

,,budeš to prostě dělat sám" řekl a já se zarazil.

,,j-j-jak jako sám t-to n-nemůžu" řekl jsem rozklepaným hlasem.

Lucas už nic neříkal a jen znovu vzal nůž. Dal mi ho do ruky a moji ruku stiskl. Vzal moje zápěstí a pomalu tam začal kreslit čáry. Rychle jsem uhnul a nůž vzal.

,,D-dobře udělám t-to" řekl jsem a lehce jsem se od něj šoupl.

⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️⚠️

Najednou někdo vešel do pokoje. Byl to červenovlasý kluk. Prohlédl si mě a potom i Lucase.

,,To je George, že?" řekl a já se lehce vyděsil.

Jak zná moje jméno? Nejspíš od Lucase?

,,jo to je George, neboj nic jsem s ním neměl jen...jsem ho lehce vyškolil" řekl Lucas a vyhrnul mi zápéstí.

,,achh tak, příjmem ho?" zeptal se.

,,nevím má k tomu lehké sklony uvidím" řekl Lucas a pousmál se.

Lucas ke mě přišel a chytil mě pod krkem. Snažil jsem se vykroutil, ale každým pohybem mě dusil víc a víc. Musel jsem se vzdát.

,,jestli jeden jediný den neuvidím další ránu seš mrtvej" řekl Lucas a zhodil me z postele.

,,Morty, tohle je tvoje místo" řekl Lucas a poplácal na postel.

Rychle jsem se zvedl ze země a utekl z toho pokoje. Zabouchl jsem za sebou dveře a utíkal ani nevím kam. Svalil jsem se na zem a slzy mi tekly proudem.

Do čeho jsi se to kurva dostal. Posral jsi to! Posral jsi to nejvíc jak jsi mohl!

Vzal jsem si všechny věci co jsem našel a rychlostí světla vyběhl z bytu.

Vyběhl jsem z paneláku a rychle vběhl do autobusu. Klepal jsem se, nevěděl co mám dělat, snažil jsem si co nejvíc zakrývat obličej aby nikdo nic neviděl.

Hned jak jsem doběhl do autobusu sedl jsem si na random místo a otočil se k oknu.

Za chvíli autobus zastavil a já vyběhl ven. Nechtěl jsem jít domů, ale zároveň jsem nechtěl zůstat venku. Zamířil jsem k mému domu skoro během. Opřel jsem se o nějakou stěnu a hlasitě dýchal.

Co jsi to kurva udělal. Jsi takový dement. Všichni tě nenávidí. Tvůj táta, Lucas, spolužáci a dokonce i.....Dream. Tvůj jediný kamarád se o tebe přestává zajímat. Jsi nic, jen blbej idiot, kterej nic neumí. Už se i bojíš jít domů. Vlastně je i dobře, že ti Lucas zadal "úkol" alespoň se dřív zabiješ.

Seděl jsem na zemi a klepal jsem se. Slzy se mi z očí hrnuli proudem, snažil jsem se křičet, ale nešlo to. Vzlyky mým tělem trhali a já skoro nemohl dýchat. Pěstmi jsem bušil do zdi, ale dlouho mi to díky mým zraněním nevydrželo.

,,Georgi?" zaslechl jsem nějaký hlas.

Nevěděl jsem odkuď na mě někdo mluví, nevěděl jsem kdo to je. Snažil jsem se odpovědět, ale nešlo to.

Sjel jsem po zemi, takže teď jsem už jen ležel.

,,Georgi" řekl znovu hlas a já teď už poznal odkuď.

Začal jsem se tím směrem plazit. Neměl jsem sílu. Slyšel jsem kroky jak odcházejí. Celý jsem byl od hlíny, kamínku a bláta. Vypadal jsem jak nějaký voják z války, až na to, že jsem jenom vypadal a ne se tak choval.

Snažil jsem se zhluboka dýchat, ale nešlo. Hlava mě hrozně bolela. Najednou jsem začal ztrácet vidění. Upadl jsem do bezvědomí.

Dneska jakože Very akční kapitolka. Omlouvám se, že je takova krátká, ale zkrátka se mi to hodilo ukončit.

Hlasujte

702 slov

Publikováno: 8.prosince 2021